Hýčkejme si svůj… střevní mikrobiom

Často se říká, že v bříšku máme svůj druhý mozek. Do jaké míry je to pravda? A jak o náš „druhý mozek“ máme pečovat? V následujícím článku na tyto otázky odpovídá naše autorka, naturopatka Charlotte Matysková…

Lidské tělo je obýváno obrovským množstvím kolonií fyziologických mikroorganismů. Tyto mikroorganismy sdílejí společný prostor v našem trávicím traktu, dýchacím nebo reprodukčním systému a žijí ve vzájemné symbióze. Neviditelné organismy náležící ke skupinám bakterií, virů nebo kvasinek se označují jako mikrobiom. Ten nejrozsáhlejší žije v naší trávicí soustavě a je pro nás životně důležitý. Podílí se na trávicích procesech a imunitních reakcích, ovládá naši náladu nebo mozkové funkce

Kdo je kdo ve střevech
Mikrobiom není náhodná změť bakterií, je to organizovaný systém, který se dělí do dvou základních skupin. První, tzv. esenciální (také benefiční) skupina je dominantní a udržuje pod kontrolou tu druhou, tzv. oportunistickou. V současné době je známo několik set mikrobů, které ve střevech mohou žít a jejich počet a kombinace jsou velmi variabilní. Esenciální skupina mikrobiomu je nejpočetnější a zahrnuje přátelské bakterie – různé druhy bifidobakterií, laktobacilů, enterokoky nebo fyziologické kmeny Escherichia coli. Do oportunistické skupiny patří streptokoky, stafylokoky, klostridie, kvasinky, enterobakterie jako Klebsiella, Citrobacter apod. Ve střevech zdravého člověka je jejich počet omezený a přísně hlídaný esenciálním mikrobiomem.

Tenké a tlusté střevo   
Základní funkcí tenkého střeva je dokončit trávicí procesy a předat do krve důležité živiny, aby je zanesla na místo, kde je potřebujeme. Má však ještě další důležitou funkci – je součástí imunitního systému. V tlustém střevě se vstřebává voda a syntetizují některé vitaminy. Bakterie, které v něm žijí, produkují butyráty – látky, které jsou pro své protizánětlivé a protirakovinné účinky předmětem vědeckých studií. Tenké i tlusté střevo jsou po celé délce protkána hustou sítí nervových vláken, která je pro svou schopnost komunikovat s centrálním nervovým systémem popisována jako „druhý mozek“.

Imunita
Výstelka tenkého střeva funguje jako lymfatická tkáň, která je neustále ve střehu, připravena zasáhnout proti mikrobům a nežádoucím toxinům, přicházejícím z venkovního prostředí. Stejnou lymfatickou tkáň mají i další části našeho těla se slizniční výstelkou, jako jsou ústa, nos a dýchací cesty nebo močová trubice. Tento obranný systém je rozptýlený ve slizničním a podslizničním vazivu ve formě jednotlivých buněk nebo maličkých mízních uzlin o velikosti několika milimetrů. Střevní imunitní systém produkuje protilátky zneškodňující toxiny, které připutovaly spolu s jídlem, lymfou nebo krví a také imunitní buňky pro boj s infekcemi – lymfocyty. Je i místem, kde k takovému boji dochází.

Druhý mozek
Ve střevní stěně se ukrývá rozsáhlá nervová pleteň – enterický nervový systém (ENS). Jeho hlavní funkcí je kontrola trávicích procesů, ale má také schopnost ovlivnit mozkové funkce. ENS reguluje produkci trávicích enzymů, prostřednictvím svalů řídí pohyby střev nebo kontroluje průtok krve potřebný pro vstřebávání živin. Jako „druhý mozek“ není schopen samostatného myšlení, ale prostřednictvím chemických látek produkovaných střevními bakteriemi komunikuje s centrálním nervovým systémem. Bakterie mikrobiomu produkují stejné neurotransmitery, které mozek využívá k procesům učení nebo vyladění emocí. Patří mezi ně například serotonin, dopamin nebo melatonin, které ovlivňují naši schopnost se soustředit, uvolnit nebo prožívat pocity štěstí. Ve střevě tyto látky působí na enterický nervový systém a prostřednictvím nervových vzruchů i na centrální nervový systém. Způsoby tohoto propojení ještě nejsou přesně prozkoumány, už teď je ale jasné, že střevo a mozek nejsou oddělené systémy. Ze studie uveřejněné v časopise British Journal of Nutrition v roce 2011 například vyplynulo, že třicetidenní užívání doplňku s obsahem Lactobacillus helveticus a Bifidobacteria longum vedlo u skupiny dobrovolníků k prokazatelnému zlepšení úzkostných a depresivních stavů.

