Meduňka

Jak se zbavit léků na psychické problémy…

… radí MUDr. Ludmila Eleková v jednom ze svých zajímavých článků, které byly vybrány do druhého dílu knihy Buďme zdraví lékařům navzdory. Články se týkají širokého spektra zdravotních problémů a jsou cenným zdrojem informací pro každého čtenáře, který chce porozumět fungování svého těla i mysli. Knihu vydala edice Knihovnička Meduňky a získáte ji  přes náš e-shop www.obchodmedunka.cz

 

V tomto díle seriálu se dostáváme k lékům na psychické problémy: úzkost, depresi, nespavost a jiné psychické potíže. Jejich konzumace neustále narůstá, patří k nejčastěji předepisovaným lékům a jejich spotřeba rychle stoupá. Je to téměř „normální“ brát něco „na nervy“.

Hypnotika, léky na nespavost
Problémy se spánkem postihují velké procento populace. Jejich výskyt stoupá s věkem, jak se mění kvalita spánku. Starší lidé mají menší potřebu spánku a jejich spánek je lehčí. S klesající hladinou melatoninu (nejvíce ho mají kojenci) ubývá hlubokého spánku. Zejména starší lidé si stěžují, že nespí nebo že se brzy budí, přestože spí vlastně dostatečně. Např. celkově naspí 7 hodin denně, což je přiměřené, ale hodina z toho je odpolední šlofík, večer jde senior spát v 22 hodin a stěžuje si, že se budí ve 4 ráno. Kdyby takový člověk šel spát v 23 hodin a spal do 6 do rána, bude spokojený.
Zabývejme se ale skutečnou nespavostí, kdy člověk špatně usíná a/nebo se často budí, v noci bdí, příliš brzy se ráno probouzí. Bez ohledu na délku spánku nespavost je stav, kdy není spánek dostatečně osvěžující, nespavec se budí unavený a nevyspalý a během dne cítí ospalost. Stejně jako jiné nemoci má i nespavost svou příčinu.
Spánek je životně důležitá funkce regulovaná hormony. Světlo (zejména modré vlnové délky) dopadá na sítnici oka, vyvolá nervový vzruch, který se očními nervy dostane do epifýzy (šišinky). Šišinka řídí všechny biorytmy, hlavním hormonem je melatonin, jehož hladina stoupá při soumraku. Podle střídání světla a tmy se vyplavují další hormony (kortizol, inzulin, pohlavní hormony, hormony štítné žlázy, růstový hormon), reguluje se bdělost, energie, mentální funkce a spánek. Melatonin je v opačném vztahu s kortizolem. Kortizol je hormon stresu, zvyšuje bdělost: není rozumné usnout, když jsme v nebezpečí, protože by nás něco mohlo sežrat. Cokoli, co večer zvedne kortizol, narušuje vyplavení melatoninu a spánek. Jde hlavně o nadměrnou a nevhodně načasovanou konzumaci sacharidů, příliš dlouhý den (světlo s modrým spektrem z obrazovek), nedostatečnou tmu a ticho, příliš teplé prostředí, příliš vzruchů apod. Mnoho rychlých sacharidů k večeři (budu se opakovat, ale jde o chleba, rýži, brambory, knedlíky, jiné obilniny, ovoce) vede během noci k hypoglykemii a vyplavení kortizolu – to jsou ty noční hlady a útoky na ledničku. Kortizol také způsobuje neklidný spánek s úzkostnými sny.
Hypnotika samozřejmě zajistí spánek, ale jsou návyková. Jejich i vcelku střídmé užívání zvyšuje riziko úmrtí. Jak se jich zbavit, když už jste spadli do návyku? Především je třeba hledat a řešit možné příčiny nespavosti. Zejména při náhle vzniklé úporné nespavosti je třeba důkladně hledat příčinu – vždy existuje! Je-li odstranitelná, odstraňte ji. Jde-li o nespavost přechodnou, např. v důsledku starostí a nepříznivé životní situace, radím: nechte ji být. Berte ji jako signál a příležitost. V nočních hodinách se otvírá cesta do podvědomí a probdělé noci mohou být příležitostí k růstu. Lék na spaní by měl být pouze krizovým řešením k zajištění občasného kvalitního spánku, který vám umožní denní fungování. Podpořte tvorbu melatoninu: večer ztlumte světla, vypněte obrazovky, věnujte se uklidňující, i trochu nudné činnosti, dejte si lázeň s hořčíkovou solí nebo aromatickými oleji, běžte brzy spát. Je také vhodné vyprázdnit mysl – vypsat se ze starostí, udělat si plán na další den, jakkoli se zbavit mentální zátěže. Jestliže jste si na hypnotika navykli, budete je ze začátku užívat dál. Jakmile se budete cítit lépe nebo pomine důvod jejich užívání, začněte snižovat dávky po čtvrtině tablety. Na snížené dávce zůstaňte dostatečně dlouho, nejméně dva týdny, pak ji zase snižte. Jakmile budete na ¼ tablety, začněte ji vynechávat. Počítejte s tím, že usnutí bude možná delší a budete se budit, ale nijak to neřešte. Nevkládejte do toho mentální energii, nenervujte se „co budu dělat, já neusnu“. Usnete, neusnete, to je jedno, prostě přežijte noc. Na přechodnou dobu užijte některý přírodní prostředek, např. L-theanin, magnezium, levanduli, melatonin, mučenku, třezalku, vitamin B6 a B12.


