
Den svíček aneb Hromnice
Přísloví praví, že na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout. Druhé přísloví, spojené s Hromnicemi, mnozí známe – týká se hodiny světla navíc, což jistě oceníme (na Hromnice o hodinu více).
V původním významu je slovo hromnice názvem pro posvěcenou svíci, kterou církev doporučuje věřícím k Boží ochraně. V tomto smyslu měla v lidovém prostředí široké použití. Staří Čechové zpočátku tento den nazývali svátek Svíčky nebo Den svíček. Když pak byly posvěcené svíce používány na ochranu proti hromu (vlastně proti blesku), a dostaly jméno hromniční, hromnice, přenesl se tento lidový název na celý den a na křesťanskou slavnost. Víra v ochrannou moc hromnic po další věky nezeslábla, hromnička se rozsvěcovala při bouři, obnášela se kolem nemocného a umírajícího a používala se i při jiných činnostech, např. při léčitelských praktikách, kdy se pomocí hromniční svíce prý mohlo ulevit bolavým očím. Svíce se různě zdobily, např. obrázky Panny Marie, křížky, pentličkami a květinami. Často se přinášely z pouti.
Druhý únor byl zasvěceným svátkem, a provázel jej zákaz ženských prací, např. předení, šití a dalších činností. K tomuto svátku se také vázalo pořekadlo na Hromnice půl krajíce a půl píce nebo na Hromnice měj sedláče polovice píce a někdy ještě více, které má hospodáři připomenout, že zima ještě nekončí a do doby, než bude možné vyhnat dobytek ven na pastvu, je ještě daleko, proto je třeba mít ve stodole ještě aspoň polovinu zásoby sena pro domácí zvířata.
(zdroj: E. Večerková: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Vyšehrad, 2015)