Vesmírné dimenze a lidské vědomí
Co si pod tím představit? Je to název kapitoly, jejíž část jsme pro tento týden vybrali z knihy prof. Anny Strunecké Šišinka – okno do božího internetu.
Co je Boží internet? A jak s ním souvisí šišinka? Dozvíte se právě v knize naší autorky a spolupracovnice prof. RNDr. Anny Strunecké, CSc. Kniha s názvem Šišinka – okno do božího internetu vyšla před časem v edici Knihovnička Meduňky. Prof. Strunecká, vědkyně a badatelka, připravila během let pro Meduňku mnoho článků a pro edici Knihovnička Meduňky dvě knihy. Ve své zatím poslední knize Šišinka – okno do božího internetu se zabývá funkcí šišinky nejen z biologického hlediska. Autorka nepochybuje, že dávné myšlenky o šišince jako „propusti myšlenek“ a „bráně mezi nebem a tělem“ se dočkají vědeckého potvrzení. Na základě vlastních poznatků i zkušeností je přesvědčená, že šišinka jako třetí oko představuje jakousi naši wi-fi anténu k vesmírnému nebo chcete-li Božímu internetu.
Pokud vás toto téma zajímá, knihu si můžete snadno koupit na našem e-shopu, podívejte se na www.obchodmedunka.cz nebo na www.knihovnickamedunky.cz
Vesmírné dimenze a lidské vědomí
„Překročením hranice omezeného člověčenství spoutaného hmotou stane se vědomí člověka vědomím nesmírné šíře, takže postřehne a obsáhne složité formy kosmu v rozlehlosti všech jeho úrovní a sfér.“
Božena Cibulková
V poslední době se objevují stále častěji úvahy o přípravě lidstva na přechod do 4. nebo 5. dimenze. Pokusila jsem se provést určité srovnání a myšlenkovou syntézu poselství dávných mýtů a svatých knih, jejichž vznik je datován do doby několik tisíců let před Biblí, s informacemi z univerzálního informačního pole, abychom se přiblížili k představě toho, co znamená pojem vesmírné dimenze.
Pojem dimenze však není možné chápat jako topologickou kategorii, jak je obecně vžité. To znamená, že dimenze není vymezená polohou, plochou či územím, ale jako kvantová struktura prostoru ve smyslu kvantového stavu v něm se nacházející energie. Laické představě vyhovuje slovo pole.
Podle některých duchovních pramenů sestává model utváření světa, který použil Bůh Prvotvůrce, z dvanácti hierarchicky řazených dimenzí. Nejvyšší 12. dimenze je doménou Boha a představuje nestvořený svět. Stvořený svět začíná 10. dimenzí. Současné duchovní prameny přibližují pochopení v termínech judaisticko-křesťanské kultury tak, že 10. dimenze je sídlem Svaté Trojice. Bytosti 10. dimenze představují jednotu Boha jako Otce, Syna a Ducha Svatého. Příkladem takové bytosti je Kristus. Odtud se odvíjí hierarchie nižších dimenzí, končící 3. dimenzí, ve které se nacházíme a v níž začíná evoluce lidského vědomí.
Na základě vlastních prožitků na cestě duchovního rozvoje vznikl hinduismus, buddhismus i tibetská mystika. Buddhisté již v dávné minulosti učili, že člověk má několik druhů vědomí. Veškerou individualitu a omezení pak překračuje univerzální kosmické vědomí. Stát se vědomým kosmického vědomí je od dávných dob považováno za osvícení, prozření, uskutečnění dovršení vývoje lidské bytosti a poznání pravdy.
