Z červnové Meduňky: Dalajlama lidem pomáhá žít v lásce
Hlavní téma červnové Meduňky je sice zaměřeno na zdraví dětí, ale najdete v ní i řadu dalších článků – jako například článek o filmovém dokumentu Viliama Poltikoviče, věnovaném Jeho Svatosti dalajlamovi, z něhož vybíráme následující ukázku…
Při příležitosti 91. narozenin Jeho Svatosti dalajlamy 6. července bude 9. července uveden do kin dokument Viliama Poltikoviče s názvem Dalajlama — Oceán moudrosti. Červnová premiéra snímku v Městské knihovně v Praze je již beznadějně vyprodaná.
Film vznikl díky finanční podpoře Antonia Koláčka, zakladatele domu osobního rozvoje Maitrea v Týnské uličce v Praze. Je vášnivým stoupencem buddhismu, a tak jsem mu položila několik otázek.
Proč jste se rozhodl sponzorovat vznik filmu?
Rozhodl jsem se podpořit akce k devadesátým narozeninám Jeho Svatosti dalajlamy, protože cítím potřebu mu poděkovat za vše, co přinesl do českého prostoru, za jeho obrovskou laskavost a moudrost. Celkem naši zemi navštívil asi jedenáctkrát a dnes už tolik sil na cestování nemá. Kromě podpory Viliamova filmu připravujeme ještě webové stránky Oceán moudrosti, na kterých budou moci lidé poděkovat Jeho Svatosti za vše, co konkrétně přinesl do jejich života, nebo jak jim změnil život. Osobně jsem Jeho Svatosti také slíbil, že v Praze postavím Stúpu milující laskavosti, o kterou mě dalajlama požádal a osobně na ni přispěl částkou 10.000 USD. Jako nevhodnější se nám jeví místa na Petříně nebo v pražské Troji. Věřím, že se to podaří a Stúpa milující laskavosti nám bude pomáhat spojit se se svým Srdcem a žít život naplněný jemností a laskavostí. Pomůže nám uvědomit si, že jsme především cítící bytosti, a nejen myslící.
Kdy vás buddhismus oslovil?
V devadesátých letech jsem četl různé knížky, které tady začaly vycházet, a v r. jsem 2001 ucítil silné nutkání, že se mám vydat do Indie k pramenům posvátné řeky Gangy a do Dharamsaly, kde sídlí ústřední tibetská správa. Když jsem pak do Dharmsaly jednoho podzimního večera skutečně dorazil, vzápětí jsem potkal auto, které ve stejném okamžiku přiváželo Jeho Svatost z nějaké zahraniční cesty. Tak jsme se s dalajlamou potkali neplánovaně poprvé. Podruhé jsem se s Jeho Svatostí potkal v následujících dnech v Dharamsale na jeho setkání s Tibeťany, když jim dával požehnání. Moc se mi líbila jeho obyčejná a zároveň obrovská ryzí lidskost a to, jak na této veřejné promluvě oslovoval mnohé lidi jejich jmény. Po návratu domů jsem se v Praze spojil s Oldou Černým, tehdejším ředitelem Fóra 2000, a pomáhal jsem mu financovat všechny příjezdy Jeho Svatosti do naší země. Také jsem se seznámil s různými buddhistickými skupinami a začal je podporovat.
Mé cesty do Indie, Nepálu a Tibetu se staly pravidelnými a východní moudrost jsem začal žít ve vlastním životě. Pro někoho je buddhismus náboženstvím, ale pro mě je to spíš životní moudrost, které mi pomáhá žít s plně otevřeným srdcem i v těžkých chvílích a dává mi sílu přijímat život takový, jaký ve skutečnosti je – bez příkras.
V roce 2008 jste prodal všechny své podíly v různých společnostech, stáhl jste se do ústraní a věnujete se duchovním aktivitám. Dá se buddhismus a duchovno skloubit s velkým byznysem?
Do života buddhisty lze integrovat všechno, protože buddhistická moudrost je nekonečná a pomáhá nám přijímat a chápat vše takové, jaké to je. Duchovno a materiálno se nevylučují, spíš doplňují, ale buddhista má většinou jiné primární cíle v životě. Asi nepotkáte na světě buddhistu, který by si vytýčil za smysl svého života politickou moc nebo hromadění majetku či peněz. Když jsem si v určitém okamžiku uvědomil, že jsem se ve velkém byznysu ocitl v prostředí manipulace a lží, že se ztrácím sám sobě, a nevěděl jsem, komu můžu věřit a komu ne, tak jsem se prostě rozhodl z tohoto prostředí odejít. Věřím, že se ve společnosti už brzy promění paradigma konkurence na paradigma spolupráce, čímž se v lidech uvolní tvořivá energie a všem se nám hodně uleví….
Celý článek na emedunka.cz


