Bylinkami proti stresu!!

Pokud máme pocit, že se na nás stres valí ze všech stran, existují různé možnosti, jak na tuto situaci reagovat. Jednou z možností je využít nemalou sílu některých bylin, které mohou pomoci stres zvládnout a na rozdíl od řady „prášků“ nemají vedlejší účinky. Nechcete to vyzkoušet?
(Článek pro Meduňku připravila K. Romášková.)

Z dobře míněných rad pro zdraví je určitě nejzáludnější věta: „Nesmíš se tolik stresovat”.
Nejíst sladké nebo víc sportovat, to se taky snáze řekne, než dělá, ale aspoň víme, jak na to a  máme jasnou představu, co se po nás chce. Naproti tomu stres je stále něčím abstraktním, ačkoli tento pojem slýcháme snad každý den.
Jak se mám nestresovat? Copak to jsem já, kdo „se” stresuje? To šéf mě honí s termíny, to děti dělají tolik hluku, to mě tíží zodpovědnost za druhé…  Přitom vím, že dlouhodobý stres může způsobovat onemocnění srdce, duševní poruchy i rakovinu a rozhodně už teď oslabuje moji imunitu. Takže – co s tím?
Fyziologicky jsme to opravdu my sami, kdo „se” stresuje. Stres je naše vlastní reakce na určitý podnět, třeba ujíždějící autobus nebo křik manžela. Určitě znáte lidi, které zrovna tyto podněty nechávají chladnými, ale alarmuje je zase něco jiného. Každý z nás totiž reaguje stresově na jiné podněty, což je první důležité uvědomění. Proto nám moc nepomáhají obecné rady, jak se stresu vyhnout.
Můžeme sice udělat rozhodnutí, která změní vnější okolnosti, například dát výpověď v práci nebo se přestěhovat. Ale dobrá zpráva je (a také jde o druhé důležité uvědomění), že v naší moci je přestat se stresovat,ikdyby v našem okolí zůstalo vše při starém. Je možné změnit reakci našeho organismu na stresový podnět tak, že nás nebude oslabovat. Podívejme se společně, jak na to.

Příliš mnoho stresových podnětů

Stres jako takový sídlí v evolučně starých částech našeho mozku. Sehrál důležitou roli v přežití našich předků. To díky stresu utekli před nebezpečnými zvířaty nebo přežili v období hladu. Dnes ale toto dědictví ztratilo svůj význam. Šéf není vlk ani medvěd, před kterými by nás zachránil útěk nebo přesně mířený útok ostrým kopím. Navíc ten velký zdroj stresu nemusí být konkrétní osoba nebo záležitost. V současné společnosti jde často o nepojmenovatelný široký soubor spousty maličkostí, které na nás tlačí. Zdravý stres našich předků byl nárazový, intenzivní a rychle zase odezněl. Dnes nezažíváme přímé ohrožení života, ale naše zdraví a kondici oslabuje trvale zvýšená hladina stresových hormonů způsobená méně intenzivními, ale příliš častými stresovými podněty.
Bohužel stresové reakce nesídlí v mozkové kůře, a tak je nemůžeme kontrolovat svojí vůlí. Právě proto nedokážeme splnit pokyn „nestresuj se”. Přesto však existuje cesta, jak své reakce na stresové podněty vyladit tak, aby dlouhodobě neškodily našemu fyzickému ani duševnímu zdraví.
Vlastně těch cest je víc, patří mezi ně například meditace, otužování a další techniky. Jsem především lékárnice a bylinkářka, a tak se zaměřím na pomoc prostřednictvím léčivých rostlin.

