
Z duchovního slovníku Josefa A. Zentricha:
J. A. Zentrich, dlouholetý spolupracovník Meduňky, byl nejen vynikajícím bylinářem, ale také autorem několika velmi zajímavých knih a množství článků na téma duchovní život, vývoj atd.
Z jeho duchovního slovníku vybíráme pojem, který jistě všichni známe. Jak ho vysvětlil Josef?
Anděl
Základ slova pochází z řeckého „angelos“, tedy posel. Ovšem i v hebrejštině se slovo „maleach“, které znamená „anděl“, překládá často jako „posel.“ První zmínku o andělech nacházíme ve starožidovské kaballe, kde andělé representují 72 kategorií, tzv. génie. Z novějších pramenů se jimi velmi podrobně zabývá sv. Tomáš Akvinský ve své „Summě theologické.“
Podle Bible je andělů veliké množství (viz Janovo Zjevení 5,11), a hovoří se o nich v mnoha místech Starého i Nového Zákona, aniž by však byli jednoznačně definováni. Dalo by se také říci, že pojem „anděl“ nevyjadřuje stav, nýbrž funkci, tedy funkci posla. Bůh neřídí světy přímo, ale prostřednictvím andělů. Andělé mají svoji hierarchii, vyšší složku tvoří archandělé, cherubíni, serafíni. Postavení andělů přejímají i některá nekřesťanská náboženství. Např. archanděl Gabriel předával Boží poselství proroku Mohamedovi.
Tolik historické informace – a jaká je skutečnost?
Andělé jsou duchovní bytosti, patřící mezi Prastvořené. Byli stvořeni přímo, a již jako sebevědomí. Proto nemusí procházet složitým vývojem ve hmotnosti. Patří mezi nejbližší služebníky boží, a jsou to oni, kdo formulují poselství, přicházející z vyšších sfér do hmotnosti. Dohlédají na zákonitý chod pozdějšího Stvoření, ve kterém se nacházejí hmotné oblasti. Pokud se – zcela výjimečně – může člověk s nimi kontaktovat, jeví se jako vysoce světlé, či světelné bytosti.