Z dubnové Meduňky: Velikonoce — radost ze vzkříšení

Dnes je Bílá sobota (tento název vznikl podle některých názorů z bílé barvy rouch, do kterých se po křtu oblékali tzv. katechumeni – právě pokřtění lidé). Význam velikonočních svátků v aktuálním dubnovém čísle Meduňky připomíná Vladimír Strejček, ThD. Nabízíme ukázku, celý článek i mnoho dalších skvělých článků můžete číst na emedunka.cz

Každým rokem si křesťanský svět o Velikonocích připomíná vystoupení Krista na nebesa neboli vzkříšení. Je to veliká radost, která přichází s uvědoměním, že život nekončí smrtí a pokračuje dál ve vysoké duchovní vibrační sféře. Ježíš Kristus nám to zcela jasně dokázal svým vzkříšením, a hlavně tím, že se zjevil Marii Magdaléně a jiným ženám, aby jim dokázal, že není mrtev, ale že žije v Božím duchovním světě dále.

Tato skutečnost by měla naplnit srdce nejen každého křesťana, ale i kohokoliv jiného radostným uvědoměním, že duchovní život dále pokračuje, i když odložíme fyzické tělo. Ježíš Kristus je toho nádherným důkazem. Možná je škoda, že jsme se až příliš soustředili na jeho symbol na kříži, místo na skutečnost jeho vzkříšení a dalšího duchovního poslání, jímž pomáhá těm, kteří se k němu obrací. Kříž bychom měli spíše vidět jako symbol „ukřižování“ našeho ega, našich negativních vlastností, jako je závist, touha po moci, nepoctivost, nenávist a jiné. Poté, co opustíme tyto negativní vlastnosti, můžeme ve své duši prožít pocity vzkříšení a ve svém srdci cítit přítomnost Kristova božského světla. K tomuto poznání a prožitku vede každého vzkříšený Kristus. Proto je třeba se v tichu mysli a srdce se vzkříšeným Kristem spojit a nechat jej kralovat v naší duši.

Anglický kvaker Frances Hall ve svém zamyšlení „Život ze Středu“ popisuje pocit, který může cítit každý, jestliže dosáhne spojení s univerzální moudrostí Boží, s Duchem Svatým či se vzkříšeným Kristem. „Duch Svatý a Boží je silný prudký vítr a řeka života. Je to pulzující, živý, vibrující proud Boží síly. Jestliže se staneme jeho částí, potom cítíme otevření nebes a víme, že cokoliv je možné. Důležitým posláním života je stát se zcela částí proudu harmonie a radosti a tím také energie Ducha Božího a Kristovy přítomnosti. Jestliže budeme zajedno s touto duchovní silou, potom už to nejsme my, kteří žijí, ale síla Ducha a přítomnost Krista, který žije v nás. Je to království boží, jednota s Bohem, život v přítomnosti Boží.“ Jak krásná slova, která vyjadřují přítomnost Boží. Víme, že pro přítomnost Boha je ticho důležitou částí duchovního života, ať se tichu oddáváme doma anebo při procházce v přírodě. Ticho myšlenek je důležitým kouzelným klíčem, jak se přiblížit k pocitu přítomnosti Boha, k duchovnímu otevření a radosti.

Symbolika kříže

Kristus nám svým vzkříšením ukázal, že zanecháním našich negativních myšlenek a činů na kříži naše duchovní cesta teprve začíná. Otevírá se nám neuvěřitelná cesta naplněná duchovní radostí, po které je však třeba vytrvale kráčet. Nádherné příklady můžeme číst v Žalmech Davidových. V Žalmu 63 se král David obrací k Bohu těmito slovy: „Ó Bože, tys Bůh můj. Hledám Tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne, ve vyschlé prahnoucí zemi. Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem, má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží.“

Z těchto slov cítíme velikou oddanost do vůle Boží a také silnou víru v přítomnost Boha, jestliže se k němu obrátíme. Nejdůležitější však je uvědomění, že k Bohu nebo ke Kristu je třeba se obracet stále, nejen v době Velikonoc nebo když potřebujeme s něčím pomoci a jsme v těžké situaci. Je třeba si uvědomit, že Bůh je stále přítomen, protože je věčností, která stvořila celý vesmír včetně nás. Proto je třeba si přítomnost Boží stále připomínat a být s ní v kontaktu ve svém srdci. Duchovní mistr P. Yogananda říká: „Minuty jsou důležitější než roky. Jestliže nenaplníme minuty našeho života myšlenkami na Boha, potom roky rychle uplynou. A tehdy, když budeme Boha potřebovat nejvíce, nebudeme schopni cítit boží přítomnost. Avšak když naplníme minuty svého života myšlenkami na Boha, potom dny a roky budou naplněny boží přítomnosti.“ Zde vidíme, jak je důležité si uvědomovat, že Kristus byl vzkříšen a že můžeme cítit jeho přítomnost v srdci a duši, jestliže se k němu budeme pravidelně obracet a vnímat jeho světlo, tak jako to vnímalo mnoho hluboce věřících křesťanů a mystiků. Eileen Cady připomíná důležitá slova, když říká: „Láska boží je stále s vámi. Je to střed vaší existence. Boží láska je v každé vločce sněhu, v každém ptáčku, stromu, květině, ve hvězdách. Milujte a mějte úctu ke všem. Klid a mír jdou ruku v ruce s láskou boží. Rozdávejte lásku a úctu všem.“