Evoluce vědomí člověka počíná ve třetí dimenzi (3D)
Třetí dimenze představuje hrubohmotnou (materiální) část našeho vesmíru. Pokud člověk zakládá své činy a vědomí na 3D principech, pak žije v materiálním světě, kde je snadné ověřovat realitu na základě logiky, rozumu a zkušenosti. Na poznatcích 3D je založeno učení moderní medicíny o tom, že vědomí je produktem neurofyziologických procesů lidského mozku. Kdyby se však vědomí jaksi záhadně vynořovalo z komplikovaných neurofyziologických procesů v mozku a bylo jejich produktem, nedokázalo by se oddělit od těla a od mozku, osamostatnit se a vnímat okolní prostředí bez zprostředkování smysly. Velmi dobře zdokumentované zážitky mimotělního vědomí mají nejenom kosmonauti, ale především miliony lidí, kteří měli zážitky blízké smrti. Pochopit je člověk může pouze na základě svých prožitků a vědomého zkoumání svého vědomí.
Vědomí člověka ze 3D má schopnost kvantového skoku svého stavu tak, že může komunikovat s entitami (bytostmi) ve 4. a 5. dimenzi. Podle mnohých duchovních badatelů i na základě vlastních zkušeností jsou to právě tyto dvě dimenze, kam má v současné době lidské vědomí přístup. Jestliže jsme ochotni opustit představu vědomí uvězněného uvnitř lidské lebky, můžeme se vydat na výlet.
Čtvrtá dimenze (4D)
Základní kvantový stav prostoru 4D je pouze několikanásobně vyšší oproti hrubohmotné 3D. Do této úrovně vědomí nás spolehlivě přenese pohled na rozkvetlou růži nebo pohled do očí svého zvířecího mazlíčka. „Vyjedeme“ tam na záblescích lásky. Vynese nás tam však i pořádný vztek a upřímná nenávist. Je to hladina vědomí, kde je obsažena všechna naše láska a radost, ale i boje a žárlivost, zášť a citové bolesti. Ve 4D probíhá boj dobra se zlem, existuje zde ovzduší nedůvěry a strachu, uplatňuje se zde síla osobní vůle a osobní moci. Je tam také velice živo. Pokud je někomu blízká představa pekla a očistce, pak je může hledat ve 4D.
Komunikace s 4D je poměrně snadná, avšak informace odtud získané jsou často typu dezinformací nebo falešných informací. Tuto dimenzi pokládají různé duchovní zdroje za slepou uličku vývoje, neboť její civilizace záměrně rozvíjejí požitky přinášené hmotným charakterem 3D. Je todimenze silného ega. Z této hladiny vědomí a z této dimenze pochází magie, schopnost mentálního ovládání okolních událostí a jevů, mimoslovní komunikace a telepatie. Do záblesků této úrovně vědomí dospěli na začátku 3. tisíciletí mnozí lidé. V současné době se z různých zdrojů nabízejí a publikují právě sdělení ze 4D, na různých kurzech a seminářích jsou účastníci vyučováni, jak do této dimenze vstoupit. Rozhodně se nejedná o „Hovory s Bohem“. Proto pozor. Jsme v úrovni mágů, čarodějů a ježibab. Jsme ale i v té úrovni vědomí, kde se naše myšlenky, dobré i zlé, mohou materializovat a v každodenním životě se o tom můžete – ke svému překvapení – přesvědčovat. Nejsnáze se uskutečňují přání, která si pomyslíme jaksi mimoděk, při „vypnuté“ pozornosti. Zpravidla to probíhá jinou formou, než jsme si představovali my, to už je na tvořivosti vesmíru.
Pátá dimenze (5D)
V 5. dimenzi mizí omezení vědomí člověka vyplývající z vlivu hmoty. Neexistují zde pocity, jako je strach, bolest, žal, utrpení, závist a nenávist. Duchovní astrální bytosti v 5D mají rozličné kompaktní formy jasné inteligentní energie. Zde se můžeme setkat se svými duchovními průvodci. Je to vyšší forma bytí a člověk má pocit podvědomé bázně z tajuplného neznáma, smíšený s pocitem toho, že je konečně ve světě harmonie, řádu a nejvyšší spravedlnosti, opřené o moudrost vědění.
