Nejlepší je domácí: květen

A máme tady nový měsíc – a říká se, že je to ten nejkrásnější v roce… Tak si ho krásně užijte!

Pojmenování měsíce května se zrodilo v době Národního obrození – poprvé tento název použil v roce 1805 Josef Jungmann v překladu Chateaubriandovy romantické novely Atala. Jungmannův výraz se rychle ujal a vytlačoval původní jméno pátého měsíce – máj. Název máj pochází z latinského maius, který obrozencům evokoval německý Mai. K rychlému nahrazení přispělo patrně i to, že slovo květen je zakončeno -en, tedy stejně jako názvy dalších šesti měsíců (leden, březen, duben…). Při vymýšlení jména pro pátý měsíc v roce se Jungmann patrně nechal inspirovat polským názvem měsíce kwieceń, který je v polských památkách doložen už od 15. století – ovšem pro čtvrtý měsíc, náš duben, a žije doposud jak v polštině, tak v ukrajinštině.
Slovo máj v českém jazyce zůstalo. Máme májový deštík, stavíme májku, slavíme První máj, máme houbu májovku, májová tříbarevná koťata,… Dnes se ale máj z běžného hovoru jako označení měsíce téměř úplně vytratil, ale přežívá v dětských říkankách, a snad budou výrazu máj rozumět i další generace.

Májový deštíček,
dej nám ho pánbíček,
aby se vydařil
na poli chlebíček.

Naše kočka strakatá
dostala tři koťata,
tříbarevná, májová,
Každý by chtěl taková.

Průměrné denní teploty v květnu jsou podle dlouhodobých meteorologických měření 12,7 °C, teplotně tedy květen odpovídá měsíci září. Pro květen je typické časté střídání pěkných dní s vysokými teplotami a dnů chladných s deštěm a bouřkami. Tím se vyrovnávají rozdíly tlaků nad pevninou a Atlantským oceánem, způsobené nerovnoměrným ohřevem pevniny a oceánu.

Pankrác, Servác, Bonifác
Májové počasí bývá nestálé, ale určitě se můžeme spolehnout na ledové muže. Pankrác, Servác a Bonifác byli středověcí světci a tato jména jsou v kalendáři přiřazena k datům 12. až 14. května. Podle lidové pranostiky tyto dny přinášejí ranní mrazíky, které mohou poškodit choulostivé květy ovocných stromů nebo křehké výhonky teplomilné zeleniny a květin. Vpád studeného vzduch na naše území v polovině května je téměř každoročním pravidlem, a tak výsadba teplomilných rostlin musí počkat až po polovině května. Trio světců doplňuje tzv. uplakaná Žofie, a na 15. květen slibuje deštivé počasí. Za zmínku stojí ještě takzvaní malí ledoví muži, kteří přinášejí ochlazení kolem 20. května, ale to již bývá doprovázeno mrazíky zřídka.

Bylinky v květnu
Bylinek, které je v květnu možno sbírat, je nesmírně mnoho. Za všechny jmenuji pampelišku, kopřivu, bršlici, kontryhel, hluchavky, květ bezu černého, sedmikrásky a také květ šeříku – a to je opravdu jen stručný výčet. U kopřivy a bršlice sběr pomalu končí, ale klidně můžete na konci května vzrostlé kopřivy a nakvétající bršlici posekat, zhruba za 3-6 týdnů budete opět sklízet mladé křehké rostlinky.
Bršlici jsme se věnovali v březnovém dílu tohoto seriálu, v dubnovém dílu jste našli několik receptů na zpracování mladých kopřiv. Tentokrát se na kopřivu zaměříme znovu. Tuto rostlinu zná každý i proto, že její listy a stonky pálí. Je to tím, že jsou pokryty žahavými chlupy – trichomy. Ty jsou ve skutečnosti duté a obsahují dráždivou tekutinu. I při letmém dotyku se křehké trichomy zlomí a tekutina podráždí pokožku. Posekané kopřivy nevyhazujte na kompost, ale připravte z nich kopřivovou jíchu, skvělé hnojino, které posílí mladé rostlinky rajčat, okurek a obdobné zeleniny. Recept na jíchu jste mohli najít už v minulém čísle Meduňky v článku Rostliny pomáhají rostlinám růst, ale pro jistotu ho zopakujeme:    

