Iveta Machková Kučerová: Tři pilíře ženského zdraví jsou péče o prsa, pánevní dno a Hormonální vyladění

Před několika lety, v srpnovém „ženském“ čísle roku 2022, jsme uveřejnili velký rozhovor s neúnavnou propagátorkou principů ženského zdraví Ivetou Kučerovou. Od té doby se Ivetino jméno rozšířilo o příjmení Machková, ale témata a většina informací, které v rozhovoru najdete, platí i v současnosti.
Nabízíme vám tedy celý tento velmi rozsáhlý rozhovor a také vás zveme na IVETINU PŘEDNÁŠKU na téma NETRADIČNÍ PÉČE O PRSA, která proběhne 13. KVĚTNA v rámci cyklu přednášek CESTY KE ZDRAVÍ v Malém sále Městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze 1. Začátek přenášky od 17 hodin, vstupné 70 Kč.

Přečtěte si rozhovor – a přijďte se dozvědět víc na přednášku. A POZOR – Iveta připravuje novou verzi dotazníku na důležité téma Péče o prsa, budeme rádi, když se zapojíte a pomůžete získávat důležité informace.
Více se brzy dozvíte také na tomto webu…

Působení Ivety Kučerové, konzultantky a lektorky kurzů pro ženy, sleduji se zájmem už delší dobu. Iveta se oblasti ženského zdraví věnuje 14 let, šíří důležité informace, otevírá tabu témata, zaplňuje prázdná místa, a činí tak s nadšením, důsledností a elegantním ženským nasazením. Inspiruje ženy k tomu, aby žily v souladu se svou podstatou a uvědomovaly si souvislosti. Vytvořila projekt celostní péče o prsa, na němž spolupracuje s týmem lékařů a terapeutů. Povídaly jsme si zejména o třech pilířích ženského zdraví, jimiž jsou podle Ivety péče o pánevní dno, péče o prsa a Hormonální ladění. Každé z těchto témat by vydalo minimálně na samostatný článek, a proto jsme si slíbily, že se k některým v Meduňce ještě vrátíme.     

Životní cesta

Iveto, ženskými tématy a ženským zdravím se zabýváte 14 let, kudy vedla vaše životní cesta před tím?
Vystudovala jsem žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a této profesi se věnovala v redakcích několika novin a časopisů. Pak jsem 9 let pracovala jako ředitelka o.p.s. KID při Klinice dětské hematologie a onkologie FN Motol, kde jsme s mým bývalým manželem založili první dobrovolnické centrum v českých nemocnicích a připravovali pro malé pacienty a jejich rodiče arteterapeutické a motivační programy. Jedním z projektů bylo třeba Světlo mého života, kdy jsme s dětmi fotografovali, což je velice bavilo. V rámci projektu Indiánské prázdniny jsme zase v Motole vybudovali tábor s týpí, ohněm a Indiány… Dětem jsme nenosili hmotné dárky, ale pomocí těchto programů jsme je povzbuzovali, umožnili jim zažít něco pěkného a motivovali je. Byla ta zajímavá a smysluplná, ale zároveň velmi náročná práce, především emocionálně, a já jsem se ocitla ve stavu vyhoření. Došlo mi, že už nemůžu pokračovat a projekt jsem předala svému manželovi, se kterým jsem se ale zároveň v té době rozcházela, takže to bylo dost komplikované.

