Myšlenka pro dnešní den:
Než začneme přemýšlet nad tím, co si o nás myslí ostatní, podívejme se nejdřív, co si o sobě myslíme my sami.
Listujeme květnovou Meduňkou…
…a nalistovali jsme hned titulový rozhovor se Zdeňkou Pohlreichovou (připravila Věra Keilová).Už jste si novou Meduňku opatřili? Číst můžete na emedunka.cz Zdeňka Pohlreichová: Bůh potřebuje hmotu, aby nabyl na významu Potkat se se Zdeničkou Pohlreichovou a povídat si sní je jako napít se živé vody. Propadnout se do absolutní lásky a božství, tzv. samádhi. Zažívám to i jindy, ale dívat se přitom do jejích hlubokých očí a rozesmáté tváře je krásný bonus.Zdeňka Pohlreichová je manželkou známého šéfkuchaře Zdeňka Pohreicha a společně mají tři syny, kteří dnes žijí či studují v Austrálii. Původním povoláním je pedagožka, ale dnes se věnuje hlavně svým koním na ranči nedaleko Prahy. Před deseti lety prodělala rakovinu…
Inspirace do kuchyně… hrachové placičky
Následující recept nám poslala naše spolupracovnice, klinická naturopatka Iveta Kulhánková. „Zrovna včera jsem uvažovala, jak zužitkovat, co mi zbylo z hrachové polévky a vymyslela jsem placky. Jde o celkem zdravý recept, a tak vám ho posílám…“, píše Iveta. Děkujeme a rádi ho zveřejňujeme… Suroviny:krajíc chleba – klidně starší, hořčice, zbytky zeleniny na salát – v tomto případě jarní zelí, brokolice, mrkev na zálivku: šťáva z citronu, olivový olej, umeocet, cukr, hrášek, který zbyl po propasírování rozmixované hrachové polévky, ovesné vločky, vejce, koření dle chuti: sůl, pepř, kurkuma, uzená paprika, čubrica, oregáno (je možné přidat i prolisovaný česnek, případně zbytky šunky, uzeného,…)lžíce oleje na smažení Postup:Zbytky propasírovaného hrášku smícháme s jemnými…
O čem jsme psali v Meduňce před deseti lety: Fauna v lidových názvech léčivých rostlin
Tento článek od Ing. Jiřího Trefného si mohli čtenáři Meduňky přečíst před deseti lety – v dubnové Meduňce roku 2015. Vzhledem k tématu jsme si jisti, že za těch deset let nijak nezestárl – a můžeme si vyzkoušet, jestli známe nebo odhadneme některé půvabné staré lidové názvy známých i méně známých bylin a rostlin… Nejstarší písemný doklad o použití rostliny jako léčivého prostředku pochází zřejmě ze starého Egypta. Lékařské papyry objevené Edwinem Smithem byly datovány do let 2980 – 2700 př. Kr. Přibližně ve stejné době byl napsán — a to samotným čínským císařem Sen Nonem — obsáhlý bylinář. Bylinami se v 10. století př. n. l. zabýval také slavný židovský…
Květnová Meduňka je tady!!!
