Meduňka

Z lednové Meduňky: Jak uniknout tsunami civilizačních nemocí

Z aktuálního lednového čísla Meduňky vybíráme část článku prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc., který je součástí hlavního tématu tohoto čísla: PREVENCE – mýty a skutečnost.

 

Problém mnoha závažných civilizačních nemocí (CN) současné doby spočívá v tom, že je lékař zjistí, když už je pozdě. Přestože moderní medicína dosáhla mnoha úspěchů a lékaři mají stovky moderních léků, měli bychom si uvědomit, že v průběhu posledních padesáti let jsou to zejména převratné změny ve způsobu života a ve stravování, co vede k dramatickému nárůstu CN, jako jsou diabetes 2. typu, srdečně-cévní onemocnění, obezita, chronická únava, deprese, Alzheimerova nemoc i rakovina. Proto bychom měli překonat základní mýtus o tom, že lékaři nám poskytnou léky k uzdravení.
Civilizační nemoci se vyvíjejí nepozorovaně po dlouhá léta a je tedy důležitá včasná prevence, protože na změny v našem životním stylu není nikdy pozdě. Základní zodpovědnost za udržení svého zdraví do pokročilého věku má v rukou každý z nás. V následujících řádcích se pokusím ukázat na základní pravidla, která by se měla stát součástí našeho každodenního života. Není však čas ztrácet čas! Tsunami CN totiž ohrožuje v současné době úplně všechny.

Zdvižený prst – metabolický syndrom
Celostní medicína přináší poznatky o tom, že některé patologické symptomy CN jsou stejné: záněty, poruchy metabolismu a v produkci energie v mitochondriích, oxidační stres a změny v činnosti hormonů. Výživoví poradci a nutriční terapeuti ve spolupráci s lékaři by proto měli klienty včas upozornit na symptomy metabolického syndromu, kterými jsou:

  • nadváha či obezita abdominálního typu (tuk je nahromaděný zejména v oblasti břicha)
  • obvod v pase nad 88 cm u žen a nad 102 cm u mužů
  • vysoký krevní tlak nad 140/90 mm Hg
  • glykemie (hladina glukózy) nalačno v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l
  • HDL-cholesterol: ženy nižší hodnoty než 1,3 mmol/l, muži pod 1 mmol/l
  • triglyceridy nad 1,7 mmol/l
  • hladina homocysteinu vyšší než 10 μmol/l.

Některé z těchto varovných symptomů můžeme zjistit sami, biochemické vyšetření provádí praktičtí lékaři při preventivním vyšetření. Metabolický syndrom je nebezpečný v tom, že jej nedoprovázejí žádné vážné varovné příznaky a mnozí lidé ho proto přecházejí, přestože právě na základě uvedených příznaků se vyvíjí prediabetes a riziko dalších CN. Metabolický syndrom může zkrátit život o 6–10 let a současně ve zralém věku výrazně zhoršuje jeho kvalitu.

Jak postupovat?
V tomto článku uvedu pár základních pravidel, která jsou jednoduchá při aplikaci v každodenním životě a velmi účinná v prevenci metabolického syndromu i CN. I zde nás však mohou klamat některé široce rozšířené mýty.

  1. Zajistit dostatečnou hladinu vitaminu D3
    K přirozené tvorbě vitaminu D3 v kůži potřebujeme slunce. Podle rozšířeného mýtu se v současné době šíří strach z pobytu na slunci kvůli nebezpečí rakoviny kůže. Dospělí lidé, a dnes i děti, tráví většinu dne v uzavřených interiérech, a proto se v rozvinutých zemích šíří epidemie nedostatku vitaminu D3. Vědci a lékaři dospěli k poznatkům, že D3 vlastně není vitamin potřebný v malém množství, ale hormon regulující desítky tělesných funkcí.
    V posledních letech proto dochází k výrazné změně v pohledu na doporučené denní dávky. Ukazuje se, že lidské tělo potřebuje k udržení zdraví až desetkrát více vitaminu D3, než udávají tabulky. Větší požadavky na spotřebu vitaminu D3 mají lidé s nadváhou, těhotné ženy a senioři.
    Známé rčení Kam nechodí slunce, tam chodí lékař se vztahovalo na známou úlohu slunečního záření, které stimuluje vznik vitaminu D3 pro zdravý vývoj kostí. Klinické a epidemiologické studie z posledních desetiletí však ukazují, že vitamin D3 dokáže snížit riziko všech CN a také mnoha chronických poruch.
    Z potravin je vitamin D3 obsažen ve vejcích, tresčím oleji, rybách a ve vnitřnostech. I když je svým složením stejný jako ten, který se tvoří v naší kůži, jeho obsah v potravinách je v porovnání s tím, kolik ho naše tělo potřebuje, nízký. Proto se v mnoha zemích doporučuje, aby člověk užíval v období sníženého slunečního svitu tablety nebo kapky. Jak všichni víme, v našem podnebí je intenzita slunečního záření nízká od října do března.
    Při vysoké potřebě tohoto vitaminu se nemusíme obávat předávkování až do konzumace 8 000 IU denně. Jde o mezinárodní jednotky a pro přepočet je třeba vědět, že 1 µg (mikrogram) je 40 IU a dospělý člověk by měl v rámci prevence přijímat 2–3 000 IU (50 µg a více) denně. Je však třeba být pozorný při výběru preparátů s vitaminem D3, abychom nekonzumovali umělá sladidla a další přídatné látky.
  2. Hlídat si dostatečný přísun hořčíku
    Hořčík je král všech minerálů. V lidském těle je nezbytný pro zdárný průběh stovek biochemických reakcí, pro metabolismus buněk, činnost svalů, srdce, ledvin a mozku. Hořčík je také důležitý pro působení vitaminu D3. Je obsažen v rostlinném barvivu chlorofylu, a proto je jeho bohatým zdrojem zelená listová zelenina. Proto je užitečné přidat kousek listové zeleniny či natí ke každé porci jídla.
    Značné množství hořčíku obsahují také různá semena, ořechy a kakao. Doporučené denní dávky jsou kolem 320–420 mg denně, někteří odborníci doporučují až 600–900 mg. Analýzy ukazují, že nedostatkem hořčíku trpí až 70 % obyvatel EU, a proto se doporučuje zajistit si jeho dostatečný přísun ve formě potravinových doplňků…

Pokud vás článek  zaujal, můžete si ho celý přečíst v lednové Meduňce.