Adaptogeny
Léčivých rostlin, které se můžou honosit tímto přízviskem, není mnoho, mezi protistresovými amazonkami je ale jednoznačně řadím na první místa. Adaptogeny mají skvělou vlastnost – modulují reakci organismu na stresový podnět. Například mě v práci dlouhodobě stresuje kolegyně, je mi vedle ní nepříjemně po těle, přemýšlím nad tím už i doma a v noci špatně spím. Když použiji adaptogen, stále se mi šikana kolegyně nelíbí, ale nejsem z toho rozhozená na celý den a spím dobře. Stresor nezmizel, ale reakce našeho těla (včetně psychiky) je zdravější.
Jak to ta bylinka dělá? I přes množství vědeckých důkazů o účinnosti adaptogenů není  tajemství jejich fungování zatím důkladně objasněno. Většina z nich ale moduluje hladiny stresových hormonů a umožňuje obnovit plasticitu stresových reakcí. Tím fungují vlastně podobně jako zmíněné otužování, které ohromně nabudí celý organismus a vyplaví extra dávky stresových hormonů v okamžiku, kdy vlezeme do ledové vody (tady voda zastane funkci onoho medvěda nebo vlka) a po zahřátí se pro změnu vyplaví hormony štěstí endorfiny. Stres jako by nikdy neexistoval. Adaptogeny zabraňují tomu, aby z každodenních náročných situací vznikl začarovaný kruh trvale zvýšené hladiny stresových hormonů, které tolik oslabují naši imunitu a celkové zdraví.
Které bylinky nám takto pomůžou, když studená voda není zrovna náš šálek čaje?

Tulsí – královna ajurvédských bylin
Proč se bazalka posvátná vysazuje kolem indických paláců a v městských záhonech? Možná maharádžové věděli něco o jejích mystických očistných účincích na tělo i duši. Dnes je ale i moderními výzkumnými metodami ověřeno, že ze vzduchu (a taky z vody) skutečně vychytává těžké kovy a další jedovaté látky. A očistit umí naše tělo i zevnitř, pomáhá játrům a dalším detoxikačním orgánům eliminovat nežádoucí látky z těla ven. Nás ale hlavně zajímá, že brání mnoha typickým biochemickým změnám, které v těle způsobuje stres. Já především oceňuji, že zmírňuje i následky dlouhodobého stresu z hluku. Je tak velmi užitečná pro vysoce citlivé osoby, které musí pracovat v rušných kancelářích nebo pro maminky malých dětí. Tulsí ale jde ještě dál: má také poměrně silný účinek proti depresi, srovnatelný s některými moderními antidepresivy. Navíc přispívá ke zlepšení paměti a schopnosti učit se. Je skvělá také proti únavovému syndromu a pomáhá i naší imunitě. Díky svému širokému záběru je právem oblíbená nejen v ajurvédě, ale taky mezi studentkami mé Akademie léčivých rostlin, když společně vymýšlíme přírodní léčbu na modelových případech skutečných nemocných lidí. Málokoho trápí jen jeden problém a tulsí si vždycky umí poradit s více potížemi najednou! Při nákupu tulsí je potřeba dát pozor na kvalitu byliny. Je velký rozdíl mezi hnojenými rostlinami pěstovanými v průmyslových oblastech oproti těm z ekologického zemědělství. Pozor i na konkrétní druh, jen Ocimum sanctum je skutečná tulsí, obyčejné bazalky její účinky nemají.

Vitánie – strážkyně zdravého mozku
Její sanskrtský název Ašvaganda znamená něco jako „koňská vůně”, a já doporučuji k této bylince přičichnout. Myslím to hlavně v tom obrazném slova smyslu: vitánie snodárná (Withania somnifera) totiž nejen pomáhá ke zdravému spánku, jak vyplývá z jejího českého a latinského názvu, ale také podporuje mozkové funkce, když bdíme. Nemáme mnoho léků, které ve dne povzbuzují k lepším výkonům a v noci přinášejí hlubší uvolnění a sladší sny. Vitánie to umí, a navíc nám ještě pomáhá lépe zvládat stresující situace každodenního života. Zlepšuje také paměť a soustředění a celkově chrání mozkové buňky proti stárnutí a degeneraci (takže ji můžeme použít pro lidi ohrožené stařeckou demencí). V ajurvédě se tradičně používá také při celkovém těžkém oslabení, protože pomáhá rekonvalescenci, a zároveň není příliš stimulující. Povzbuzuje funkci štítné žlázy, což ocení mnoho lidí, ne však ti, kteří trpí její hyperfunkcí.