Co vás od malých onkologických pacientů přivedlo k tématu ženství a ženského zdraví?   
Jako žena jsem se začala probouzet až po mém rozvodu a hledala, co mi na této cestě pomůže. Zkoumala jsem různé možnosti – tantrickou jógu pro ženy Mohendžodáro, tantru, bioenergetiku, umění tao…  Často se tyto nové zkušenosti prolínaly i s mými osobními tématy – řešila jsem své zdravotní problémy, touhu po dítěti, téma citlivosti a necitlivosti…
Pak jsem objevila Školu pánevního dna 3×3 a patřila jsem do první generace studentek Renaty Sahani Skálové, která tento koncept péče o pánevní dno vytvořila. S pánevním dnem pracuje intenzivně například i tantrická jóga, ale zejména na energetické rovině. Renatino pojetí je v evropském kontextu výjimečné tím, že propojuje tři roviny. První vychází ze západní fyzioterapie a obsahuje nauku o kostech, svalech, fasciích a vzájemném působení. Péče o fyzickou rovinu zahrnuje praktické tipy pro běžný život, např. informace o správném sezení, upozornění na nevhodné návyky až po dostatečný a vhodný pohyb pro funkčnost pánevního dna.
Druhá rovina je emoční, sem patří téma citlivosti a celého balíčku dalších emocí, třetí rovina je energetická – například již zmíněná tantra nebo také kundalini jóga pracují skvěle s energetickou rovinou, ale trochu zanedbávají tu fyzickou. A můžeme přidat ještě čtvrtou rovinu – spirituální.
28 svalů pánevního dna rozděluje tento koncept do 3 vrstev a zvědomuje je, uvolňuje a činí funkčnějšími prostřednictvím jemného cvičení, které vede k oživení zdroje ženské energie.   Vedu ženy k uvolnění, aktivaci svalů pánevního dna, a zároveň kladu velký důraz na zvědomování souvislostí. Většinou převládá názor, že pánevní dno je třeba posilovat a aktivovat, ale je třeba ho i uvolňovat, protože mnoho žen žije v trvalé tenzi, dochází k napětí určitých vrstev svalů pánevního dna, a to způsobuje nedostatečné prokrvení a špatnou funkčnost pánevního dna i vnitřních orgánů.
Svaly pánevního dna jsou velmi citlivé, a proto potřebují jemnou péči, často v první fázi uvolnění. A je třeba o ně pečovat v souvislostech, dbát na zapojení pánevního dna, psoasu (psoas = velký sval bederní, pozn. red.) a celého těla. Já jdu ještě o krok dál než Škola pánevního dna a propojuji péči o pánevní dno s péčí o prsa. V obou případech je třeba věnovat velkou pozornost emoční stránce, která je většinou zanedbaná a neopečovaná. Prsy i pánevní dno jsou na emoční i fyzické rovině jako houba, která nasává podněty a bohužel i toxiny. Pokud s tím žena vědomě nepracuje, může být doslova zanesena různými emocemi, což může vést ke vzniku obtíží.
Propojení péče o pánevní dno s prsy znaly už staré kultury, znalosti v této oblasti lze využít při přípravě na milování či jako podporu uvolnění pánevního dna před porodem.  
Vedu ženy k tomu, aby se rozpomenuly na to, co mají v genech, co je přirozené a co minulé generace žen často dobře věděly. Metodu 3×3 dále rozvíjím i v tom smyslu, že propojuji výběr poznatků ze západní a východní kultury – nejnovější poznatky vědy a fyzioterapie s tradicí a celostním pohledem východu.

Péče o pánevní dno a ledviny

S pánevním dnem souvisí i téma inkontinence, o němž se sice příliš nemluví, ale mnoho žen ho řeší. Je cestou ke zlepšení vždy posilování pánevního dna?
Inkontinence je velké téma, v určitých věkových kategoriích se týká až 50 % žen, především  „těhulek“, žen v menopauze atd., ale přesto je stále tabu, ze kterého těží výrobci inkontinenčních pomůcek. Některé případy lze opečovat cvičením, jindy je nutné udělat i další změny v životních návycích. Důležité je posílení ledvin, což je další velké samostatné téma – je třeba celkově podpořit jejich vitalitu, snížit stres, lze využít sílu bylinek, buď našich tuzemských, nebo bylinek tradiční čínské medicíny. Existují různé pomůcky i invazivní zákroky, ale domnívám se, že většinou nejsou plně využity všechny přirozenější prostředky, které jsou šetrnější a často i ekonomičtější.
K inkontinenci se můžeme také propracovat nesprávným cvičením nebo nevhodnými návyky, např. preventivním čůráním, které mate močový měchýř. Existují tři základní typy inkontinence, u první tzv. stresové bývají příčinou povolené svaly pánevního dna a v tomto případě je cvičení metody 3×3 velmi účinné.
Druhým typem je urgentní inkontinence, tzv. syndrom hyperaktivního měchýře neboli časté nucení k močení, které je významně ovlivněno psychikou, a třetím typem je smíšená inkontinence. Asi u 10 % žen souvisí inkontinence s neurologickým onemocněním, u 90 % se dá řešit. Zlepšení je ve většině případů možné, ale vyžaduje čas, péči o ledviny a pozornost k sobě samé.

