Z květnové Meduňky: Únava a tuk kolem pasu: Co opravdu dělá kortizol?  

(Ne)zdravá nadváha – tak jsme pojmenovali hlavní téma květnové Meduňky. Může být nadváha za nějakých okolností užitečná nebo prospěšná? A kdy opravdu potřebujeme hubnout? A co je na hubnutí nejdůležitější a jaká rizika hrozí, pokud si vybereme nesprávný způsob snižování hmotnosti? Co vše a ještě mnohem víc se dozvíte v článcích našich autorů v aktuální květnové MEDUŇCE…

Článek Láenk vlivu kortizolu na zdraví připravila naturopatka Charlotte Matysková,
ČTĚTE TAKÉ NA emedunka.cz

Kortizol patří mezi hormony produkované nadledvinami – dvěma malými endokrinními žlázami, které jsou součástí stresového regulačního systému našeho těla. O kortizolu se poslední dobou hodně mluví v souvislosti s únavou, nespavostí nebo ukládáním tuku kolem pasu. Ve skutečnosti ale nejde o „zlý“ hormon, ve správném množství má nezastupitelný úkol – pomáhá nám zvládat emočně i fyzicky náročné situace, kdy je potřeba „bojovat nebo utéct“. Problém nastává ve chvíli, kdy se ho v těle nachází nadměrné množství. Dobrou zprávou je, že hladinu tohoto hormonu můžeme sami do velké míry ovlivnit.

Bezpečí, imunita a spánek
Hlavním úkolem kortizolu je zajistit tělu dostatek energie v náročných situacích, abychom měli dost sil pro případný boj. Kortizol nám pomůže náročnou situaci zvládnout – a jakmile se opět cítíme v bezpečí, jeho hladina klesá. Tento mechanismus je pro náš život naprosto zásadní. Kortizol ale neovlivňuje jen naši energii. Podílí se také na správné imunitní odpovědi, spánkovém rytmu nebo stabilitě nálady.

Stres a kortizol
Stresová reakce v těle probíhá dvěma propojenými systémy. Rychlou reakci zajišťuje tzv. osa SAM (sympatikus-nadledviny), která vede k vyplavení adrenalinu. Pomalejší, dlouhodobější odpověď pak řídí osa HPA (hypotalamus-hypofýza-nadledviny), jejímž výsledkem je uvolnění kortizolu. Oba systémy spolupracují a společně připraví organismus na zvládnutí zátěže. Za normálních okolností má kortizol svůj přirozený rytmus – nejvyšší hladina je ráno, během dne postupně klesá a v noci je nejnižší. Jeho produkci však stimulují následující faktory: emoční stres, nedostatek spánku, nadbytečný příjem rafinovaného cukru spojený s výkyvy glykémie a chronický zánět v těle.

Vyčerpání nadledvin
Při časté stimulaci nadledvin může dojít k jejich vyčerpání. Pojem vyčerpání nadledvin se často používá, nejde však o oficiální lékařskou diagnózu. Nejedná se o vyčerpání ve smyslu skutečného selhání, jde o rozladění systému stresových hormonů. Při chronickém stresu dochází k jeho opakované a časté aktivaci, a tělo je v neustálém stavu přetížení a napětí. Postupně se narušuje citlivost buněčných receptorů na hormony nadledvin, a ty pak nereagují správně. Někdy produkují kortizolu příliš, a jindy naopak velmi málo…

Více v květnové Meduňce…