Do 5D vstupují zpravidla energetická duchovní těla lidských bytostí po smrti fyzického těla. Zde dochází k vyhodnocování života ve hmotné dimenzi, k dalšímu zdokonalování vědění a k přípravě na novou inkarnaci.
Vyšší hladiny vědomí
Vyšší hladiny vědomí souvisejí s dimenzemi různých duchovních hierarchií ve vesmíru. Zde sídlí duchovní entity, které podle křesťanské tradice označujeme za anděly. I tato dimenze je zdrojem mnoha informací, symbolů a modelů. Vládne zde atmosféra nesmírně bystrého vědomí, obyvatelé této dimenze mají velice rychlé myšlení. Možná že tam některého z našich čtenářů pozve anděl či archanděl. Možná že se tam náhle ocitneme při meditaci nebo modlitbě. Je tam krásně, protože všude okolo tryská radost z bytí. Jsme v oblacích lásky a radosti. Lidské vědomí se tam pozvedne jenom občas. V současné době je to patrně nejvyšší dimenze, kam se lidské vědomí rozšiřuje. Zkušenosti a prožitky z těchto hladin vědomí mají duchovně velmi pokročilí lidé a ti zpravidla shodně říkají, že slovy nelze tyto stavy plně popsat.
Člověk je bytost nekonečných světů vesmírných
„Vidět a znát člověka jen tak, jak je znám na Zemi, je málo.
Je to nedostačující obraz, nedokonalé chápání jeho života.
Člověka si na Zemi v celé plnosti jeho významu vůbec nelze představit.
To, co je z něho na Zemi viditelné, je pouhou částí jeho možných projevů…
Tělo, ve kterém se na Zemi projevuje, je také slabou ukázkou
tvaru a formy veliké duchovní síly, jež je podstatou jeho existence…
Člověk je bytost nekonečných světů vesmírných.
Tvary, v nichž se může duše zjevit na úrovních jejího domova v božském jsoucnu,
jsou nepředstavitelně vznešené, majestátní, skvělé, zářící,
světelné – že zář Slunce, jak oblévá Zemi, je vůči nim slabá…“
Božena Cibulková / Kniha Boží. Logos (40)
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že vědecký, objektivní a racionální model světa nepřináší lidem uspokojení, ani odpovědi na otázky o smyslu života. Z historie lidské společnosti v posledním tisíciletí víme, že nejenom církevní, ale i vědecké autority mnohokrát odmítaly zkušenosti a poznatky, které nezapadaly do stereotypu myšlení a představ obrazu světa v dané době. Historický vývoj ukázal, že Země není středem vesmíru a z nebe mohou padat kameny. Lidské vědění je jako písková bábovička malého dítěte. Také další vývoj lidské společnosti ve 3. tisíciletí nám ukáže, zda tvrdošíjné odmítání univerzální tvůrčí energie jako zdroje života, popírání, a dokonce i zesměšňování lidské duše mnoha představiteli soudobé vědy je v souladu s přírodními zákony. Důkazů je již dnes nepřeberné množství, leč nalézají je a přijímají pouze lidé vybavení intuicí, bohatou invencí, hlubokým intelektem a osvíceným rozumem, svědomím a láskou k lidem. K celistvému chápání skutečnosti a přírodních zákonů nevede pouze přísná logika, nýbrž také intuice, opírající se o umění vcítit se do vesmírné harmonie. Člověk je bytost nekonečných světů vesmírných. Sám se však vězní úzkým poznáním, nevědomostí a strachem z tajemství.
Různá proroctví a poselství nám v současné době sdělují, že vývoj lidského vědomí se urychluje. Objevuje se stále více lidí, kteří dokážou hledat v hologramu kosmického vědomí. Takové schopnosti mívali v minulosti proroci a jasnovidci. Zdá se však, že naše vnoučata nás brzy předběhnou. Pokud máme to štěstí, že jsme dostali děti s otevřenou ádžňá čakrou, často nás překvapí svými zážitky a postřehy, které jsou pro ně zcela „normální“…