Proč je tak důležité pečovat o ledviny?
Ledviny jsou zásobárnou životní energie, podle tradiční čínské medicíny dostáváme od rodičů do vínku určité množství energie čchi a záleží na tom, jak s ní hospodaříme. Bohužel s ní většinou plýtváme a žijeme v tomto smyslu nešetrně. Mnoho let se to týkalo i mne – žila jsem nevědomě a mnohé změnila až po velké životní inventuře. Zjemnila jsem se, rozlišuji, co má a nemá smysl, soustředím se na kvalitu.
Existují metody posilující energii ledvin – dýchání, cvičení, výživa ledvin a kostí, byliny, podpora jinové energie. Je třeba si uvědomit, že jinová, „ženská“ energie je z podstaty pasivní a pomalá. Spolknout pilulku je jangové řešení. Pro ledviny je nesmírně důležitý dostatečný a kvalitní odpočinek a spánek. Jinovou výživu pro ledviny si také dopřejeme, když se scházíme s dalšími ženami a povídáme si, vzájemně o sebe pečujeme, jako to dělaly ženy v tradičních kulturách. Sdílení, ženské kruhy a třeba i společné mlčení vytvářejí jinovou energii. Kupodivu to funguje i on-line.
Výjimečně mají některé ženy silnou energii ledvin a leckterý prohřešek jim projde, jiné jsou jemnější konzistence, a proto musí být na sebe opatrné. Je třeba se v tomto směru dobře znát.

Co ledviny ohrožuje a oslabuje?
Nedostatek péče o sebe a nedostatečná laskavost k sobě, nevyváženost dávání a přijímání, příliš mnoho práce bez odpočinku, stresující způsob života. Ledviny jsou také vyčerpávány některými potravinami, např. zmrzlinou, studenými či přeslazenými nápoji, kofeinem, alkoholem, chemií v potravinách. Vše, co ledviny namáhá, vyčerpává jejich energii. Může to být intenzivní sex a příliš jangové chování. Naopak jedním ze způsobů vyživování ledvin je  vědomé milování. Mimochodem, oslabené ledviny má i mnoho mužů.
Systém výchovy od základní školy oceňuje aktivitu, úspěch, rychlost. Kdo je pozitivně hodnocen za pomalost, pasivitu, něžnost? Intenzita je jangová kvalita, procítění a hloubka je kvalita jinová, tedy spíše ženská.  
Péči o pánevní dno a o prsa považuji za základní znalosti pro život v ženském těle, aby ženy zůstaly zdravé a užívaly si život. Mám radost, když na kurz přijdou i mladé dívky nebo matka s dcerou. O informace o péči o pánevní dno mě před časem požádala i moje maminka, teď je jí 91, je obdivuhodná žena, sokolka a stále aktivní jógínka.

Byly tyto znalosti rozšířeny i mezi ženami minulých generací?
Některé znalosti se předávaly jako klenot a nebyly k dispozici širším vrstvám. Obecně byly ženy dříve více spojené s přírodou. Některé potíže typu prolapsu pánevního dna se zřejmě tolik neřešily, mnohé ženy chodily bez spodního prádla. Zajímavým fenoménem je metoda svobodné menstruace, kdy ženy ovládaly pánevní dno tak, že vypouštěly krev v určitých intervalech. Podmínkou bylo dobré spojení se svým tělem. Některé znalosti teď obnovujeme, příkladem je velmi zajímavé cvičení podle slovanské tradice Hormonálního ladění

