O čem jsme psali… před osmi lety: Kvalitu svých kostí ovlivňujeme celý život

Články našich autorů a spolupracovníků obsahují velké množství důležitých, seriózních a užitečných informací, a je dobré si některá nadčasová témata znovu připomínat, zejména když se týkají zdraví – jako např. tento čánek zkušené lékařky MUDr. Ludmily Elekové z dubna 2018. Jak tedy pečovat o pevnost a kvalitu svých kostí? Přečtěte si prvná část textu, celý článek je k dispozici na emedunka.cz

Řídnutí kostí neboli osteoporóza patří mezi nejčastější civilizační onemocnění.
Je to nemoc ekonomicky velmi nákladná, protože vede ke ztrátě soběstačnosti a pohyblivosti, zejména u starších lidí. Může zabíjet — ztráta hybnosti je rizikovým faktorem pro předčasná úmrtí. Zrádnost osteoporózy spočívá v tom, že dlouho nevyvolává příznaky ani nebolí, prvním projevem může být zlomenina nebo komprese obratlů a deformity páteře.

Kvalitu svých kostí ovlivňujeme celý život
Kostní hmotu budujeme především během dětství, ale kvalitu svých kostí ovlivňujeme celý život. Řídnutí kostí v souvislosti se zvyšujícím se věkem není nevyhnutelné. Kost je metabolicky aktivní, neustále se tvoří a odbourává. Hustota kostí záleží na tom, který proces převažuje. Osteoporóza je důsledkem vyššího odbourávání kosti než jejího budování.
Kost se skládá z dvojího druhu buněk: osteoblastů, které tvoří kost a osteoklastů, které ji odbourávají. Osteoblasty produkují nebuněčnou kostní tkáň, zejména kolagen, která se pak mineralizuje. Minerály v kostech jsou ionty vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku, citráty a uhličitany. Vápník a fosfor jsou vázány převážně ve formě hydroxyapatitu. Spojení kolagenních vláken a hydroxyapatitu zajišťuje pevnost kosti. Aby byla kost pevná, musí být v rovnováze její tvorba a odbourávání, v případě, že je třeba řešit osteoporózu, musí tvorba kosti nad resorpcí dokonce převažovat. Nezbytné tedy je, aby strava obsahovala dostatek všech potřebných živin ve formě, kterou tělo umí využít. Také musí fungovat všechny hormony a vitamíny, které se postarají o to, aby se vápník a další minerály dostaly ze střeva tam, kam mají.
Vstřebávání vápníku ze střeva zajištuje vitamín D. Jeho nedostatek vede ke křivici a osteomalacii, kdy kosti měknou. Vstřebávání vápníku je regulováno podle potřeb organismu bez ohledu na množství vápníku v potravě. Při nižším příjmu se ho vstřebává víc, při vyšším méně. Distributorem, který se postará o transport vápníku do kostí a zubů, je vitamín K2. Pozor, neplést s vitamínem K1, který má vliv na srážlivost krve! Vitamín K2 není dostatečně známý ani mezi lékaři, přestože jeho nedostatek má závažné důsledky. Vitamín K2 pomáhá dopravit vápník z tepen (kde přispívá k ateroskleróze) do kostí a zubů, kam patří. Na rozdíl od vitamínu K1, který je hojně obsažen v některých rostlinných potravinách (např. listové zelenině), se vitamín K2 nachází pouze v určitých bakteriích a živočišných produktech, jako jsou mléčné produkty, vnitřnosti a vejce. Jediným veganským zdrojem vitamínu K2 je natto, fermentovaný sójový produkt. Bohužel, potravní zdroje vitamínu K2 z velké části z výživy civilizovaných zemí vymizely kvůli způsobu chovu zvířat a v důsledku pomýleného nízkotučného hnutí, které dalo potraviny bohaté na vitamín K2 na černou listinu.
Hospodaření organismu s vápníkem řídí hormony parathormon a kalcitonin. Parathormon je produkován příštítnými tělísky, jeho produkce se řídí hladinou vápníku v krvi: snížená hladina stimuluje a zvýšená hladina tlumí jeho produkci. Parathormon zvyšuje hladinu vápníku v krvi. V kostech parathormon podporuje uvolnění vápníku z kosti do krve. V ledvinách zvyšuje zpětné vstřebávání vápníku a vylučování fosforu, ve střevě stimuluje vstřebávání vápníku i fosforu. Opačný účinek má kalcitonin, hormon štítné žlázy, který hladinu vápníku v krvi snižuje, v ledvinách snižuje zpětné vstřebávání vápníku i fosforu. Hladina vápníku musí být v krvi těsně regulována, protože její snížení i zvýšení má vliv na funkci srdečního svalu. Tělo bude udržovat ideální hladinu vápníku v krvi i za cenu jeho odčerpávání z kostí, proto měřit hladinu vápníku v krvi jako ukazatel jeho množství v organismu nemá žádný smysl.
Hustotu kostí ovlivňují také pohlavní hormony estrogen a testosteron. Jejich nedostatek vede k osteoporóze, i proto je osteoporóza častější u žen po menopauze a u starších mužů. Také kortizol vede k řídnutí kostí, které je častým vedlejším účinkem jeho užití ve vysokých dávkách jako léku nebo u pacientů trpících Cushingovým syndromem. Další nemocí vedoucí k osteoporóze je hypertyreóza.
K osteoporóze vedou i malabsorpční syndromy (nedostatečné trávení a vstřebávání potravy), např. celiakie a střevní záněty, ale i nízkotučná strava, protože tuky zvyšují vstřebávání minerálů. Také strava bohatá na obilniny a luštěniny, které obsahují kyselinu fytovou, může vést k nedostatku minerálů.Jakákoli podvýživa, např. při alkoholismu, anorexii a psychických nemocech vede k osteoporóze nebo křivici. Mezi léky, jejichž užívání vede k řídnutí kostí, patří kromě zmíněných kortikoidů zejména léky na snížení produkce žaludeční kyseliny, inhibitory protonové pumpy (PPI), ale také antiepileptika, antidepresiva a chemoterapie. Faktorem vedoucím k osteoporóze může být i nadbytek fosforu, který pak vytlačuje vápník. Největším zdrojem fosforu jsou sycené limonády, také pekárenské výrobky (prášek do pečiva). Nesmíme zapomenout na kouření jako rizikový faktor.
Pevné kosti tedy závisí na dostatečném příjmu živin v potravě (kromě minerálů jsou důležité také dostatečné zdroje kolagenu) a souhře všech zúčastněných hormonů (zejména dostatku vitamínu D, K2, přiměřené aktivitě parathormonu a kalcitoninu), které se starají do dodávku zejména vápníku do kostí a zubů. K tomu je třeba dodat impuls, aby se kosti obnovovaly — a tím je pohyb…