O čem jsme psali v Meduňce před deseti lety: Fauna v lidových názvech léčivých rostlin
Tento článek od Ing. Jiřího Trefného si mohli čtenáři Meduňky přečíst před deseti lety – v dubnové Meduňce roku 2015. Vzhledem k tématu jsme si jisti, že za těch deset let nijak nezestárl – a můžeme si vyzkoušet, jestli známe nebo odhadneme některé půvabné staré lidové názvy známých i méně známých bylin a rostlin…
Nejstarší písemný doklad o použití rostliny jako léčivého prostředku pochází zřejmě ze starého Egypta. Lékařské papyry objevené Edwinem Smithem byly datovány do let 2980 – 2700 př. Kr. Přibližně ve stejné době byl napsán — a to samotným čínským císařem Sen Nonem — obsáhlý bylinář. Bylinami se v 10. století př. n. l. zabýval také slavný židovský král Šalamoun. Bohužel, jeho herbář se nedochoval, ale z pozdějších zpráv víme, že obsahoval popisy velkého počtu bylin.
Jak to bylo v Čechách…
A jak to bylo u nás doma? Z roku 1517 pochází první vydání česky psaného bylináře Jana Černého, v roce 1562 pak vyšel v českém překladu lékaře Tadeáše Hájka z Hájku slavný Mattioliho Herbář aneb Bylinář. Velmi cenným, ale nedokončeným spisem je pro naši bylinkářskou literaturu Rostlinář Jana Svatopluka Presla. Vycházel na pokračování v letech 1822 až 1835. Je v něm shromážděno velké množství receptur ze všech světových jazyků, tyto receptury předložil Jan Presl českým čtenářům poprvé v českém jazyce.
První lékárna v Čechách byla založena za panování Otce vlasti Karla IV., který si pozval z Itálie vynikajícího znalce rostlin Angela z Florencie. Ten vybudoval v Praze, v místech dnešní hlavní pošty, rozsáhlou lékárenskou zahradu, po něm nazvanou Hortus Angeli neboli Andělskou zahradou, a na Starém městě pražském i svou vlastní výrobnu léků.
V době našich babiček a prababiček se zejména na venkově, kde lékař byl na míle vzdálený, staly léčivé rostliny základem lidového léčitelství. Babky kořenářky, jejichž světnice byly ověšeny sáčky a prosyceny vůni sušených bylinek, byly nejvyhledávanějšími osobami, požívaly velké úcty a rozdávaly spolu s bylinkami i víru v uzdravení. Zde byl taky i jeden z hlavních zdrojů vzniku překrásného lidového názvosloví (LN).
Inspirace světem zvířat…
Mnoho léčivých rostlin převzalo do svých lidových názvů i něco z fauny. Celkem se mi podařilo z celkového počtu 6 642 nalezených lidových názvů léčivých rostlin, jich k zástupcům fauny přiřadit 680. V tomto článku samozřejmě není možné prezentovat všechny dané kategorie lidového názvosloví, uvádím tedy na ukázku a pro představu aspoň vybraný vzorek.
Pět otázek
Zkuste odhadnout, milí čtenáři, které léčivé rostliny se skrývají pod těmito půvabnými lidovými názvy. A pokud si nebudete vědět rady, nevadí – na konci tohoto článku najdete správné odpovědi…
1) Baraní rožky, cvrček, čapí nos; hadí mech; holubí bylina, husí jazýček, husí kvítko, husí šlapka, jestřábí hrách, ježkova hlava, jezevčík, kačení mýdlo, kapří huba, kobylí chcánky, kočičák, kočičí len, kohoutí hnízdo, kozí dříst, kozí routa, kozorožcové seno, kravský hřebíček, krkavec, kukačka, labuť, liščí třešně, lví ocas, lví tlama, medvědí lenek, myší ouška, ocas vlčí, paví peří, psí fialky, psí kulky, roháč, rosnička, rybí očko, řepka zaječí, slepičí prdýlky, srnčí zelí, stračí nožka, šťovík koňský, tráva žabí, veverčí ocásek, vlčí stopa, volí oko, vrabčí jazyk, zaječí opratě, zmijí jahoda, žabí střevíc.
2) V dobovém kalendáři Venkovský rok je uveden čaj na nervy a nespavost, jehož součástí jsou: holubí bylina, nať mysli domácí, nať včelankyKteré léčivky tvoří tento čaj ?
3) V prvorepublikovém žurnálu Pestrý týden byl pro ženy doporučen bylinný
Elixír lásky složený z: milovníčku, zaječího slízu, žadovníku, včelníku a sladkého koření.
Které léčivky tvoří tento elixír ?
4) Rovněž tam byl zveřejněn i Elixír mužské síly obsahující tyto bylinky: divoký yzop, jezevčík, apich velký, mužská víra, skalák, medvědí lenek- Které léčivky tvoří tento mužský elixír ?
5) V jedné ze starých českých kuchařek se praví, že v nejlepší svíčkové omáčce nesmí chybět: vlašská mateřídouška. Která bylinka by neměla chybět ve svíčkové omáčce?
…a pět správných odpovědí…
Ad 1) Samorostlík klasnatý, orlíček obecný, kakost smrdutý, plavuň vidlačka, sporýš lékařský, řebříček obecný, mochna husí, kontryhel žlutozelený, jestřabina lékařská, durman obecný, yzop lékařský, drchnička rolní, náprstník, kohoutek luční, kozlík lékařský, světlík lékařský, pivoňka lékařská, sasanka hajní, zlatobýl obecný, pískavice řecké seno, kuklík městský, toten lékařský, kohoutek luční, plamének plotní, mochyně židovská, srdečník obecný. lnice květel, česnek medvědí, jitrocel větší, hadinec obecný, kapraď samec, jaterník trojlaločný, lilek černý, šípatka střelovitá, rosnatka okrouhlolistá, pomněnka bahenní, pupava bezlodyžná, sasanka hajní, janovec metlatý, ostrožka polní, kyseláč koňský, okřehek, přeslička rolní, karbinec evropský, blatouch bahenní, rdesno ptačí, plavuň vidlačka, posed bílý, drchnička rolní.
Ad 2) sporýš lékařský, dobromysl obecná, meduňka lékařská
Ad 3) třezalka tečkovaná, slez lesní, mateřídouška úzkolistá, meduňka lékařská, lékořice lysá
Ad 4) saturejka zahradní, yzop lékařský, libeček lékařský, mačka ladní, úročník bolhoj
Ad 5) tymián obecný
Na závěr tohoto povídání o bylinkách si připomeňme slova slavného českého bylinkáře první poloviny XX. století, pražského Karla: „Nežádejte však od léčivých bylin zázraky, nikdy se neuzdravíte po prvním šálku čaje, ba často nestačí ani balíček léčivého koření. Vytrvejte však a věřte léčivým bylinám, tomu Božímu zázraku, které léčí pomalu, ale uzdravují jistě.“
Ing. Jiří Trefný