Hormonální ladění a péče o prsa

Hormonální vyladění patří podle vás také k pilířům ženského zdraví. V případě slovanské školy hormonálního ladění jde o tělesné cvičení?
Jde o sestavu 27 pozic neboli hvězdných klíčů, vycházejících z tradice našich prababiček, ze slovanské tradice, rozšířené v Bělorusku, v Rusku, na Ukrajině.
Zahrnuje péči o prsa, aktivuje a léčí lymfatický systém hrudníku, včetně oblasti podpaží, která souvisí se zdravím prsů, pečuje o ledviny a nadledvinky. Pozoruhodné cvičení vede k harmonizaci energetického a hormonálního systému. Cílem je péče o sebe a uvolnění do ženskosti velmi jemnou, jinovou cestou, mj. otevřením hrudníku. Tato sestava pracuje také s našimi kořeny, pomáhá uvolňovat a ladit vztahové a rodinné vzorce. Zároveň podporuje práci se záměrem, každá pozice má své podtéma a tzv. obereg neboli symbol, který působí na podvědomí a podporuje její záměr. Třeba existuje obereg pro podporu hojnosti nebo pro láskyplný vztah s mužem.

Dostáváme se k péči o prsa, kterou považujete za další zásadní oblast pro zdraví ženy. Jak vznikl váš zájem o toto téma?
Zásadní podnět přišel před pěti lety, kdy jsem si pod pravým prsem objevila zvláštní nález. Prošla jsem škálou emocí od popírání přes vlnu strachu a paniky. Otevřelo se mi i téma smrti mého otce, který zemřel na rakovinu plic a já jsem ho při tom doprovázela.
Moje emoce byly tak silné, že jsem na chvíli zapomněla všechny techniky, které jsem během let nastudovala, strach mne odpojil od sebe samé. Pak jsem se ale vzpamatovala a prošla klasickou cestou. Gynekoložka mi řekla, že má povinnost mě poslat na mamografii, ale že existují i bezpečnější metody. Probudila se ve mně novinářka! A zajímalo mne, které to jsou. Začala jsem zkoumat, vydala se cestou celostních vyšetření, sbírala informace a zjistila, že kolem tématu péče o prsa je spousta tabu, mýtů a nejasností. Vytvořila jsem dotazníky a rozeslala je zástupcům všech diagnostických metod včetně těch minoritních, zajímaly mne jejich zkušenosti, důkazy, statistiky. 
Přitom jsem si naplno uvědomila, že klasická medicína je bohužel stále zaměřena hlavně na vyhledávání problémů a invazivní řešení. Je to vidět na diagramu o současném paradigmatu,  který jsem vytvořila na základě knihy dr. Hudsona, amerického lékaře vzdělaného v mamografii a termografii. Podle něj klasická medicína navrhuje léky, operace a tzv. alternativa je jakoby vně, často mezi nimi vládne nedůvěra a vzájemný boj. Je to možná starý, ale stále existující model. Podle nového paradigmatu je v centru diagramu péče každého člověka o sebe, pak jsou tady celostní a alternativní terapie včetně tradiční čínské medicíny a jako záchranný kruh klasická medicína pro případy, kdy je jí potřeba. A mezi všemi těmito složkami existuje spolupráce. Tento koncept se mi líbí a hovořím o něm na svých přednáškách.

Ve vašem případě vše naštěstí dopadlo dobře…
Ano, neprokázalo se závažné onemocnění, a naopak jsem dostala důležitý signál pro můj další život. Téma péče o prsa mne neustále vrací k sobě samé, je důležité pro každou ženu – je to brána k sobě samé. U mnoha žen také platí, že pokud se mají spojit se svým pánevním dnem, musí se nejprve propojit se svým srdcem a s oblastí prsů. Pak se snáze uvolní, což je dáno i fyziologicky. Začínat intenzivními cviky pánevního dna je mužský přístup. Důležité je propojování. Já kladu důraz na souvislosti prsa a pánevní dno, prsa a emoce, prsa a ženskost, prsa a ledviny. Péče o prsa je velmi důležitá také pro naši hormonální rovnováhu. Masáží prsou pomáháme k produkci hormonálního koktejlu, jehož součástí je oxytocin, příjemný, tulivý hormon, který otevírá srdce, pánevní dno a vytváří dobrou náladu. Málo se ale ví, že také omezuje záněty, snižuje krevní tlak a hladinu stresového hormonu kortizolu, zlepšuje trávení i naši imunitu.

