O čem jsem psali před deseti lety: Slunovrat, Karel IV. a pětikostelí
V roce 2016 vyšel v Meduňce zajímavý článek Ing. Hany F. Smejtkové, připomínající 700. výročí narození velké osobnosti českých dějin – císaře Karla IV. i stavby, jejichž vznik jako vladař inicioval. Nedávno jsme také prožili letní letní slunovrat, a tak si připomeneme, jaký smysl měly slunovratové linie.
V tomto článku bych vám ráda představila císaře Karla IV. ne jako státníka a politika, ale především jako významného urbanistu, geomanta a zasvěcence, obklopeného poradci z nejrůznějších esoterických a magických oborů. Řada odborníků na středověk se shoduje v názoru, že bez znalosti alchymie, mystiky a astrologie se výklad středověké architektury neobejde a doba Karla IV. už vůbec ne.
Karlův most
Mezi významné počiny Karla IV. patří stavba nového kamenného mostu. Protentokrát opomeňme slavnou historku s vajíčky, přidávanými do malty, ale naopak za připomenutí stojí pyramida čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, podle které byl základní kámen nového kamenného mostu položen právě 9.7.1357 v 5.31 hod., kdy stavbě podle výpočtů astrologů přály hvězdy. Přestože šlo o nahrazení původního Juditina mostu, zničeného povodněmi, Karel nechal nový most na staroměstské straně posunout asi o 40 metrů na jih a zároveň zdvihl úroveň mostu asi o 4 metry, byl to zcela jednoznačný záměr, Karel IV. přesně věděl, co a proč dělá. Jednak dnes můžeme díky tomu sledovat v tzv. Pražských Benátkách kamenné stavební prvky zbytků bývalého Juditina mostu, ale především nám Karel IV. připravil úchvatnou podívanou v době letního slunovratu.
Praga Mysteriosa
Chvíli vás budu napínat a než prozradím, o co jde, udělám malou odbočku. Jako řada dalších čtenářů jsem se před lety dozvěděla z knihy významného astrologa Milana Špůrka Praga Mysteriosa s podtitulem Tajemství pražského slunovratu mimo jiné o slunovratové linii, vedoucí Prahou. Tato i další informace v knize nejsou výmyslem a konstrukcí tohoto zdatného astrologa, on jen odkryl podstatu posvátné geometrie Prahy a vytáhl na světlo řadu informací, které byly do té doby známé jen úzkému kruhu mágů, geomantů a zasvěcenců. To, že k nim patřil i Karel IV., jednoznačně potvrzuje cit a záměr, s jakým zasahoval do uspořádání Prahy, jak respektoval a posiloval starodávné linie, Prahou procházející, i jak budoval nová energetická seskupení.
Slunovratová linie
Slunovratové linie využívali naši dávní předkové jako kalendář, zaměřující pozice vycházejícího a zapadajícího Slunce při letním a zimním slunovratu. Známe to zejména z různých kamenných uskupení, snad nejznámější je Stonehenge v Anglii. V předkřesťanské Praze také fungoval tzv. obzorový kalendář mezi dvěma významnými protilehlými místy, mezi osadou Rybníček s posvátnými prameny na pravé straně od Vltavy a prastarým kultovním pohanským místem Žiži, nejvyšším bodem celého pahorku v areálu dnešního Pražského hradu, kde proudila z hlubin země posvátná energie, na břehu druhém. V tehdy nezastavěném, a tudíž přehledném terénu bylo možno sledovat při zimním slunovratu při pohledu ze Žiži východ Slunce nad osadou Rybníček a naopak při letním slunovratu při pohledu z Rybníčku zapadalo Slunce právě za vrcholkem Žiži.
Svatoštěpánsko- svatovítská linie
Různé prameny uvádějí, že tehdejší slunovratové obřady byly spojovány s kultem staroslovanského boha Svantovíta. Toho v Čechách s příchodem křesťanství nahradil svatý Vít, do té doby poměrně neznámý světec ze Sicílie. Sv. Václav získal od německého císaře Jindřicha jako relikvii jeho rámě a nechal roku 925 v místě dnešní katedrály postavit rotundu zasvěcenou svatému Vítu, čímž přispěl k potlačení svantovítského kultu. Také v osadě Na Rybníčku byla o něco později vystavěna rotunda zasvěcená sv. Štěpánu a spojnice těchto románských rotund už se odklání od původní slunovratové linie o celé 3 úhlové stupně. Další odklon této linie o 2 stupně nastal v době gotické, kdy Karel IV. nechal na Rybníčku vystavět nový kostel sv. Štěpána a dosavadní rotundu sv. Štěpána přejmenoval rotundu na sv. Longina a zároveň na Pražském hradě začal stavět katedrálu sv. Víta.