Mikrobiom jako ochránce
Mikrobiom má zásadní vliv na všechny funkce střev.V ideálním případě tvoří silnou vrstvu, která mechanicky chrání střevní sliznici před vstupem nepřátelských bakterií, plísní a dalších toxických látek z vnějšího prostředí. Pokud je mechanická bariéra nezastaví, vyšlou ochranné kmeny mikrobiomu látky podobné antibiotikům, nebo nepřátelským bakteriím naruší membránu. Další kmeny mikrobiomu vyživují střevní stěnu, udržují správné pH střevního prostředí, účastní se trávicích procesů, syntézy vitaminů nebo už zmíněných neurotransmiterů. Některé střevní bakterie do své stěny vstřebávají těžké kovy, a pak je vezmou s sebou na cestu z trávicího traktu ven. Díky fyziologickému mikrobiomu střeva přirozeně udržují imunitní i nervový systém v rovnováze.

Dysbióza
Zárukou zdravého mikrobiomu je dostatečně velké množství esenciálních bakterií. K jejich úbytku dochází po prodělané střevní infekci, po užívání antibiotik nebo hormonů, jako jsou kortikoidy, při dlouhodobě nízkém příjmu vlákniny, vysokém příjmu jednoduchého cukru, nedostatečné tvorbě žluči a trávicích šťáv v žaludku a pankreatu. Prospěšné bakterie ničí také stres. Střevní stěna s nefyziologickým mikrobiomem je otevřená útokům virů, kvasinek, parazitů a dalších toxických látek, schopných poškodit střevní buňky a nastartovat chronické zánětlivé procesy. Přemnožené patogeny vychylují z rovnováhy imunitní systém a způsobují imunitní odezvy nejen ve střevě, ale i na dalších sliznicích. Také napadají samotné střevní buňky a omezují jejich schopnost dokončovat trávicí procesy nebo mezi nimi naruší pevné spoje, a tím se střevo stává propustným i pro látky, které by se do organismu dostat neměly. Příznakem dysbiózy mohou být potíže v trávicím traktu (průjem nebo zácpa, nadýmání, nevolnost, bolesti břicha, zápach z úst), ale také potíže, které s trávením zdánlivě nesouvisejí, jako ekzémy, alergická rýma, záněty vedlejších nosních dutin, chronická bronchitida, gynekologické záněty a mykózy, bolestivost kloubů, únava, nevysvětlitelné pocity smutku a strachu, neschopnost se soustředit a další potíže.

Obnova zdravého mikrobiomu
Základem léčby střevní dysbiózy je užívání kapslí nebo roztoků s vysokými dávkami probiotických bakterií. V lékárně požádejte o probiotické doplňky, které se uchovávají v lednici, mají vyšší účinnost. Užívejte je dlouhodobě (alespoň tři měsíce) a kvůli rozmanitosti prostřídejte různé značky. Následná péče vám pomůže nové osídlení uchovat a uvést celý střevní systém zpět do rovnováhy.

Co dalšího můžete udělat:

• Pokud je to možné, vyhněte se zbytečnému užívání antibiotik a nesteroidních protizánětlivých léků.  
• Zařaďte fermentovaná jídla jako kysané zelí, jogurt a kefír, miso nebo tempeh, které přirozeně obsahují prospěšné bakterie, a také potraviny, které stimulují jejich růst a aktivitu. Patří k nim banány, česnek, čekanka nebo celozrnné obiloviny. Ze stejného důvodu zařaďte ke každému hlavnímu jídlu velkou porci zeleniny, zajistíte tak esenciální skupině dostatek vlákniny, která ji vyživuje.
• Zařaďte hořké potraviny jako rukolu, čekanku nebo žluté grapefruity, které podpoří tvorbu trávicích šťáv.
• Omezte cukr a droždí – jsou potravou pro nefyziologické kmeny bakterií a kvasinek. Byliny jako pelyněk, ořešák, lapacho nebo hřebíček pomáhají jejich množení zastavit.
• Při čištění dysbiotické mikrobioty se mohou dostavit nepříjemné projevy jako nadýmání. Pomůže vám máta, meduňka nebo fenykl.
• Pro regeneraci střevní sliznice zařaďte do jídelníčku potraviny s obsahem vitaminu C, vitaminu A a zinku. Vitamin C najdete v paprikách, listové zelenině nebo černém rybízu, vitamin A v žlutě a oranžově zbarvených plodech ovoce a zeleniny, v rybím tuku nebo játrech a zinek v mandlích, kešu, červeném nebo lososím mase. Hojivě působí na střevní sliznici vývary z masa s kostí, ovesná kaše nebo byliny jako truskavec, měsíček, tužebník a sléz.