V aktuální květnové Meduňce ( emedunka.cz ) vás, milí přátelé, kromě jiného také zveme do kina na pozoruhodný film Viliama Poltikoviče, nazvaný Pomoc neviditelných – himalájská orákula… V nejrůznějších koutech planety, v rozmanitých dobách a kulturách, byli lidé propojeni s neviditelným světem. Komunikovali s entitami z jiných sfér a nechali se inspirovat. Ve slavné starořecké věštírně v Delfách bůh Apollón promlouval přes kněžky nacházející se v rozšířeném stavu vědomí, radil a rozkrýval budoucnost. V současnosti tyto praktiky nejsou součástí oficiálního paradigmatu naší západní společnosti, nicméně také existují. Jak se léčí a věští v HimálajiK nejznámějším channelingům posledních desetiletí v euroamerické části světa, patří například inspirace k sebeosvobozování od bytosti jménem Ramtha,…

Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna, a to platí o všem v životě. Benjamin Franklin

Milí přátelé, tento článek od Marjánky Brabcové – Kukui vyšel v Meduňce v květnu roku 2014. Je stále vysoce aktuální, že? -:) Schopnost odpustit a oprostit se od starých zranění a křivd může zásadně zlepšit naše vztahy a často nás také významně posune na naší životní a duchovní cestě. Ovšem není to snadné a někdy se o to marně pokoušíme celá léta. Možná právě vám bude inspirací následující článek… Odpuštění – klíč k vyléčeníMožná, že si někteří čtenáři pamatují, že se mi před několika lety splnilo veliké přání a havajský učitel (kumu) mě přijal do rodiny (ohana). To mi umožnilo pochopit víc z havajské filosofie síly pozitivního myšlení (Huna) a…

Než začneme přemýšlet nad tím, co si o nás myslí ostatní, podívejme se nejdřív, co si o sobě myslíme my sami.

…a nalistovali jsme hned titulový rozhovor se Zdeňkou Pohlreichovou (připravila Věra Keilová).Už jste si novou Meduňku opatřili? Číst můžete na emedunka.cz Zdeňka Pohlreichová: Bůh potřebuje hmotu, aby nabyl na významu Potkat se se Zdeničkou Pohlreichovou a povídat si sní je jako napít se živé vody. Propadnout se do absolutní lásky a božství, tzv. samádhi. Zažívám to i jindy, ale dívat se přitom do jejích hlubokých očí a rozesmáté tváře je krásný bonus.Zdeňka Pohlreichová je manželkou známého šéfkuchaře Zdeňka Pohreicha a společně mají tři syny, kteří dnes žijí či studují v Austrálii. Původním povoláním je pedagožka, ale dnes se věnuje hlavně svým koním na ranči nedaleko Prahy. Před deseti lety prodělala rakovinu…

Květnové číslo naší Meduňky právě vyšlo a čeká na vás nastáncích PNS, dalších prodejních místech, a také na odkazu emedunka.cz A ke čtení toho nabízí opravdu hodně… V titulním rozhovoru si redaktorka Věra Keilová popovídala se Zdeňkou Pohlreichovou a probraly spolu spoutu důležitých témat. Hlavní téma čísla je věnováno EMPATII, SPOLUPRÁCI A POMOCI – a to jsou hodnoty, kterých je v současné době třeba jako té pověstné soli. Do tématu přispěly svými články Milena Králová, Věra Keilová, Naďa Pažoutová, Lída Charvátová a Věra Šimonová. O novém filmu Viliama Poltikoviče Pomoc neviditelných – himáljská orákula si přečtete v článku Hany Poltikovičové. Poradíme, jak se spřátelit se stromy a naučit se léčivému…

A máme tady nový měsíc – a říká se, že je to ten nejkrásnější v roce… Tak si ho krásně užijte! Pojmenování měsíce května se zrodilo v době Národního obrození – poprvé tento název použil v roce 1805 Josef Jungmann v překladu Chateaubriandovy romantické novely Atala. Jungmannův výraz se rychle ujal a vytlačoval původní jméno pátého měsíce – máj. Název máj pochází z latinského maius, který obrozencům evokoval německý Mai. K rychlému nahrazení přispělo patrně i to, že slovo květen je zakončeno -en, tedy stejně jako názvy dalších šesti měsíců (leden, březen, duben…). Při vymýšlení jména pro pátý měsíc v roce se Jungmann patrně nechal inspirovat polským názvem měsíce kwieceń, který je v polských památkách doložen už od 15.…

Jdete dnes večer s přáteli „k čarodějnickému ohni“? Dnes nás čeká tzv. filipojakubská noc, svátek spojený s mnoha zvyky i starými magickými praktikami. Jak vznikl a kde se oblíbené „pálení čarodějnic“ vzalo? Pro svátek apoštolů sv. Filipa a Jakuba Mladšího je v lidové obyčejové tradici důležitá doba večera a noci před prvním květnem, filipojakubská noc. Do tohoto času se sestřeďují magické úkony zaměřené na ochranu dobytka, na úrodu nebo zdar na poli a v chlévě.  Vycházejí ze starých představ o škodlivých silách, které na začátku pastvy a zeleného krmení pronikají do hospodaření a života lidí.  Ve dne pak vrcholí obyčeje spjaté s májovou zelení, s májemi postavenými před jednotivými domy nebo v centru obce. Filipojakubská…