Péče o prsa

Představte nám prosím blíže projekt nazvaný Péče o prsa, který jste vytvořila…  
Když o sebe chce žena pečovat komplexně, je ideální začít péčí o prsa, pak se věnovat pánevnímu dnu a hormonálnímu ladění. Ověřila jsem si to sama na sobě. 
Zjistila jsem, že téma péče o prsa je u nás, zejména a v pozitivním slova smyslu tabuizované a zanedbané, objektivní informace jsou vzácné. Je důležité ženy informovat, jde o zdraví a často i o život. Prsa pro nás mohou být také zdrojem výživy, kterou často hledáme venku. Pro ženy je přirozené dávání – dávají dětem, partnerům, ale já a moje spolupracovnice je na kurzech učíme, aby energii, kterou vytvoříme, dávaly samy sobě, a byly díky ní zdravé, šťastné a dobře vyživené. 
Začala jsem také s výzkumem. Vytvořila jsem dotazník, v němž zjišťuji, co ženy dělají pro zdraví svých prsů, jak často o ně pečují, jestli vnímají, co jejich prsa potřebují, jestli svým prsům nějak říkají nebo co by se chtěly o svých prsech dozvědět.

Co jste z dotazníků zatím zjistila?
Velmi zajímavé a zároveň varující poznatky! Podle výsledků dotazníků se 39 % žen o svá prsa stará tím, že pečují o své celkové zdraví, 35 % tím, že chodí na pravidelné prohlídky, 32 % nedělá nic. 17 % žen se domnívá, že dobře pečují o svá prsa nošením dobře padnoucího prádla, 12 % tím, že podprsenku nenosí. Mnohé ženy o svá prsa pečují jen 1x ročně nebo vůbec ne. Na otázku Vnímáte své prsa a to, co potřebují, odpověděla více než polovina žen, že ne, spíš ne nebo neví. A co se týče pojmenování svých prsou, asi 70 % žen říká prsa, vyskytly se i názvy jako holky moje, lásky moje nebo pěkný moravský výraz kozénky. Dotazník mám na svém webuwww.zivaradost.cz, ale ráda bych ho nabídla i ženám mimo on-line prostředí, snažím se sbírat informace plošně. Mám celou škálu dotazů na to, co by chtěly ženy o svých prsech vědět a postupně je zpracovávám.  Pravidelně se tomu věnuji na sociálních sítích, počínaje tématem mýty a omyly.   

S jakými mýty a omyly se setkáváte? 
Je jich spousta, třeba že podprsenky prospívají zdraví, že hlazení prsů je samovyšetření a hlavně že prohlídky a screening jsou primární prevence. Primární prevence je ale o tom zůstat zdravá a eliminovat rizikové faktory. Prohlídky a screening patří do oblasti sekundární prevence, jejímž úkolem je rozpoznání nemoci. V Čechách si více než 40 % žen během života najde nějaký útvar v oblasti prsů. Většinou je to cysta, ale vyděsí je to a nevědí, co mají dělat. U nás funguje systém gynekolog, pak screening, většinou mamografický, ale chybí systém pozitivní péče o prsa – takový obor neexistuje. Začala jsem tedy propojovat a vytvářet seznam terapeutů, kteří  se touto oblastí zabývají.

Jak se stavíte k otázce nošení podprsenky?
Já sama podprsenku nosím stále míň, cítím, že to mým prsům to dělá dobře. Mimochodem, neexistuje studie potvrzující, že by podprsenky prsy zpevňovaly. U mladých žen je to podle některých studií dokonce naopak. Důležitý je výběr vhodné podprsenky i návyky, není dobré podprsenku nosit příliš dlouho, třeba celý den i v noci, protože pak může dojít ke stažení bránice, k ovlivnění meridiánů jater a sleziny – podprsenka způsobí stagnaci energie, která má vliv na zdraví prsu. Zároveň podprsenka může být i zdrojem radosti jako krásný kousek oblečení. Pracuji s ženami o různé velikosti prsou, včetně velkosti č. 13., u mnoha z nich je přijetí vlastních prsou proces. Někdy ženy s takřka dokonalými prsy touží po úpravě, což souvisí s tématem sebepřijetí. Ve svých kurzech vysvětluji, že ideální prsa neexistují a že je to konstrukt médií, upozorňuji na rizika operací. Měla jsem v kurzu ženu, která na přání svého partnera podstoupila zvětšení prsou, ale se silikony se nesžila, spíš se ještě více odpojila od sebe samé a svého rozhodnutí litovala.

