Jdi k šípku!

Pokud vás někdo pošle k šípku, nemusí to zrovna znamenat nadávku, byť jemnou – třeba to s vámi naopak myslí dobře – a upozorňuje vás na keř, jehož plody obsahují opravdu pozoruhodné množství vitaminů, zejména „céčka“… (… vybrali jsme z knihy S. Procházkové Podzimní čarování, která vyšla v meduňkové edici)

Šípkový keř zná určitě každý z nás. Je to okrasa přírody, na jaře kvete růžově a pěkně voní, na podzim je zase ozdobený krásně červenými šípky. Šípková růže je používána odnepaměti. Římané šípkovou růži zaslíbili bohyni lásky Venuši. Pravidelně každý rok se v červnu v Římě pořádaly obrovské slavnosti růží. Další legenda praví, že podlaha komnaty, v níž Kleopatra svedla Marka Antonia, byla až do výše jednoho lokte vystlána těmito kvítky. Bohyně lásky Freyi ji používala jako čarovnou rostlinku a rostla všude kolem jejich svatyní. Mohla se trhat pouze v pátek, to byl den, který jí byl zasvěcen, jinak by se údajně její čarovná moc vytratila. Bohyně Freyja byla také ochránkyně plodnosti a pomocnice při porodu. Jakmile přišlo miminko na svět, zakopala porodní bába placentu pod šípkový keř, aby se dítěti v životě dařilo a bylo zdravé. Křesťané neměli šípkovou růži kvůli její pohanské symbolice příliš v lásce. Na milost ji vzali až po zavedení mariánského kultu. A když se počátkem třináctého století začalo dominikánské modlitební pomůcce říkat růženec, měla vyhráno. Kvůli semknutým korunním lístkům se stala také symbolem mlčenlivosti. V žádném středověkém klášteře nesměla chybět růžová zahrada, poněvadž květy i plody šípkové růže mají široké lékařské využití.

Léčivé účinky šípku:
Drogou jsou plody – šípky, sbíráme je za slunečného podzimního počasí. Sušíme je rychle, tedy při vyšších teplotách v rozmezí sedmdesát až osmdesát stupňů Celsia. Šípky obsahují zejména vitamíny C, Skupiny B, kyselinu citrónovou a jablečnou, třísloviny a slizové látky. Šípky zmírňují krvácení, posilují imunitní systém. Pro zajímavost uvádím, že sto gramů šípků obsahuje až tři tisíce mg vitaminu C. Pro porovnání jablka obsahují v tomto množství dvacet mg, citrusy šedesát mg, kiwi tisíc mg. Léčebné uplatnění šípků je všude tam, kde je potřeba dodat do organismu zvýšenou dávku vitaminu C. Je to například při snížené obranyschopnosti organismu, při chřipce a nachlazení, při nemocech cév, paradontóze. Snižují také lámavost kapilár a normalizují srážlivost krve. Čaj z jadérek působí projímavě a močopudně. Nápoj z drcených šípků obsahuje chloupky, proto je nutné ho přecedit přes plátýnko nebo jemné sítko.

Jak připravíme šípkový čaj? Možností je víc…
Šípkový čaj I.:
Tři čajové lžičky nadrcených šípků zalijeme 300 ml studené vody a necháme 8 hodin louhovat, potom mírně přihřejeme a popíjíme po doušcích. Tento způsob přípravy uchovává vitaminy a čaj má zklidňující a močopudné účinky. Dobře pomáhá i při zánětu močových cest.

Šípkový čaj II.:
Celé šípky povaříme 10 minut ve vodě, odstavíme a necháme 8 hodin louhovat. První výluh je velmi slabý, proto vřelým slabým šípkovým čaje spaříme lipový květ či bez a necháme 10 minut louhovat. Výbornou kvalitu má i 2 či 3 odvar.

Šípkový čaj III.:
Drcené šípky vaříme ve vodě 10 minut a necháme 25 minut louhovat. Potom dobře přecedíme, abychom jsme zabránili průniku nepříjemných chloupků do nápoje.

Studený šípkový čaj:
Rozdrcené sušené šípky necháme přes noc louhovat ve studené vodě, další ráno šípkovou vodu mírně ohřejeme a pak důkladně přecedíme. Takto připravený čajík má mnohem výraznější chuť a zachovává si více vitamínů.

A něco pro fajnšmekry: Šípková omáčka:
Potřebujeme: 40 g olivového oleje, 40 g kukuřičné mouky hladké, 150 g čerstvých šípků nebo 3 lžíce šípkové marmelády, šťávu z 1 citrónu, 1 velkou mrkev, mořskou sůl, hřebíček, skořici, agáve sirup, špetku mořských řas nori
Postup: Šípky očistíme, rozpůlíme, odstraníme jádřince, chloupky, důkladně promyjeme, uvaříme doměkka a pak rozmixujeme na protlak. Z olivového oleje a hladké mouky uděláme jíšku, zředíme ji vodou a přidáme nastrouhanou mrkev, koření, mořskou sůl, řasy nori a vaříme asi půl hodiny. Jakmile je mrkev měkká, tak jí ještě propasírujeme. Potom přidáme šípkový protlak a citrónovou šťávu a ještě chvilku necháme provařit. Nakonec dle chuti přisladíme agáve sirupem.

A ještě něco: Šípková marmeláda:
Na marmeládu se hodí především šípky pevně a nepřemrzlé. Každý z nich rozpůlíme nožem a zbavíme ho semen a chloupků vypráním ve vlažné vodě. Pak je uvaříme do měkka v menším množství vody a následně prolisujeme přes síto a zvážíme. Na 1 kilogram protlaku potřebujeme 500 g ovocného cukru nebo medu. Vše svaříme v hustou marmeládu, kterou plníme do malých skleniček, uzavřeme víčky, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Marmeládu skladujeme v ledničce.

A pro zdraví šípkový likér…
Posilujícím nápojem, zvláště pro starší osoby je šípkový likér. Připravíme si jej tak, že 1 litr šípkových plodů a půl kilogramu cukru necháme ve 3 litrech žitné pálenky asi 10 dnů na teplém místě louhovat. Pak dobře přecedíme a nalijeme do skleněné lahve. Pijeme denně 1 štamprlku před hlavním jídlem.