Obsah čísla 4/2026
Vítám vás, milí čtenáři, u dubnové Meduňky,
která se právě v době velikonoční zabývá zdravým a dlouhým žitím.
Velikonoční období má zajímavou atmosféru. Ať je člověk věřící, nebo ne, vnímá ten náboj kolem sebe, kterým nám příroda sděluje: jsem tady, žiju, žijte, jděte dál, mějte se rádi a hlavně, buďte zdrávi!
Po zimě se začínáme rozhýbávat; zahrádky, chalupy, chaty, domy a byty volají po očistě. Ještě se nám do toho moc nechce, ale něco v nás nás nutí: Najdi hrábě! Kde je stěrka na okna? A proboha, co ty záclony?
Dostáváme se do tempa a dělá nám to dobře. Při práci se potíme, začínáme se otužovat a utužovat tělo i mysl, očisťovat vnitřní prostředí, dýcháním „omlazovat” krev a pociťujeme příliv energie.
Vždycky, když slunce začne mít sílu, zahřeje promrzlou zem a je cítit ta „syrovost” ve vzduchu, popadne mne touha jet dál a dál, až na konec světa. Tak to mám každé jaro, už hezkých pár roků.
Na Velikonoce jsme jezdili k babičce a dědovi. Byla jsem na dvorku, slepice se zvesela hrabaly v čerstvém hnoji, ze kterého se kouřilo. Stála jsem u chlívku a slunce už docela hřálo. Protáhla jsem se a říkám dědovi: „Teda, já bych někam jela…” Děda položil vidle. „No, tak si vyjedeme. Vem si holinky.” Vzal trakař s nářadím a vyjeli jsme si. Na pole. Tenkrát jsem to neocenila. Dnes radostně vzpomínám.
Když bych měla babičku s dědou zařadit do tématu dubnové Meduňky, tak bych asi řekla, že prostě a jednoduše žili. Žili tak, jak Bůh, příroda a zdraví dalo. Nehonili se, měli se rádi, hodně si povídali, návštěvy se střídaly jedna za druhou, pomáhali si a dodržovali rytmus. Představme si pod tím slovem třeba jednotu, čas, oddanost nebo člověka ve spojení s okolím.
Moje babička s dědou nebrali žádné léky. Zemřeli celkem zdraví. Na stáří. Když je něco bolelo, tak si vzali půl aspirinu zabaleného do chleba, a to bylo vše. Dědovi bylo přes devadesát let a o babičce nemluvě. Mojí tchyni táhne na devadesátý šestý rok. Nikdo tomu nechce věřit, že se dá v tomto věku ještě plnohodnotně žít, chodit, obstarat se a uvařit si.
Nejde o to honit se za zdravím, ale zdravě žít. Bez negací, pozitivně.
Ano, je to v dnešní době těžké, když se na nás ze všech stran valí tolik negace. Ale pojďme to zkusit. Zdravě a dlouze žít. Návod třeba najdete o pár stránek dál.
Mějte se a hlavně mějme se!
Za celý časopis Meduňka vám přeji: Veselé Velikonoce!
Květa Vtípilová
Z Obsahu:
Rozhovor s PhDr. Janem Jílkem 6
Mgr. Věra Keilová
TÉMA: Zdravé a dlouhé žití
Anti-aging z celostního pohledu 10
Mgr. Věra Keilová
Moje cesta k dlouhověkosti: lekce zdraví, uzdravování a vitality 13
dr. Frank Navrátil
Moudrost přírody pro krásu,
vitalitu a dlouhověkost 16
Tetiana Kovaříková
Běda tomu, kdo už nemá,
po čem by toužil 21
Mgr. Naďa Pažoutová
Senioři v pohybu: cvičit, nebo necvičit? 23
Alena Stellnerová
Velikonoce – radost ze vzkříšení 24
Vladimír Strejček, Th.D.
Velikonoční recepty 26
Květa Čermáková
8 klíčových kroků pro zpomalení stárnutí 28
Mgr. Blanka Pechková Gololobovová
Čísla, jak je neznáme 32
Eva Joachimová
Bylinky a otázky kolem nich 34
Ing. Markéta Růžena Vopičková, Ph.D.
Žlučník – malý orgán
s velkým vlivem 36
Charlotte Matysková
Autoimunitní protokol podrobněji 38
MUDr. Ludmila Eleková
Svátek bláznů: když se svět
staví na hlavu 42
Judita Peschlová
Bylinka měsíce dubna:
Popenec obecný 45
Bc. Martin Kolár
Astrokukátko 46
Ing. Zdeněk Bohuslav