Proč je vůbec téma prsa pro některé ženy tabu?
Je to dáno historicky, kulturně i vlivem médií. Mnoho žen má bohužel s prsy spojen strach.
Já téma péče o prsa vnímám jako posvátné a intimní. Pro některé ženy není snadné odhodlat se a přihlásit na kurz, teprve hledají odvahu, proto umožňuji projít online kurzem i inkognito či v komorní a důvěrné skupině. Mnoho žen se stydí dotýkat se vlastních prsou. Je to spojeno s velmi silnými emocemi, poznala jsem to u sebe. Nejdřív přišly moje emoce, pak emoce z rodiny a pak jsem se přes prsa a srdce spojila s univerzálním ženským polem, v němž je z minulosti hodně utrpení a bolesti. Přispívá k tomu i to, že tkáň prsu i dělohy a pánevního dna má paměť a pamatuje si třeba to, že žena byla před 20 lety na mamografu a bolelo ji to. U žen nejde oddělit fyzickou a emoční stránku, je to úzce spojeno.

Co byste poradila našim čtenářkám, jak je tedy třeba o prsa pečovat?
Na fyzické rovině prostřednictvím dotyku, masáží, hydroterapie. Pak je to uvolňování a péče o emoce, které s prsy souvisejí. 
Na základě práce se stovkami žen, které absolvovaly moje kurzy, mám pojmenované určité vzorce chování, které jsou pro péči o prsa rizikové. Jde o nerovnováhu mezi dáváním a přijímáním, což je typické pro ženy, které neumějí říkat NE, ženy s tendencí k vyčerpanosti a chronickému stresu. Onkologické onemocnění je často nemocí příliš hodných žen nebo těch, které mají tendenci hodně nést, zvládat, trpět, neříkat si o pomoc. Umět požádat o pomoc a „dupnout“ si, když to situace vyžaduje, je důležité. Také jsem patřila do kategorie hodné holky a vím, jaké to je. Onkologická nemoc je často výsledkem dlouhodobého procesu, který se v nás odehrává. Mnoho možností pro prevenci a péči nabízí tradice českého bylinářství, aromaterapie, celostní TČM či ajurvéda. Zásadní ale zůstává důležitost lepšího vnímání svého svých prsů, signálů svého těla. A pak je tu sekundární prevence. Vyučuji samovyšetření a přednáším o 9 metodách diagnostiky.  

Iveto, v oblasti ženského zdraví jste už vykonala úctyhodný kus práce. Jakým projektům se v současné době věnujete – v roce 2022?  
Nejdůležitější je škola pro ženy Živá, která zahrnuje zmiňované tři pilíře – péči o prsa, pánevní dno a Hormonální ladění. Souběžně existuje neziskový vzdělávací projekt Živá radost, který vedu a spolutvořím s týmem, pořádám přednášky, prezentace, konference na téma ženského zdraví. Část mé práce je zaměřena na vzdělávání a primární prevenci, nejde o klasické podnikání. Osvěta a skutečná primární prevence by měly být záležitosti institucí, ale většinou tomu tak není, ačkoli náklady na hrazení léčby různých degenerativních onemocnění stoupají. Pojišťovny hradí především sekundární prevenci a léky, což je  dlouhodobě neudržitelné.
Považuji za důležité vést ženy k tomu, aby našly cestu k sobě a opravdu dobře o sebe pečovaly. Vážily si svých ženských vlastností a pokladů, protože pak si jich budou víc vážit i muži a celá společnost.