Oslava domácího vaření: Talíře a sporáky včera, dnes a zítra

Srpnové číslo Meduňky je plné užitečných článků a informací pro tělo i duši a v jeho hlavním tématu – Domácí vaření pro 21. století – naši autoři z různých hledisek vysvětlují, PROČ je dobré připravovat pokrmy doma a jaké výhody domácí strava přináší. Součástí tématu je i článek od celostního lékaře MUDr. Miroslava Holuba s pěkným názvem Talíře a sporáky včera, dnes a zítra. Přečtěte si ukázku – a celý článek i další texty najdete v srpnové Meduňce…

Mohu se řadit mezi pamětníky, kteří v minulém století zažili domácí stravování, a právě v této době jsem také čerpal náměty pro svého budoucího a zároveň současného koníčka především od své babičky žijící na venkově. Svou vlastní zálibu ve vaření jsem začal zdokonalovat na studiích a následně při zajišťování alimentačních povinností svých dětí. Příprava jídel se pro mě stala zábavou a přivedla mě i do zahrady, kde jsem pro své potřeby začal pěstovat různé druhy koření, ale především zeleniny, které se pak stávaly dominantní součástí připravovaných jídel. A dovedl jsem to až do bodu, kdy jsem měl potřebu napsat kuchařku se svými vlastními recepty. 
Předcházela tomu i moje profese lékaře celostní medicíny, kdy jsem v rámci terapie svým pacientům doporučoval nejen vhodné léčivé bylinky, ale především změnu stravovacích návyků s tím, co je pro ně vhodné a co pro ně vhodné není. Abych nemusel stále opakovat obecně platné praktické rady k vyloučení nevhodných potravin a zároveň se zařazováním těch vhodných, napsal jsem tehdy stručný přehled na několik stránek. Na doporučení svých přátel jsem tyto rady doplnil několika recepty a fotografiemi osobně připravených jídel, a tak vznikla první kuchařka jako návod ke stravování v souladu s přírodou. Poté následovala další, již rozšířená verze, kterou jsem doplnil o recepty jídel, které jsem získal díky cestování po světě, především po jihovýchodní Asii. Dnes mám na svém kontě již pátou knihu o stravování, ta poslední z roku 2022 nese název Cesta k celostnímu stravování.
Když vzpomínám na stravování v dobách dětství, musím především zdůraznit, že jsem vyrůstal na venkově. Mnoho základních potravin bylo tehdy dostupných jen díky tomu, že jsme si je na zahradě vypěstovali sami, především ovoce a zeleninu. Od sousedů jsme měli brambory, které byly pěstovány tradičními postupy bez použití chemie. Druhý soused nám dodával mléko a ke třetímu jsme chodili pro vajíčka. Prarodiče chovali králíky, což byla hlavní součást živočišné složky, která se objevovala na talíři prakticky každý týden. Dostupnost masa byla tehdy velmi omezená, takže to byl mnohdy jediný zdroj živočišných bílkovin. Bylo naprosto nemyslitelné připravit si ve vánoční době třeba okurkový salát. Stravování v minulosti bylo daleko skromnější, využívající především sezonních potravin, navíc s různými odlehčovacími dny a půsty, a to zejména na jaře. Dnes žijeme v určitém blahobytu, mnohdy se přejídáme, a tak výrazně stoupá počet lidí s nadváhou i lidí obézních. Vzestupnou tendenci mají zároveň různé zdravotní komplikace související s příjmem strav,y jako jsou například cukrovka nebo různá metabolická onemocnění. Strava také ovlivňuje naši imunitu, a není-li kvalitní, pozorujeme mimo jiné i větší výskyt alergií.

Co je dobré jídlo
K hlavním zásadám správného stravování obecně patří přiměřená kvantita přijímaného jídla. Je zkrátka potřeba jíst jen tolik, kolik naše tělo potřebuje k úhradě vynaložené energie. Příjem potravy je klíčový pro získávání energie během našeho života a energeticky je řízený dráhou žaludku, sleziny a slinivky břišní jako představiteli elementu Země. Důležitá je také kvalita stravy, což představuje domácí vaření s použitím prvotních kvalitních surovin. Znamená to omezit předem upravovaná jídla a vyloučit rafinované potraviny, které nás lákají svou dlouhou dobou trvanlivosti v důsledku obsahu řady nevhodných chemických látek, jako jsou různá barviva, stabilizátory, emulgátory, dochucovadla a konzervační látky známé pod souhrnným názvem „éčka“. Dalším důležitým faktorem je vyváženost stravy s obsahem základních součástí, tedy bílkovin, tuků a sacharidů, doplněných o vitaminy, minerály a stopové prvky. Dále by strava měla být v souladu s pH našeho vnitřního prostředí, tedy lehce zásaditá, nikoliv překyselující, což platí o většině našeho jídelníčku a prim v tom hraje především nadměrná konzumace cukru. Cukr nás překyseluje, a navíc podporuje růst plísní na sliznicích, především našeho zažívacího traktu, což přispívá k výraznému oslabení imunity. Důležitá je i pravidelnost stravování, ideálně v souladu s orgánovými hodinami, jak je známe z východních filozofií. Ve stravě by měla převažovat rostlinná složka, která je pro nás výhodnější a stravitelnější. Měla by tvořit asi 80 % potravin k přípravě jídla. Živočišné produkty jako maso, mléko a mléčné výrobky nám zásadně neškodí, ale také nás nadměrně překyselují. Tím se dostáváme k dalšímu důležitému principu ve stravování, jímž je vhodné kombinování jednotlivých součástí jídla…