PRÁVĚ TEĎ: kvetou černé bezy…

Bez černého bezu by se lidové léčitelství rozhodně neobešlo. A jeho skvělé vlastnosti můžeme využít i my – když se právě v těchto dnech vypravíme do přírody na bezové květy… Jak s nimi naložit a jaké jsou možnosti využití a zpracování tohoto přírodního pokladu poradí Markéta Vopičková (vybrali jsme z její knihy Nejlepší je domácí – výrobky pro zdraví, krásu i čistotu, která vyšla v meduňkové edici, www.obchodmedunka.cz)

„Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni,“ říká staré české přísloví. A má pravdu. Bez černý je učiněným pokladem, což dokazují i jeho lidová jména, která tento nenáročný listnatý keř během staletí nasbíral: bezinky, černá bzinka, hulák, kozičky, habzina, kozíček, smradlavka, květ, psí bez, smradinky, smrdibez, chebzí, bzejna. Nespočet jmen ukazuje, jak moc si naši předci tohoto keře velmi vážili. Věřili totiž, že jeho síla ubrání dům před zlem, odežene divoženky a zlé mocnosti a ochrání jej před hromy, blesky a ohněm nebo také dobytčím morem. I proto dříve rostl keřík černého bezu vedle každého stavení či v blízkosti chléva.
Bez černý (Sambucus nigra) je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii a potravinářství. Listnatý keř lze najít na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polostinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově v živých plotech, u domů a v zahradách. Daří se mu na stanovištích především bohatých na živiny, hlavně na dusík, a na vlhkých místech. Listnatý keř dorůstá výšky až 8 metrů, ale většinou najdete menší exempláře se vzrůstem 3 až 5 metrů. Květy v barvě slonové kosti jsou uspořádané v bohatých vrcholičnatých latách, nejčastěji členěných pěti hlavními paprsky. Vypadají jako chomáčky a celý keř jimi bývá často obsypán. Keř kvete postupně v průběhu zhruba 3 až 4 týdnů od května do července. Doba květu závisí na konkrétních klimatických podmínkách. V době květu se šíří kolem bezu silná vůně a i po odkvětu má tato rostlina zvláštní aroma.

V minulosti se bezem léčilo snad téměř vše. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se též na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu. Dnes se v lidovém léčitelství používají všechny části rostliny, neboť mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra. Dřevo je významnou surovinou pro výrobu tradičních slovenských hudebních nástrojů – fujar a i na výrobu různých píšťalek. Jsou vyšlechtěny i okrasné kultivary Madona a Black Beauty, které zdobí zahrady.
Celá rostlina obsahuje fytocidní látky, jež účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám. V léčitelství se odpradávna používá kůra a listy. Dříve byly listy používány k úlevě od bolesti, otoku, zánětu, ke stimulaci produkce moči a k vyvolání pocení. Kůra byla používána jako diuretikum, projímadlo a k vyvolání zvracení. Kůra a listy rostliny jsou často uváděny jako jedovaté. Vzhledem k tomu, že obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze doporučit vnitřní užívání listů a kůry. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem a celkovou slabostí.

Květy jemné jako krajka
Nadýchané chomáčky bezových květů jsou plné pylu, který všechno barví na žluto. Květy se sbírají za suchého počasí nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu a ukládají se v suchu, aby nezhnědly. Odvar ze sušených květů je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Má diuretické účinky, snižuje horečku a mírní kašel. Chlazený neslazený čaj z květů je výtečným lékem i při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení či při nedostatečné činnosti žlučníku.
Z květů se připravuje kromě čaje i mnoho jiných oblíbených pochoutek. Je potřeba mít na paměti, že květy lákají broučky a mšice, a tak při sbírání vybírejte jen květy bez hmyzích obyvatel. Sbírejte květy nejlépe během slunečného dopoledne, když oschne ranní rosa. Vybírejte takové květy, které jsou právě rozvinuté nebo ještě těsně před plným rozkvětem, právě ty totiž obsahují nejvíce cenných látek.

Sušený květ černého bezu
K sušení sbíráme celá, rozkvetlá květenství. Květenství sbíráme nejlépe za slunných dní kolem poledne ulamováním nebo odstřiháváním. Dáváme je nejlépe do košíčku nebo do plátěné tašky, v igelitu se rychle zapaří a zčernají. Sušíme je co nejrychleji buď rozprostřené v tenké vrstvě, nebo květenství zavěsíme v dobře větrané místnosti. Květy na slunci zčernají, umísťujeme je proto do stínu. Ze sušeného květu připravujeme léčivý čaj proti nachlazení nebo je možné květy využít i v kosmetice.

Bezový sirup za studena
40–50 květenství černého bezu, 1 kg krupicového cukru, 3 větší citrony a 3 limetky (lépe v biokvalitě), 2,5–3 l vody (budete jí potřebovat tolik, aby byly květy kompletně ponořené), 1 čajová lžička kyseliny citronové
Nejdříve vodu převařte a nechte ji vychladnout. Květy bezu opláchněte, zbavte je nečistot a drobného hmyzu. Pak odstraňte případné zbylé listy a zbytky stonků. Citrony a limetky dobře omyjte a nakrájejte na tenká kolečka. Do připravené, pečlivě vymyté velké láhve naskládejte vrstvu květů, na ně vrstvu na kolečka nakrájených citronů a limetek a na ně zase vrstvu květů. Postup opakujte, dokud nenaplníte celou láhev. Vše zalijte vychladlou převařenou vodou, sklenici přikryjte čistou utěrkou a nechte 24 hodin macerovat při pokojové teplotě. Druhý den macerát slijte a přeceďte přes jemné plátýnko, do macerátu přidejte cukr a míchejte do jeho úplného rozpuštění. Nakonec přidejte ještě kyselinu citronovou, která poslouží jako konzervant. Hotový sirup slijte do sterilizovaných lahví. Pro lepší konzervaci ještě na sirup kápněte pár kapek alkoholu a pak láhve dobře a těsně uzavřete. Skladujte nejlépe v chladu a temnu, trvanlivost za studena vyrobeného sirupu je omezená, vydrží asi 3 měsíce.