Alternativní medicína,  Meduňka,  Zdraví

Ze zářijové Meduňky: Otužování ano, ale…

Milí přátelé, také jste si naplánovali, že se budete otužovat, posílíte si imuitu a nemoci se vám budou v budoucnu obloukem vyhýbat? Záměr je to chvályhodný, ale je třeba to nepřehnat, protože pokud budeme v tomto případě „tlačit na pilu“, spíše si ublížíme. A právě pro „začínající otužilce“ jsme připravili hlavní téma zářijové Meduňky, ve kterém vás spolu s našimi autory chceme inspirovat ke zdravému otužování. Pokud jste si zářijovou Meduňku ještě nestihli přečíst, dá se to lehce napravit – stále si ji můžete koupit na stáncích PNS, v obchodech, pokud máte raději elektronickou verzi, také máme pro vás řešení – koukněte na emedunka.cz. A kdybyste si chtěli náš časopis předplatit, je to snadné – podívejte se na náš e-shop…
A tady už je pro vás část článku o tom, jak postupovat a co (ne)dělat při otužování. Připravili ho naši dlouholetí autoři MUDr. Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán z Institutu celostní medicíny.


Otužování je součástí zdravého životního stylu a je mnoho lidí, kteří s ním mají velmi dobré zkušenosti a pomohlo jim ve zdraví i v životě. Nedá se to zpochybnit, ale na druhé straně je otázka, jestli je otužování naprosto univerzální metodou, která je vhodná úplně pro každého. Je možné při otužování postupovat u všech stejně?

Na obě otázky je třeba odpovědět NE. Každý jsme totiž jiný a každý z nás vychází z jiného životního i zdravotního základu, což je třeba vždy vzít v úvahu. Každý z nás má jiné „startovní“ podmínky a pokud je nevnímá, může se nejen zklamat nesprávným postupem, ale také si zdravotně ublížit. Ve vysvětlení nám pomohou základy tradiční čínské medicíny, které ukazují rozdíly mezi lidmi, jejich pocity, funkcemi orgánů a zdravotním stavem. Vše, co zde uvedeme, budeme vztahovat k naší schopnosti a možnosti se otužovat opravdu dobře, a jednoznačně tím přispět k posílení zdraví.Tak, jak jsme každý jiný, máme také každý jinou schopnost teplotní pohody. Jsou lidé, kteří jsou zimomřiví, musí se více oblékat, pít teplé nápoje apod. Jiní lidé jsou naopak horkokrevní, potřebují více chladu i studených tekutin. Je proto pochopitelné, že rozdílná bude i jejich cesta k otužování. Příčin, proč je člověk zimomřivý či horkokrevný, je v organismu více, nejčastěji to však závisí na funkčnosti našich ledvin. Proto, abychom mohli posoudit svoje možnosti otužování, je proto potřeba si říci ještě více.

Rozhodující je stav ledvin
Ledviny jsou orgán, který má mnoho funkcí, a to zásadní, co mají na starost, je harmonie mezi vodou a solí. Jinými slovy, ledviny zajišťují, aby náš organismus byl dostatečně zavlažován i mineralizován. Voda a sůl jsou také atributy jinu a jangu. Voda je jinová, ochlazující, zvlažující a uvolňující. Sůl (minerály) jsou naopak zahřívající, vysušující a zpevňující. Tato harmonie je mimo jiné základem našeho pocitu chladu a tepla.
Možná již také víte, že naše ledviny jsou sídlem vrozené energie. Velmi často se stává, že si v tomto orgánu neseme již od narození nerovnováhu mezi jinem a jangem. Tato nerovnováha se může projevit i během života prostřednictvím nejrůznějších zátěží a nemocí. Během života se harmonie mezi jinem a jangem v tomto orgánu také mění a jsou životní období, jako například menopauza, kdy u jinu či jangu dochází k oslabení Proto se může během života měnit i náš pocit chladu a horka, a tím se mění i pro nás vhodné či nevhodné způsoby otužování. Pojďme si tedy představit dvě základní nerovnováhy ledvin a jejich projevy v našem organismu.

