Zdraví

Z nového – květnového čísla Meduňky:

Ze zbrusu nového čísla MEDUŇKY, které právě vyšlo a je ke koupi na stáncích PNS a v některých vybraných obchodech, vybíráme část z dalšího dílu seriálu MUDr. Ludmily Elekové o problematice onkologických onemocnění:

Co byste měli vědět o rakovině: mikrobiom
Biliony mikrobů, které žijí na povrchu a uvnitř našeho těla, tvoří samostatný orgán s mnoha funkcemi. Říkalo se jim mikroflóra, novější název je mikrobiota. Mikrobiota je celková populace prospěšných bakterií žijících v lidském těle. Mikrobiom je souhrn jejich DNA. V našem těle je cca 10x víc bakteriálních genů než je genů v našich buňkách. Hostíme v sobě cca 10x víc bakteriálních buněk, než je našich vlastních. Mikrobiota střeva váží stejně jako náš mozek nebo játra, je to samostatný orgán.

Zdravá mikrobiota a onkobiom
Zdravá mikrobiota zajišťuje více než polovinu detoxikace, zejména léků a těžkých kovů, naopak patogenní bakterie vylučují vlastní toxiny a zvyšují míru zánětu. Střevní bakterie dokonce mění DNA lidských buněk. Také produkují některé vitamíny, mají vliv na jejich vstřebávání, zpracování vlákniny a bílkovin, ovlivňují účinek vitamínu D a syntetizují kyselinu listovou (laktobacily).
V souvislosti s rakovinou se mluví o onkobiomu. Průzkum střevního mikrobiomu onkologicky nemocných ukázal zásadní odchylky od zdravých lidí směrem k patologickému složení. Bohužel je to oblast v konvenční onkologii velmi zanedbávaná, přestože stav mikrobioty má zásadní vliv na vznik, rozvoj i šíření rakoviny, dokonce i na účinnost léčby. Mikrobiota reguluje mnoho procesů souvisejících s rakovinou: proliferaci a dělení buněk, apoptózu, zánět, také učí a trénuje náš imunitní systém, pomáhá vstřebávat a metabolizovat živiny (např. vitamín B12, K, bílkoviny, vlákninu) a léky, detoxikuje toxiny, vyrábí některé vitamíny, udržují stabilitu naší DNA.
Protože jde o nové informace a praxe medicíny má proti výzkumu zpoždění zhruba 20 let, je v konvenční onkologii kvalita střevní mikrobioty nedoceňovaná, přes svůj významný dopad na účinnost léčby, na její nežádoucí účinky i na dlouhodobé přežití. Onkologická konvenční léčba (chemoterapie a ozařování) znamená kobercový nálet nejen na střevní bakterie, způsobuje jejich drastické poškození. Kromě poškozující léčby dostává mikrobiota onkologických nemocných další rány příšernou nemocniční výživou a ignorantskými doporučeními typu: „…dejte si klidně dortík, je jedno, co jíte, udělejte si radost, hlavně nehubněte“ (adresováno pacientce s nadváhou a na estrogen citlivým nádorem prsu). Je v životním zájmu nemocných, aby se o svou mikrobiotu starali sami, onkolog se o ni rozhodně starat nebude. Stav mikrobioty může znamenat opravdu rozdíl mezi životem a smrtí.
Bakterie totiž zásadně ovlivňují reakci na terapii rakoviny. Například cisplatina a radiace potřebují zdravou mikrobiotu, aby fungovaly! Myši chované ve sterilním prostředí, bez střevních a jiných bakterií, se těmito prostředky léčit nedají, nefungují u nich. To je skutečnost v klasické onkologii neznámá (nebo ignorovaná), a tak se může stát, že nemocný je léčen lékem, který teoreticky na jeho typ rakoviny zabírá, ale u něj osobně zabírat nebude, protože dotyčný nemá spolupracující bakterie.
Složení mikrobioty má vliv na rozvoj nádorové kachexie, což je vážný stav, kdy rakovina ovládne metabolismus a doslova kanibalizuje tělo nemocného, využívá jeho svalových a jiných bílkovin k novotvorbě glukózy, kterou pak intenzivně spotřebovává. Dobré bakterie naopak snižují míru zánětu, brání nechutenství a svalové atrofii. Bakterie také zpracovávají sóju a její metabolity způsobem, který nám buď prospěje, nebo ne (sója proto není univerzálně zdravá potravina) a mají roli v metabolismu estrogenu.

Bakterie potřebujeme!
Jaké faktory ohrožují naše bakterie? Především přílišná čistota, lidé se nikdy v historii tak často nemyli a už vůbec nepoužívali chemické prostředky, žili v těsnějším propojení s přírodou, hlínou, špínou, zvířaty, i jídlo bylo často špinavé (začali jsme jako mrchožrouti), navíc se jedla mnohem variabilnější strava se zdroji vlákniny. Také se jedlo mnohem více přirozeně fermentovaných potravin obsahující bakterie. Dnes je to jinak, kromě nadměrného užití chemie zabíjející bakterie v našem prostředí i v těle, se mnoha lidí týkají následující faktory:
Císařský řez. Dítě se má při narození kolonizovat vaginální flórou své matky, která má obsahovat zejména Laktobacily. Další tělesný kontakt s pokožkou matky, slinami, bradavkami, ostatními členy rodiny dítě dále zásobuje prospěšnými bakteriemi. Porod císařským řezem narušuje správnou kolonizaci novorozence a má následky na celý život. Děti narozené císařským řezem mají vyšší riziko astmatu, alergií, autoimunity, obezity.
Kromě způsobu porodu má největší dopad na vývoj mikrobiomu dítěte výživa kojence. Kojené děti mají méně infekcí a menší riziko vzniku leukémie. Mateřské mléko obsahuje HAMLET (human laktalbumin made lethal tu tumor cells, lidský laktalbumin smrtící pro nádorové buňky), který cíleně zabíjí rakovinné buňky. Mateřské mléko dodává dítěti živé bílé krvinky, imunoglobuliny, oligosacharidy jako potravu pro jeho střevní bakterie, dodává přímo probiotické bakterie…

Celý článek si přečtete v novém čísle MEDUŇKY.