Nejlepší je domácí – říjen

Říjen je desátý měsíc v gregoriánském kalendáři a má 31 dní. Název měsíce října je odvozen od slova „říje“, právě v říjnu probíhá říje u jelení zvěře, v tuto dobu samci jelenů bojují o samice a do dáli se ozývá charakteristické troubení a dunění jejich paroží. Je zajímavé sledovat, jak názvy měsíců v češtině odkazují na přirozené přírodní jevy, jako je kvetení, noření ledů, červenání plodů či padání listí. Dokazuje to, jak byli lidé v minulosti s přírodou úzce propojeni a sledovali její cykly. Na rozdíl od češtiny je v mnoha jazycích jméno desátého měsíce odvozeno od latinského slova october, které znamená osmý měsíc, protože před přidáním ledna a února do římského kalendáře byl říjen osmým měsícem roku.

V říjnu se v České republice nacházíme uprostřed podzimu, i proto se počasí začíná postupně měnit směrem k chladnějším teplotám. Průměrná teplota v noci se pohybuje kolem 4-8 °C, zatímco průměrná denní teplota se obvykle pohybuje v rozmezí 10 -15 °C.
Charakter počasí v říjnu je poměrně proměnlivý. Na začátku měsíce může být počasí stále relativně teplé a slunečné, ale postupně se stává chladnějším a deštivějším. Časté jsou i mlhy a v druhé polovině měsíce nebývá nouze o větrné dny. Teploty se mohou rapidně měnit z teplejších na chladnější a mohou se objevit první mrazíky či dokonce sníh.

Opadávání listí
V polovině října se krajina rozzáří podzimními barvami. Listy stromů se začínají barvit do žlutých, oranžových a červených odstínů. To dodává krajině krásný podzimní nádech. Radost a pocity krásy zaplaví nejedno srdce, když sluneční paprsky rozzáří koruny stromů, obarvené do podzimních barev. Avšak záplava krásy je předzvěstí opadávání listí, což je přirozený proces nazývaný „defoliace“, zapříčiněný změnami v přírodním prostředí rostlin, zejména se jedná o zkrácení doby slunečního svitu a snížení teplot. Obojí vede k pozastavení fotosyntézy a rozkladu zeleného listového barviva chlorofylu. V tu chvíli v listech převládnou jiná barviva, jako jsou červené karotenoidy, rudé až fialové antokyany, případně hnědé melaniny. Opadávání listí je přirozený a nezbytný proces, který stromům umožňuje přežít zimu a připravit se na nový růst v příštím roce. Má významný vliv na ekosystém a poskytuje životní prostředí pro různá zvířata, která se živí opadaným listím nebo v něm nacházejí úkryt, rostlinám slouží zetlelé listí jako hnojivo pro další růst.

Halloween
Halloween je původně keltský svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Halloweenská tradice sahá až ke keltskému svátku Samhain, který byl slaven přibližně před 2000 lety na území dnešního Irska, Spojeného království a severní Francie. Samhain byl svátek oslavující konec sklizně a začátek temné poloviny roku, kdy se věřilo, že hranice mezi světem živých a mrtvých se stírají. Lidé si tehdy připomínali zemřelé a věřili, že duchové zemřelých a zlí duchové mohou v tento čas přijít do světa živých. Vzhledem k tomu, že se hranice mezi světy stíraly, lidé se snažili své domovy chránit a odstrašit zlými duchy pomocí různých tradic a rituálů. V průběhu staletí se svátek Samhain proměnil v Halloween, který byl přenesen do Ameriky zejména irskými imigranty. Postupně se Halloween stal populárním svátkem v USA a později se rozšířil do mnoha zemí po celém světě. Dnes je Halloween známý svou symbolikou, kterou tvoří lucerny z dýní s vyřezanými tvářemi, nazývané Jack-o‘-lanterns, kostýmy, duchové, čarodějnice, přízraky a sladkosti.
V posledních letech se ale vyřezávání dýní a večírky s bohatou tabulí speciálních „strašidelných“ sladkostí, jejichž účastníci jsou převlečeni za strašidla, zombie a kostlivce, staly součástí lidového koloritu i v Čechách a na Moravě. Největší oblibu má Halloween samozřejmě u dětí.