Nedostatek jangu ledvin
Častěji postihuje ženy, ale výjimkou nejsou ani muži. Člověk je zimomřivý a mívá studené ruce a nohy. Mnohdy je i studený nos a zadeček. Často je největší chlad večer a v noci, a proto je takovému člověku příjemné spávat v ponožkách, nebo si před spaním zahřát nohy. Při nedostatku jangu ledvin je nerovnováha mezi vodou a solí –rámcově lze říci, že je zde více vody než soli. Proto dochází nejen k pocitu chladu, ale také je menší potřeba pití tekutin. Může být tendence k hromadění vody a otokům, u žen se objevují bílé výtoky, únava, slabost a pobolívání zad.

Nedostatek jinu ledvin
Nejčastěji se vyskytuje u mužů nebo u žen v menopauze. V tomto případě je člověk spíše horkokrevný, takže může mít návaly horka a pocit tepla dlaní i nohou. V noci má potřebu se odkrývat a často se potí. V noci či ráno mívá také sucho v puse a žízeň. Stav může být provázen napětím a bolestmi v zádech, častou žízní a potřebou pít chladné nápoje. Přehřívání organismu má pak za následek přetížení jater, srdce a cévního systému. Patří k tomu i tendence k vysokému tlaku, blokádám páteře a bolestem hlavy.
Z těchto popisů vyplývá, že tyto dvě skupiny lidí mají úplně jiný životní pocit i prožívání a vnímání chladu. Pokud spolu v jedné domácnosti žijí například horkokrevný muž a zimomřivá žena je opravdu těžké se dohodnout na teplotě v místnosti, otevírání oken či na tom, jak se kdo má obléct. Jeden druhému nerozumí a každý je přesvědčený o své pravdě. Je jasné, že pravdu mají oba – každý ze své pozice a úhlu pohledu. Nezřídka to končí tím, že horkokrevný muž, který je přesvědčený o tom, že on je v pořádku, vyčítá své zimomřivé ženě její křehkost a zimomřivost a končí to slovy, aby se otužovala. Vždyť on se může klidně polít ledovou vodou a má z toho skvělý pocit!
Když se nad tím zamyslíme, je nám jasné, že přístup této hypotetické dvojice k otužování vychází úplně z jiného nastavení, a tudíž je naprosto odlišný. Horkokrevný člověk (v našem případě muž) může s otužováním začít rychle a bez problémů. Udělá mu dobře pocitově i zdravotně, cítí se lépe a má pocit, že tak to bude platiti i pro všechny ostatní. Jeho zimomřivá žena je na tom však naprosto odlišně.
Člověk s velkým nedostatkem jangu ledvin může být opravdu velmi zimomřivý a v tomto stavu je jen pouhá představa jakéhokoliv chladu a otužování velmi problematická a psychicky zatěžující. Pro lidi, kteří mají v těle chlad a tím i přebytek vody, je proto prvním předpokladem posílit jang ledvin a organismus prohřát. Jinak dojde ještě k větší nerovnováze a zhorší se nejen pocit chladu, ale i otoky a také zesílí pocit strachu a úzkosti. Stejně to dopadá, když člověk ve snaze zlepšit svoje ledviny začne pít mnoho tekutin.
Může se tedy zimomřivá žena otužovat, aby si neublížila? Pochopitelně může, ale určitě jiným způsobem a tempem než člověk, který je horkokrevný.

Jak tedy začít
V první řadě je třebas s otužováním začít v létě nebo na sklonku léta, kdy je v přírodě ještě přirozeně více horkosti. Nejhorší je to naopak na podzim a jaře, kdy se organismus již vyrovnává s venkovní teplotní změnou v přírodě. Hlavně je pak potřeba postupovat velmi pomalu podle vlastních pocitů. Prvním krokem je, aby se člověk na otužování opravdu cítil. Pokud ano, začne tak, že se ráno osprchuje teplou vodou a pak přepne na studenou a osprchuje si nohy zhruba po kotníky…