Listujeme dubnovou Meduňkou…Úvahy o narození mesiáše

Z aktuálního dubnového čísla – mimochodem, je skvělé -:) – vybíráme část článku zkušené odbornice na tradiční čínskou medicínu MUDr. Ludmily Bendové. Za přečtení ovšem stojí celý článek – tak jako celá dubnová Meduňka…

Zkusme chvíli snít a představit si, že by se v dnešní době skutečně narodil nový mesiáš. Určitě bychom zaznamenali zářící hvězdu a astronomové by si lámali hlavu s její dráhou. Našli by se mudrci vážící cestu do daleka, nesoucí dary pro malé novorozeňátko narozené v chudičkém chlévě na seně? Vždyť máme babyboxy! Nikdo ale neví, zda dítě bezdomovců nemůže být jednou zázračně prospěšné pro celý lidský rod.

Nejde o velké zázraky přeměnit vodu na víno nebo vyčarovat chleba, stačilo by, aby lidé byli laskaví a slušní (světe div se) třeba v parlamentu, v dopravních prostředcích či na úřadech.

Monopol na mesiáše
Máme zpravodajství z celého světa, ale neuznáváme jiné mesiáše – jakoby neexistovali a jakoby na ně měli monopol křesťané. Indický světec naší doby Sathya Sai Baba byl schopen z rukávu sypat zlaté šperky i posvátný léčivý popel (vibhuti), ale nevím, že by se někdy objevil ve zpravodajství. Přitom odešel ze svého domova ve 14 letech s tím, že je vtělením Shirdi Sai Baby, což byl další indický světec uznávaný jak hinduisty, tak muslimy. Založil Sri Sathya Central Trust – jakousi nadaci, která vybudovala tisíce nemocnic, klinik a škol v Indii, kde jsou služby poskytovány zdarma. Celý život se věnoval filantropii a bezpočtu dobročinným úkolům včetně množství zázračných uzdravení přírodními prostředky. Jeho heslo na anglické Wikipedii je v porovnání s českou stránkou tamtéž sáhodlouhé. Pokud máme hodnotit člověka podle jeho činů, pak se do života Sathya Sai Baby (1926–2011) vešlo obdivuhodné množství dobra, které stihl vykonat navzdory krátkému času lidského života.
Bohužel je mnoho dalších příkladů nepoměru informací v angličtině a češtině speciálně na Wikipedii podléhající tzv. kritickému scientismu. Není lehké hesla změnit. Svého času jsme se o to pokoušeli u hesla tradiční čínské medicíny. Chtěli jsme, aby v češtině byly stejné informace jako v angličtině. Nepodařilo se.

Zrychlování času
Zdá se, že nyní se dění ve světě neustále zrychluje. Čím dokonalejší máme „přibližovadla“, tím máme méně času, neboť tím větší máme představy, kolik se toho dá stihnout. Tím větší máme „oči“ a málokdo dokáže uhlídat brány svých smyslů i vlastní tužby při pohledu na vyumělkované fotografie zboží ve virtuálních prodejnách na síti. Slovo přátelství také měníme za virtuální, kdy ho neměříme srdečností lidského setkání, ale počtem přátel na sociálních sítích případně jejich vzhledem. A pojďme dál. Zatímco dříve byla respektována nutnost velmi pomalé přípravy k otužování, dnes někteří měří odvahu vstupem do ledové vody, někdy dokonce bez jakékoli přípravy. Naštěstí se k tomu odhodlávají spíše silní lidé, kteří jsou této zátěže schopni. Jsou ale i případy přecenění svých sil s následkem nachlazení nebo zánětů ledvin, močových cest, u žen také vaječníků. Hromadně podléháme iluzi, že je třeba na vše reagovat čím dál rychleji ve zběsilém tempu změn a vydělávat, dobývat a vítězit. Nicméně stále většímu množství lidí se tento umělý život začíná zajídat a vyhledávají zpomalení, meditaci, všímavost (mindfullness), které doporučují mnozí osvícení včetně výše uvedeného Sathya Sai Baby.
Obecně nelze hodnotit cizí osudy a určovat cíle, kterých by měly dosáhnout. Tak jako se zrodil malý Mozart, se zřejmě rodí i jedinci pokročilí v duchovních vědách, jen je to běžně méně viditelné. Posun jedince na nějaké škále vývoje je přísně individuální a nelze srovnávat, dokonce ani tušit směr vývoje. Tím méně je možno přiřazovat vážná onemocnění nějakým příčinám či selhání morálního vývoje dotyčného v tom smyslu, že třeba onemocnění rakovinou si zapříčinil sám svým nastavením a chováním. Nikdo z nás nevidí do minulých vtělení a toto je nutno s pokorou přenechat někomu nad námi, kdo má přehled. I tak bychom ale nemoci měli vnímat jako příležitost ke změně, jako vykřičník či otazník nad svým jednáním a celým životem.

Tažení proti bylinkám a houbám
Vynalézání nových léků je tak zdlouhavé a nebezpečné, že se některé farmakologické firmy pomalu zaměřují na výrobu léků s koncentráty z přírody a z bylinek. Jak však tyto postupy patentovat, aby byl zajištěn co největší zisk? Vzhledem k podivným aktivitám na úrovni Evropské unie, je třeba být stále občansky ve střehu a pečlivě kontrolovat, co vše se děje, abychom si udrželi svobodu. Bohužel však na to ve střední Evropě nejsme zvyklí a spíše pro nás platí „že si necháme na zádech štípat dříví“, případně se veškerá kritika přemístí do půllitrů piva v hospodě.
V posledních letech jsme ale svědky podivné hry, kdy byly zachyceny snahy zařadit například česnek mezi léčiva a omezit tak jeho dostupnost pro běžné spotřebitele. Působí to spíše jako vtip, leč bohužel v Evropě se něco podobného děje s méně známými potravinami. Z důvodu ochrany spotřebitele tak byla vytvořena speciální kategorie tzv. Novel Food neboli nové potraviny. Původně byla vytvořena pro GMO potraviny, tedy geneticky modifikované potraviny, které tady na Zemi nikdy neexistovaly, dokud jsme se nerozhodli si takto pohrát a přidat třeba do genomu kukuřice pár genů z bakterií. Taková kukuřice sice odolá škůdcům, ale její účinek na dobytek nebo člověka je z dlouhodobého hlediska neznámý. Pouze francouzští vědci prováděli dlouhodobé experimenty na laboratorních zvířatech, která krmili pouze GMO plodinami. Výsledky byly tristní a přinesly stále se zvyšující procento zvířat s nádory a se snižující se váhou ledvin v každé další generaci takto živených krys. Proto je v EU nutné uvádět jakoukoli přítomnost GMO potravin na jejich obalu…

Celý článek také na emedunka.cz