Slunovrat podle Karla IV.
Karel IV. dobře věděl, že se původní slunovratová linie během románské i gotické doby úhlově posunula od té původní, a byla tak už jen symbolická, a proto se rozhodl aktualizovat starou slunovratovou tradici při stavbě kamenného mostu. Nechal ho postavit tak, že při letním slunovratu je při pohledu z brány Staroměstské mostecké věže vidět zapadat Slunce za katedrálou, přesně v místě, kde jsou uloženy ostatky sv. Víta. Touto podívanou se můžeme kochat při každém letním slunovratu a s vděčností na Karla vzpomínat.
Aktivace slunovratové linie
Prastará slunovratová linie přichází do Prahy až z Jeruzaléma a na území ČR vede přes Znojmo a Křemešník. V době letního i zimního slunovratu se na silových místech této linie scházejí novodobí druidi na její aktivaci. Navazují tak na starobylé rituály zasvěcenců v dávných dobách a pomáhají tak energeticky posílit celé město, aby se pak následně energie dálkovými liniemi rozlila po území celé ČR.
Magický střed Prahy
Všechny tři slunovratové linie, předkřesťanská, románská i gotická se protínají v magickém středu Prahy, kde na místě posvátného rybníčku stojí od 12. století rotunda sv. Kříže. Na gotickou svatoštěpánsko – svatovítskou linii je kolmá spojnice mezi dalšími významnými silovými místy, mezi kostelem sv. Klimenta v Klimentské ulici a dnes již neexistujícím kostelem sv. Filipa a Jakuba v místech dnešního Arbesova náměstí na Smíchově. Tento magický kříž je základem k následnému rozdělení Prahy na 12 výsečí podle jednotlivých měsíčních znamení, ale to už je zase další příběh pražského zvěrokruhu. Magický střed Prahy, 3 odchýlené slunovratové linie i rozdělení Prahy do 12 zvěrokruhových výsečí vidíte na obrázku z knihy Milany Špůrka Praga Mysteriosa.
Pětikostelí
Samostatnou kapitolou by bylo popisovat, jak Karel IV. stavěl Nové Město s cílem vytvořit Nový Jeruzalém, do kterého budou proudit davy poutníků. Tomu uzpůsobil např. rozsáhlé Karlovo náměstí (Dobytčí trh) a přilehlé široké ulice, které nám zůstaly dodnes (Žitná, Ječná). Karel IV. si prosadil u tehdejšího papeže svátek Svatého kopí a hřebů Páně, který se slavil první pátek po Velikonocích a z kaple Božího těla uprostřed Karlova náměstí se ukazovaly relikvie a korunovační klenoty. Zatěžkávací zkoušku, příchod až sta tisíc poutníků do tehdy čtyřicetitisícové Prahy, zvládlo Nové Město bez problémů. V blízkosti Karlova náměstí rozhodl Karel IV. o výstavbě 5 kostelů, které umístil na stará silová místa do kříže, čímž výrazně zesílil energetické působení této oblasti. Jedno rameno kříže spojuje klášter Na Slovanech (Emauzy) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově, v místě kostela sv. Apolináře se kříží s ramenem, spojujícím kostel Zvěstování Panny Marie Na Slupi (Na Trávníčku) s kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské. Tento kříž můžeme navíc spojit do pětiúhelníku s vrcholem v již zmíněné kapli Božího těla uprostřed Karlova náměstí. A protože při tomto stavebním záměru šlo o respektování a využití posvátné geometrie Prahy, nebudeme se divit, že středová osa tohoto pětiúhelníku, prodloužená spojnice mezi kostelem sv. Apolináře a kaplí Božího těla, nás opět zavede do magického středu Prahy, k rotundě sv. Kříže.
Takovýchto „náhod“, souvislostí a symbolických návazností můžeme sledovat u Karla IV., který se řídil podle vesmírného řádu, celou řadu napříč jeho činností. I když dnes zcela jistě neznáme všechna tajemství Karlovy doby ani nerozumíme všem skrytým symbolům, můžeme respektovat záměry tohoto našeho nejslavnějšího vladaře a svou úctu mu můžeme vzdát třeba návštěvami jím založených staveb, ať už individuálně nebo v rámci organizovaných vycházek za Karlem IV. nebo částmi Prahy podle jednotlivých slunečních znamení. K tomuto tématu najdete i řadu zajímavých knih od historiků, astrologů i geomantů. Přeji vám příjemně strávený čas při poznávání tajemných souvislostí v Praze.
Ing. Hana Fedora Smejtková
Na obrázku je linie kostelů v Praze
