Tip na zajímavý výlet s přesahem: KARLŠTEJN je víc, než „jen“ hrad…
„Je to živý energetický systém“, říká dr. Hana Blochová, která se speciálním průzkumům tohoto známého hradu věnuje už tři desetiletí a napsala o něm dvě pozoruhodné knihy. V rozsáhlém rozhovoru, který Meduňce poskytla (publikujeme ho v aktuálním červencovém čísle Meduňky), zasazuje stavbu Karlštejna, záměr jeho tvůrců i osobnost císaře Karla IV. do velice zajímavého historického kontextu a také uvádí a vysvětluje řadu překvapivých souvislostí, např. vazby na řád templářů… KARLŠTEJN je velkolepá památka a monumentální stavba, ale to, co je na něm „očím neviditelné“, je minimálně stejně zajímavé a pozoruhodné. Hana se domnívá, že byl postaven jako grálský hrad – a tuto domněnku v rozhovoru vysvětluje. Objasňuje také (kromě jiného),…
Slunovrat, Karel IV. a pětikostelí
V tomto článku bych vám ráda představila císaře Karla IV. ne jako státníka a politika, ale především jako významného urbanistu, geomanta a zasvěcence, obklopeného poradci z nejrůznějších esoterických a magických oborů. Řada odborníků na středověk se shoduje v názoru, že bez znalosti alchymie, mystiky a astrologie se výklad středověké architektury neobejde a doba Karla IV. už vůbec ne. Blíží se také letní slunovrat, a tak si připomeneme, jaký smysl měly slunovratové linie. Autorkou článku je Ing. Hana Fedora Smejtková. Karlův most Mezi významné počiny Karla IV. patří stavba nového kamenného mostu. Protentokrát opomeňme slavnou historku s vajíčky, přidávanými do malty, ale naopak za připomenutí stojí pyramida čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, podle které byl základní…
Jaký má původ a význam svátek Pálení čarodějnic?
I když se současná česká společnost jako celek příliš o duchovní tradice nezajímá, některé svátky se naopak v moderní době začaly těšit všeobecné popularitě a zájmu. Jedním z nich je právě tzv. pálení čarodějnic, které připadá každý rok na večer a noc z 30. dubna na 1. květen. Odkud tento zvyk nebo rituál – samozřejmě v moderní době patřičně upravený – vůbec pochází? Jaká je jeho historie a co nám z ní dnes zbylo? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali (a našli) v několika zajímavých knihách… Naše dnešní „čarodějnice“ jsou pozůstatkem prastarého keltského svátku beltine a zároveň ozvukem pozdější tzv. Valpuržiny nebo Filipojakubské noci… Kdo byli Keltové? Kmenový svaz keltského lidu, nikoli ještě národ, se vynořil…
24. dubna – svátek sv. Jiří
„Na svatého Jiří, vylézají ze země hadi a štíři,“ praví lidové pořekadlo. Jiné úsloví nám radí, že teprve po svátku sv. Jiří si můžeme sednout na zem, aniž bychom se vystavili nebezpečí z prochladnutí… Zkrátka, svatý Jiří toho má na starosti mnoho a jméno Jiří patří u nás stále k nejfrekventovanějším. Kdo to byl – sv. Jiří? A existoval vůbec? Oblíbený světec Svatý Jiří patří mezi nejznámější křesťanské světce, ačkoli jeho existence není doložena průkaznými historickými podklady. Na jeho oblibě a na oblíbenosti jména JIŘÍ to ovšem nic nemění … Jiří žil ve 3. století v Kappadocii v Malé Asii a pocházel z urozené křesťanské rodiny. Jiří vstoupil do vojska a časem dosáhl hodnosti plukovníka římské armády. Když…
O Vánocích se nám zvlášť silně stýská po těch, kteří nás opustili
… a odešli na „druhý břeh“. Naši předkové však věděli, že právě vánoční čas patří mezi svátky, kdy máme ke svým drahým blíže než jindy. Záleží na nás, zda budeme schopni se vnitřně ztišit, zklidnit a pocítit jemné energie… Kdysi se vědělo, že existují vzácná období pro společenství živým a tzv. mrtvých. Je to svátek (slavnost) Všech svatých a Dušiček, vánoční svátky, svátek Neposkvrněného Početí a Velikonoce. V tyto dny se hranice mezi světem zemřelých a světem „pozemšťanů“ ztenčuje. Kosmem vanou zvláštní proudy, v nichž se „oddělení“ (tedy zemřelí) přibližují k vtěleným (tedy živým). Ti zemřelí, kteří vystupují z očistce, mají možnost přiblížit se k zemi a vyhledat zde na chvíli své milé. Pokud…