Květnové číslo naší Meduňky právě vyšlo a čeká na vás nastáncích PNS, dalších prodejních místech, a také na odkazu emedunka.cz A ke čtení toho nabízí opravdu hodně… V titulním rozhovoru si redaktorka Věra Keilová popovídala se Zdeňkou Pohlreichovou a probraly spolu spoutu důležitých témat. Hlavní téma čísla je věnováno EMPATII, SPOLUPRÁCI A POMOCI – a to jsou hodnoty, kterých je v současné době třeba jako té pověstné soli. Do tématu přispěly svými články Milena Králová, Věra Keilová, Naďa Pažoutová, Lída Charvátová a Věra Šimonová. O novém filmu Viliama Poltikoviče Pomoc neviditelných – himáljská orákula si přečtete v článku Hany Poltikovičové. Poradíme, jak se spřátelit se stromy a naučit se léčivému…
Nejlepší je domácí: květen
A máme tady nový měsíc – a říká se, že je to ten nejkrásnější v roce… Tak si ho krásně užijte! Pojmenování měsíce května se zrodilo v době Národního obrození – poprvé tento název použil v roce 1805 Josef Jungmann v překladu Chateaubriandovy romantické novely Atala. Jungmannův výraz se rychle ujal a vytlačoval původní jméno pátého měsíce – máj. Název máj pochází z latinského maius, který obrozencům evokoval německý Mai. K rychlému nahrazení přispělo patrně i to, že slovo květen je zakončeno -en, tedy stejně jako názvy dalších šesti měsíců (leden, březen, duben…). Při vymýšlení jména pro pátý měsíc v roce se Jungmann patrně nechal inspirovat polským názvem měsíce kwieceń, který je v polských památkách doložen už od 15.…
Obsah čísla 5/2025
Vážení a milí čtenáři,za celou redakci vás vítám u květnového vydání Meduňky, které – jak věřím — otevíráte s dobrou náladou, a to nejen díky probuzené přírodě s jejími omamnými vůněmi, barvami a veškerou krásou a harmonií, jež nám nabízí.Když jsem před několika měsíci dostala nápad, abychom květnové vydání věnovali mezilidským vztahům, v nichž je stále aktuálnější potřeba vzájemné empatie, spolupráce a pomoci, netušila jsem, jak moc to bude aktuální vzhledem ke světovému dění. Politikou se v Meduňce nezabýváme a ani v následujících řádcích to neporuším, protože moje úvahy a poznání jsou čistě filozofické – zkrátka jenom zkouším o věcech přemýšlet jinak, a naštěstí nejsem sama.Ze všech stran dnes slyšíme,…
Dnes: Filipojakubská noc
Jdete dnes večer s přáteli „k čarodějnickému ohni“? Dnes nás čeká tzv. filipojakubská noc, svátek spojený s mnoha zvyky i starými magickými praktikami. Jak vznikl a kde se oblíbené „pálení čarodějnic“ vzalo? Pro svátek apoštolů sv. Filipa a Jakuba Mladšího je v lidové obyčejové tradici důležitá doba večera a noci před prvním květnem, filipojakubská noc. Do tohoto času se sestřeďují magické úkony zaměřené na ochranu dobytka, na úrodu nebo zdar na poli a v chlévě. Vycházejí ze starých představ o škodlivých silách, které na začátku pastvy a zeleného krmení pronikají do hospodaření a života lidí. Ve dne pak vrcholí obyčeje spjaté s májovou zelení, s májemi postavenými před jednotivými domy nebo v centru obce. Filipojakubská…
Hýčkejme si svůj… střevní mikrobiom
Často se říká, že v bříšku máme svůj druhý mozek. Do jaké míry je to pravda? A jak o náš „druhý mozek“ máme pečovat? V následujícím článku na tyto otázky odpovídá naše autorka, naturopatka Charlotte Matysková… Lidské tělo je obýváno obrovským množstvím kolonií fyziologických mikroorganismů. Tyto mikroorganismy sdílejí společný prostor v našem trávicím traktu, dýchacím nebo reprodukčním systému a žijí ve vzájemné symbióze. Neviditelné organismy náležící ke skupinám bakterií, virů nebo kvasinek se označují jako mikrobiom. Ten nejrozsáhlejší žije v naší trávicí soustavě a je pro nás životně důležitý. Podílí se na trávicích procesech a imunitních reakcích, ovládá naši náladu nebo mozkové funkce Kdo je kdo ve střevechMikrobiom není náhodná změť…
Listujeme dubnovou Meduňkou: Zdravý mozek – pozor na lepek
V dubnovém čísle MEDUŇKY (stále je dostupné na obvyklých prodejních místech i na emedunka.cz) najdete také další íl seriálu MUdr. Elkeové o faktorech, olivňujících zdraví mozku. Jak se stavem mozku souvisí lepek? Lepek je bílkovina nacházející se v obilninách pšenici, žitu, ječmenu a ovsu. Dává těstu pružnost a soudržnost. Patří do lidské stravy několik posledních tisíc let, od začátku zemědělství. Máme tak dojem, že obilí je základem stravy a jí se vlastně odjakživa. V posledních desetiletích se zvyšuje množství lidí, kterým obilniny s lepkem prokazatelně způsobují zdravotní potíže. Co se změnilo?Obilniny, nejen ty s obsahem lepku, jsou problematické potraviny. Dalo by se říci, že jsou do značné míry škodlivé. Nejde jen o lepek,…
