O čem jsme v Meduňce psali před…12 lety: Jak chránit kůži před sluncem?

V červnovém čísle Meduňky v roce 2014 vyšel (kromě mnoha jiných) také tento článek MUDr. Michaely Prosové. Některé články časem zastarávají, tento je ale jistě stále aktuální…

Blíží se léto a většina z nás se těší na slunečné letní dny. Abychom si léto a slunce užili,
a vyhnuli se přitom nepříjemným poškozením kůže, připomene nám v následujícím článku kožní lékařka MUDr. Michaela Prosová důležité informace o slunečním záření, jeho vlivu na naši kůži, a také pár zásad, jak o ni správně pečovat.

Sluneční záření a šest fototypů
S blížícím se létem se v ordinaci dermatologů stále více setkáváme s dotazy, jak chránit kůži před slunečním zářením, jak předcházet slunečním alergiím a jak zacházet s kůží postiženou kožním onemocněním, např. atopickým ekzémem, růžovkou, vitiligem.
Ochrana kůže před UV zářením je důležitá především u lidí s nízkým fototypem, u pacientů, kteří v anamnéze mají kožní nádor (nebo se tento typ nádoru vyskytuje v rodině), u pacientů s onemocněními, která se zhoršují vlivem UV záření, jako je např. rosacea, albinismus, vitiligo, a také u dětí.
Podle reakce na sluneční záření rozeznáváme šest typů kůže:
I. fototyp – nepigmentuje, vždy zrudne
II. fototyp – pigmentuje mírně, zrudne
III. fototyp – pigmentuje, zrudne zřídka
IV. fototyp – pigmentuje dobře, nerudne
V. fototyp – tmavší rasy
VI. fototyp — černoši

Sluneční záření obsahuje ultrafialovou složku (UV složka), viditelnou a infračervenou část spektra (v malé míře i rádiové vlny a Roentgenovo záření). Viditelné světlo nemá škodlivé účinky, naopak má pozitivní vliv na lidskou psychiku, infračervené záření má tepelný účinek, ale podle nových výzkumů přispívá k aktinickému stárnutí kůže.
UV záření, které propouští zemská atmosféra, dělíme na UVA záření (320 – 400nm) a UVB záření (290-320nm). UVA díky delší vlnové délce proniká ve větší míře do kůže a může  vyvolávat zarudnutí a pigmentaci, ale s mnohem nižší účinností než UVB.
UVB záření zodpovídá za zarudnutí kůže, novotvorbu pigmentu a umožňuje přeměnu vitaminu D na aktivní formu.
K přirozeným  faktorům, které zajišťují ochranu kůže, patří především její  tloušťka a možnosti melaninové pigmentace  Proto je reakce na oslunění  velmi individuální, někdo se spálí, aniž  by se opálil, jiný naopak pigmentuje velmi intenzivně, aniž by se spálil dočervena.
Vlastnosti slunečního záření závisejí také na ročním období, geografické poloze, nadmořské výšce, momentálním stavu atmosféry a denní době.

Ochrana kůže (fotoprotekce)
Fotoprotekce je záležitostí preventivní medicíny, která se nyní dostává do popředí zájmu  pacientů, lékařů i farmaceutických firem. Před silným slunečním zářením se můžeme chránit  pobytem ve stínu (pozor —  odraz  bílého písku či sněhu je až 35 % ), oděvem, používáním přípravků přímo na kůži (sunscreeny) a systémovou fotoprotekcí — vnitřním užíváním antioxidantů.
Některé oděvy jsou vyráběny speciálně pro pobyt na slunci a výrobce uvádí jejich propustnost pro UV záření, tzv. UPF (UV protecting  faktor). Hodnota UPF nad 50 znamená výbornou ochranu před slunečním zářením. Účinnost ochrany před slunečním zářením u oděvů, které tuto speciální úpravu nemají, je závislá na barvě. Černé oděvy chrání lépe, bavlna je lepší než  syntetické materiály. Důležitou součástí ochrany proti UV záření jsou brýle s testovaným UV filtrem.

Čím se namazat?
Mléka, oleje, krémy či gely používané přímo na kůži, se podle sun protecting faktoru (SPF) rozdělují na několik typů ochrany (dle normy COLIPA od roku 2004): nízký (SPF 2,4,6), střední (SPF 8,10,12), vysoký (SPF 15,20, 25), velmi vysoký (SPF 30,40,50)  a ultra vysoký (SPF 50+).
Sunscreeny obsahují jak složku chemické ochrany (Mexoryl SX, Tinosorb S, Tinosorb M), tak i fyzikální filtry (oxid zinečnaty, oxid titaničitý), které jsou vhodné zejména pro děti, protože nealergizují a po nanesení zůstávají na kůži viditelné bílé stopy.
Kojenci do 6 měsíců by neměli být vystavováni slunci vůbec, u dětí mladších než dva roky je důležitý častý pobyt ve stínu, ochrana vhodným oděvem a použití krému či mléka s příslušným ochranným faktorem. Starší děti by se měly chránit prostředkem a ochranným faktorem nejméně 30 (a více) a nevystavovat se polednímu slunci. U ochranných prostředků je třeba sledovat nejen už zmíněný SPF, také jejich vodostálost. Krém bychom měli na pokožku aplikovat dvakrát, a to půl hodiny před tím, než bude kůže vystavena slunečnímu záření, protože za tuto dobu se účinné látky dobře navážou na rohovou vrstvu kůže. Přípravky „water resistant“ vydrží při koupání 40 minut, „very water resistent“ vydrží 80 minut. Slaná voda snižuje odolnost přípravků SPF více než voda chlorovaná.

Antioxidanty
Při ochraně kůže před UV zářením hrají roli také antioxidanty, i když je nelze přímo považovat za ochranné prostředky — jsou méně účinné než zmíněné sunscreeny. Vychytávají reaktivní kyslík, a tím na buněčné a tkáňové úrovni ochraňují DNA, proteiny a lipidy.
Do této skupiny patří vitamin E (rozpustný v tucích), který člověk neumí syntetizovat a získává ho především z potravy (ořechy, zelenina, rostlinné oleje a semínka) nebo jako doplněk stravy, dále dobře známý, ve vodě rozpustný vitamin C. Patří sem i polyfenoly,  obsažené např. v citrusech, v červeném víně a ve vinných jadérkách, v sóje, kakau, cibuli, zeleném čaji, brokolici či jablcích.
Antioxidanty mohou díky svým protizánětlivým, antioxidačním a reparačním účinkům  zabránit vzniku kožní rakoviny. Lze je používat jako dietní doplňky (selen, zinek, esenciální mastné kyseliny Omega 3 a Omega 6, beta karoten, lykopeny, resveratrol,tanin,flavonoidy…) a nyní se nově přidávají také do sunscreenů.
Ochrana proti UV záření je aktuální zejména v létě, ale neměli bychom ji podceňovat ani v ostatních částech roku – bohužel maligní melanom je nádor s nejrychleji rostoucí incidencí (četností výskytu?) na světě.
Zvolme proto vhodný způsob ochrany a snažme se, aby nám sluneční paprsky přinášely radost a nebyly příčinou pozdějších vážných zdravotních problémů. 

                                                                      MUDr. Michaela Prosová