Psychologie

O jídle trochu jinak…

Autorkou následujícího zamyšlení je  Dita Lyner.

Milí čtenáři Meduňky, podívejme se společně na jídlo a potravu vůbec trochu z jiné strany.
Končící rok a začátek roku nového je vždy plný různých předsevzetí. Mezi ty nejznámější patří rozhodnutí přestat kouřit, začít cvičit nebo zhubnout. Ráda bych se zastavila právě u hubnutí a vůbec našeho přístupu k jídlu a sobě samému.
Jen málokdo z nás je sám se sebou spokojený. Přitom vnitřní spokojenost se sebou samým je  zásadní podmínka k pocitu spokojenosti a ke šťastnému životu. Bez vnitřní spokojenosti a vyrovnanosti se nacházíme v kleštích naší mysli, která si s námi může dělat cokoli. Vnitřnímu klidu samozřejmě nepřidá mediální masáž o lidské kráse, o tom, co je pěkné a co nikoli. Možná by mohlo být zajímavé vidět ty, kteří tyto trendy a komentáře tvoří. Jak jsou na tom oni sami se svojí spokojeností? Nebo jsou již zcela pohlceni okolním světem a na vlastní názor jim už nezbývá místo, čas ani prostor?
A vyhovují přísným měřítkům, která stanovují?

A jakým směrem se vydáme my?
Budeme slepě následovat trendy nebo se budeme vracet k sobě, aby nám bylo dobře? Zkusme začít u jídla. S výživovými poradci se v současné době roztrhl pytel a různé rady na tu nejlepší stravu a dietu najdete na každém kroku, případně na vás denně blikají a vyskakují z internetu. Zkusme se vrátit na začátek k podstatě jídla, co nám má přinést, co to pro nás znamená.
Jídlo přece není jen plný talíř, který sníme, abychom neměli hlad. Je to něco víc. Je to VÝŽIVA. Výživa těla, ale také mysli a duše.
Způsob, jakým konzumujeme potravu, o mnohém z nás vypovídá. Jíme za pochodu na ulici, případně při řízení v autě. Jíme z papíru na klíně nebo v dopravním prostředku. Možná odsunete nějaký papír, případně posunete klávesnici a „zasednete“ k obědu. Když si zajdete do nějaké restaurace nebo jídelny a chvíli tam posedíte, abyste do sebe naházeli ono jídlo, je již veliký luxus. Na obědovou pauzu máme většinou 30 minut, a to se ani zvíře nenají – tedy kromě našeho psa J.
Kdy naposledy jste se na své jídlo podívali, přivoněli k němu, navázali s ním vztah?
Vždyť za chvíli vstoupí do vašeho těla a bude vás vyživovat. Chcete, aby vám udělalo dobře, aby vám dalo sílu a energii, ale vůbec se k němu nechováte s úctou a respektem. Honem, sníst, nemám čas …
Jak se takové jídlo může cítit? I ono má svoji duši a svoji energii. Navíc ne každý na Zemi má to štěstí, že má co jíst.
Někde po cestě v našem přetechnizovaném světě jsme zapomněli na to podstatné. Na naše tělo a jeho výživu. Chceme to dohnat různými doplňky stravy, přesným popisem, co a kdy smíme sníst, ale přitom na to hlavní, na správnou konzumaci potravy, a tedy výživy, si nejsme schopni udělat čas. Jídlo je pro nás často paradoxně ztrátou času! Něco do sebe hodíme a jdeme… Jak na to reaguje tělo?
Jistě to znáte. Je vám těžko, pálí vás žáha, máte zažívací potíže, trpíte zácpou nebo průjmy nebo jste si už vypěstovali žaludeční vředy, možná jste silní až obézní? Všechno souvisí se vším. To jak se staráte o své tělo, jak jej vyživujete, se v něm odráží. Tělo nemá jinou možnost. Je vaše a je odrazem vašich myšlenek a vašeho chování.
Zkuste si odpovědět (jen tak pro sebe) na pár otázek:
S jakými pocity své jídlo vybíráte nebo připravujete?
V jakém prostředí jíte? Je čisté a klidné?
Jste si vědomi toho, co jíte?
Jak vaše jídlo voní, jak chutná?
Žvýkáte své jídlo nebo ho téměř celé polknete?
Jste schopni si své jídlo užít nebo počítáte kalorie a jíte se strachem, kolik opět přiberete?
Jíte to, co chcete, co vám udělá dobře nebo co jste ve spěchu našli?
Máte na konzumaci svého jídla čas?
Odpovědi na tyto otázky vás mohou navést k jinému – zdravějšímu pohledu na jídlo.
Jídlo je přece něco víc. Je to dar, který dostáváme, abychom mohli žít. Je to forma energie, která ve vás bude proudit, až jej sníte. Jaká energie to bude?
To, co jíme, muselo vyrůst a nějak se upravit, aby bylo chutné, zdravé a dobré. Mějme ke svému jídlu úctu. Je to dar, který nám poskytla matka příroda, aby nám dala výživu. Aby nám dala život.
Zkusme se na jídlo podívat jinýma očima. Jeho očima. Vím, může se vám to zdát směšné, ale zkuste to. Mezi vámi a vaším jídlem je spojení. Toto spojení se pak odrazí ve vás ve formě energie, která bude proudit vaším tělem. Jestliže jíte vědomě, když si uvědomujete, co jíte, jak jíte a máte vztah se svým jídlem, automaticky víte, kdy máte dost, kdy jste syti. Uvědomujete si, kdy je váš žaludek plný. Spolupracujte se svým tělem a svojí intuicí při výběru toho správného jídla pro vás. Poděkujte svému jídlu, než se na něj vrhnete. Začněte tím, že alespoň jednou za den si uděláte na své jídlo opravdu čas a užijete si ho, třeba společně se svojí rodinou.
Naučte se svému jídlu děkovat a bude vám dobře. Děkujete totiž svému životu a zároveň mu dáváte vážnost. Začnete si sami sebe vážit, budete mít rádi své tělo  – a bude vám dobře!

Přeji vám krásné chvíle se zdravým jídlem!

S láskou

Dita Lyner

Koupit Meduňku