Ženšen – dárce dračí síly
Málokterá léčivá rostlina je opředena tolika mýty. Na začátek je potřeba si vyjasnit, že mluvíme o ženšenu pravém neboli korejském, latinsky Panax ginseng. Další „ženšeny”, jako třeba ženšen sibiřský (Eleuterococcus senticosus) nebo ženšen americký (Panax quinquefolius) mají jiné účinky (i když oba jsou často také řazeny mezi adaptogeny a se zvládáním stresu můžou rovněž výrazně pomoci). Koneckonců i výše zmíněná vitánie se někdy nazývá tímto vznešeným jménem, konkrétně se u ní můžete setkat s označením ajurvédský ženšen. Český název ženšenu je všehoj, a tak není divu, že každá mocná rostlina se k tomuto zázraku přirovnává.
Jaké jsou skutečné účinky ženšenu, potvrzené moderní vědou? Vydaly by minimálně na samostatný článek, ale nás zajímají ty, které souvisejí se stresem. Ženšen totiž působí zejména proti nežádoucím účinkům mírného dlouhodobého stresu, což z něj dělá přesně tu bylinu, kterou moderní člověk tolik potřebuje. Pomůže, aby se nám nezvyšoval krevní tlak a cholesterol, k čemuž typicky u silně stresovaných lidí dochází. Posiluje přirozenou imunitu, a to nejen v boji proti infekcím, ale také při zastavení vznikajícího rakovinného bujení. Zlepšuje paměť a schopnost učení a celkově má ochrannou funkci pro náš mozek. Ženšen je vhodnou protistresovou bylinkou zejména pro muže, kterým pomáhá udržet vitalitu a potenci až do vysokého věku.

Maka – obnova radosti ze života
Z Asie pojďme do Peru, kde je domov této fascinující „ředkvičky”. Řeřichu peruánskou (Lepidium meyenii) seženete nejčastěji pod anglickým názvem maca nebo počeštěným maka a nebo také (zase!) ženšen peruánský. Maka je do souvislosti se ženšenem dávaná hlavně pro svoje účinky na podporu potence a plodnosti. Mechanismus afrodiziakálního působení maky ale není (alespoň podle našeho současného poznání) závislý na pohlavních hormonech. Funguje na úrovni nervů, a to mimo jiné právě odbouráváním negativních účinků stresu. Kdo by si nepřál jako vedlejší účinek k úlevě od stresu ještě povzbuzení plodnosti a sexuální touhy? Maca mimo jiné pomáhá taky od nepříjemných příznaků menopauzy, je tak ideálním adaptogenem pro ženy v tomto životním období.

Meduňka, kozlík a další „naše” bylinky
V české přírodě můžeme najít bylinky, které pomáhají proti úzkosti nebo na zlepšení spánku. Žádná z nich nemá účinky přímo proti stresu, můžou ale s některým z výše zmíněných rostlinných léků vytvořit ideální kombinaci pro konkrétního člověka. Například meduňka a tulsí se můžou doplnit při stresu spojeném s úzkostí, kozlík můžeme přidat k vitánii, když stres doprovází nespavost. Třezalku zase přidáme k některému z adaptogenů, když je vysoká míra stresu spojená s depresemi.
Stres dokáže lidské zdraví vážně oslabit, ale v našich silách je mnohem víc, než tomu jen trpně přihlížet. Tak přimíchejte účinné léčivé rostliny mezi vaše protistresové triky.
Přeji všem krásný podzim a žádný stres!

                                                                       Karolína Romášková