Omamná vůně šeříků
V květnu všechno kvete, a právě začátek května mám spojený s vůní šeříků. Květy se na keřích objevují hned na začátku května a omamně voní. Po dlouhých letech zapomnění je šeřík znovu objevován v léčitelství a také v kuchyni. Jistě za to může i krásná a výrazná barva jeho květů, které se jako jediné z šeříku využívají.
Pro zpracování sbírejte plně rozvité květy. Můžete zvolit květy bílé, lila, bordónty i temně fialové barvy. Důležité je i vhodné místo sběru, nesbírejte květy v blízkosti silnic nebo ze šeříků, které tvoří předěly cest, také otrhat květy v parku by nebylo dobré. Ideální jsou osamělé keře v rozích velkých zahrad a podobně. Květy se obvykle zpracovávají čerstvé, ale je možné je i sušit. Květy šeříku pro sušení odstopkujte, sušte rozprostřené v tenké vrstvě na vzdušném místě ve stínu nebo polostínu. Suchý květ ukládejte do vzduchotěsné dózy nebo do plátěného pytlíčku, který uložíte na vzdušném suchém místě. Z čerstvých květů můžete připravit třeba šeříkový sirup, osvěžující zmrzlinu nebo šeříkový olej.

Šeříkový čaj 
Z květů šeříků lze připravit aromatický čaj, jenž bojuje proti bolestem hlavy, migrénám, bolestem v krku, revmatismu a dně, dále urychluje metabolismus a napomáhá trávení.
2 lžíce sušených květů zalijte 250 ml vroucí vody a nechte asi půl hodiny louhovat.
Výluh slijte a pijte, dokud je vlažný.

Šeříkový sirup
Potřebujeme: 0,5kg třtinového cukru, 0,5 litru vody, 0,5 litru otrhaných květů šeříku, ½ lžičku kyseliny citronové, citronovou šťávu z jednoho malého citronu, 5 kusů mražených borůvek nebo ostružin (nemusí být)
Květy šeříku oberte od stopek, zbavte broučků a nečistot a nechejte mírně zavadnout. Poté květy nasypte do hrnce s vodou, ve které jste rozpustili třtinový cukr a kyselinu citronovou. Přiveďte k varu a vařte asi 15 minut na mírném ohni. Nakonec sirup ochuťte citronovou šťávou a případně obarvěte borůvkami či ostružinami. Ještě horký sirup přeceďte přes husté sítko do čistých lahviček, zavíčkujte. Můžete sterilovat nebo uchovávejte v lednici.
Skvělou chuť sirupu můžete využít např. pro přípravu domácí limonády, ale i k ochucení dezertů a dalších pokrmů. Sirup můžete využít také jako základ výtečné zmrzliny.

Zelený čaj se šeříkovými květy
Sušené květy šeříku můžete smíchat se zeleným čajem v poměru 3 díly čaje a 1 díl sušeného šeříku. Vytvoříte tak úžasnou čajovou směs s čistě přírodním aroma. V průhledné dekorační dóze poslouží jako originální dárek.

Bylinková zahrádka, klidně i v truhlíku
Že nemáte zahradu, kde byste bylinky pěstovali? Nevadí. Založte si bylinkovou zahrádku v truhlíku nebo květináčích. Již předpěstované bylinky můžete koupit v zahradnictví nebo v hobby marketech, ale kdo má trpělivost, může si vypěstovat vlastní rostlinky i ze semínek. Pro pěstování i v truhlíku se hodí máta. Máty je mnoho druhů, klasikou je máte peprná. Máta se hodí se do letních nápojů, dezertů i na přípravu čajů, přebytky této bujně rostoucí rostliny můžete usušit. Šalvěj se používá k výrobě protizánětlivých odvarů i v kuchyni. Přidává se na tučná masa a je skvělá třeba k pečené dýni. Dále se v kuchyni uplatní například naťová kadeřavá a plocholistá petržel, rozmarýn, pažitka, meduňka, šanta kočičí, saturejka, šalvěj, tymián, bazalka, majoránka, pelyněk, yzop, estragon, popenec a oregano i levandule.
Důležité je při výběru bylinek pro jedno stanoviště nebo do jednoho truhlíku respektovat
jejich požadavky na kvalitu půdy, množství slunce a zálivku. Pak porostou skoro samy.

Ing. Markéta Vopičková