Antidepresiva a léky na úzkost
Je nutné si uvědomit, že předpis psychofarmaka neznamená, že ho opravdu potřebujete. Konvenční medicína je hlavně o předepisování léků, lékaři nemají moc jiných nástrojů, ani čas. Musí rychle pacienta zařadit do škatulky, dát číslo diagnózy a napsat lék. Léky nepíšou mnohdy proto, že by byly nutné, natož prospěšné (sami by je často neužívali), ale protože je to rychlé a velmi často jediné pro ně dostupné řešení. Ale abych jim nekřivdila, pacienti sami léky často vyžadují, aby měli pocit, že jsou léčeni. Recept dává legitimitu jejich potížím. Je snadnější spolknout prášek, než něco měnit…
Psychické nemoci se diagnostikují podle chování a jiných vnějších projevů pacienta, nezjišťuji se žádné laboratorní odchylky ani jiné poruchy, natož aby se hledala příčina. Např. diagnózu deprese dostanete, když máte dostatečný počet příznaků ze seznamu nebo je váš smutek delší nebo hlubší, než by podle univerzálních kritérií měl být. Lékař nejspíš nebude přemýšlet, jestli „deprese“ není jen viditelným projevem jiné patologie. Psychiatr vás nepošle ani na základní biochemické vyšetření, aby vyloučil dobře známé a časté příčiny deprese, jako je hypofunkce štítné žlázy (zejména ve vyšším věku by to mělo být automatické!), nedostatek vitaminu D, B6 a B12, příliš nízký cholesterol (je otázkou, jestli je nízký cholesterol příčinou nebo důsledkem deprese, ale existuje nepochybně korelace mezi nízkým cholesterolem a psychickými poruchami), dále chronické infekce (EBV, borelie) a intolerance lepku a jiných potravin (kasein), nebo jestli je deprese nežádoucím účinkem jiných léků (např. na cholesterol, vysoký tlak, hormony apod.). Neudělá to pravděpodobně ani v případě, kdy pro depresi nebudete mít dostatečný psychologický důvod. Je logické, že pacient s depresí způsobenou něčím z výše uvedeného nepotřebuje antidepresiva, ale potřebuje odstranit příčinu deprese, antidepresiva mu asi moc nepomůžou. Psychiatrické léky mohou v indikovaných případech pomoci, ale jejich předepsání je často střelbou do tmy na pohyblivý cíl. Váš lékař s největší pravděpodobností nemá tušení, co dělá lék, který vám předepisuje, protože to neví ani výrobce. Také neví, co přesně ve vašem mozku nefunguje, co způsobilo, že se cítíte depresivní, máte úzkosti, nemůžete spát apod. Nebude to vědět ani v případě, že by se obtěžoval předem vyloučit možné tělesné příčiny…