Dýně
Nepostradatelnou součástí halloweenských slavností jsou dýně. Dýně nejsou jen krásné, ale také výživné a zdravé. Dužina dýně obsahuje téměř 90 % vody, dále vlákninu a poměrně málo sacharidů. Je bohatá na hořčík, draslík, měď, selen, sodík, chlór, železo, zinek, fosfor, vitamin A, C, E, a lutein. Dýně mají i díky nízkému obsahu tuku i sacharidů v dužnině nízký obsah kalorií, což je výhodné pro lidi, kteří chtějí snížit svůj celkový energetický příjem. Zároveň mají vysoký obsah vlákniny, což podporuje trávení a reguluje hladinu cukru v krvi. Semena dýně jsou bohatá na bílkoviny, vlákninu, zdravé tuky a také minerály, jako je hořčík, železo a zinek. Můžete je jíst samotné, přidat do salátů, pečiva či polévek nebo je opražit pro chutnou svačinu.
Zužitkovat dýně je možné různými způsoby, např. pečením, vařením, dužninu lze přidávat do polévek, můžete z ní vyrobit dýňové pyré, které lze přímo servírovat nebo dále použít v kuchyni jako přídavek do těst třeba na palačinky nebo při pečení dýňového chleba. Nejoblíbenějším jídlem z dýně je pravděpodobně dýňová polévka. Má jemnou krémovou konzistenci a často je ochucená kořením, jako je skořice, kari, muškátový oříšek nebo zázvor.

Byliny v říjnu
V říjnu můžete stále sbírat nadzemní části bylin pro léčivé účinky, ale jejich síla a kvalita nebude kvůli končícímu vegetačnímu období valná, proto je vhodnější se zaměřit na kořeny.
U mnoha rostlin se síla z nadzemních částí schovala na zimní měsíce právě do kořenů.
Sběr kořenů je nedílnou součástí lidového léčitelství a některé kořeny mají významné léčivé účinky. Z bylin, jejichž kořeny je ideální sbírat právě na podzim, jmenujme především pampelišku, echinaceu, kostival, bršlici a lopuch. Kořen pampelišky má detoxikační účinky a podporuje funkce jater a žlučníku. Kořen kostivalu působí hojivě a je používán při léčbě ran a zranění, při nejrůznějších zánětech a bolestivých kloubech, urychluje také hojení zlomenin. Kostival je rovněž velmi účinný na křečové žíly, pomalu se hojící zranění a vředy. Kostival je nutné vždy užívat zevně, časté je jeho užití ve formě masti. Kořen echinacey má imunostimulační účinky a používá se pro posílení imunitního systému. Sbírá se na podzim, je doporučeno sbírat kořeny z rostlin starých 3-4 roky a nejčastěji se z nich připravuje tinktura nebo čaj. Kořeny bršlice mohou být použity pro přípravu bylinného čaje nebo tinktury,  bršlicový čaj pomůže s odvodněním a snižuje otoky. Kořeny se hodí i pro přípravu masti nebo tinktury k podpoře hojení ran, modřin, hematomů nebo k úlevě od revmatických bolestí. Masti a tinktura se aplikují zevně na postižená místa.
Silné kořeny lopuchu většího se užívají pro přípravu čaje. Ten podporuje látkovou výměnu, trávení a zažívání, má čisticí a močopudné účinky. Kořen lopuchu může obsahovat až 30 % inulinu. Inulin je druh rozpustné vlákniny, má nízkou kalorickou hodnotu a je nestravitelný enzymy v lidském trávicím systému. Místo toho slouží jako prebiotikum, což znamená, že podporuje růst a aktivitu prospěšných bakterií v tlustém střevě. Tímto způsobem může pomoci udržet zdravou střevní mikroflóru a podporovat zažívání.

Recept – dýňová polévka
Budete potřebovat asi 1 kg dýňové dužniny ideálně z dýně Hokaidó, cibuli, česnek, zeleninový vývar, smetanu na vaření, máslo nebo olej, sůl, pepř a podle chuti koření, já mám nejraději kari, ale vhodný je i muškátový květ, zázvor nebo muškátový oříšek. Na ozdobení se hodí pražená dýňová semínka, čerstvé bylinky a dýňový olej.
Dýňovou dužninu nakrájejte na menší kousky. Cibuli a česnek oloupejte a nakrájejte. V hrnci zahřejte trochu másla nebo oleje, přidejte cibuli, česnek a osmahněte je dozlatova. Přidejte nakrájenou dýni a krátce ji restujte spolu s ostatními ingrediencemi. Zalijte zeleninovým vývarem, osolte, opepřete, přidejte koření nebo zázvor. Přiveďte k varu, snižte plamen a vařte na mírném ohni, dokud není dýňová dužina měkká. Polévku rozmixujte do hladké konzistence pomocí mixéru nebo tyčového mixéru. Smetanu přidejte do polévky a vše dobře promíchejte. Dochuťte. Dobrou chuť!

Ing. Markéta Růženka Vopičková, Ph.D.