Z dubnové Meduňky jsme vybrali: Bylinky a otázky kolem nich

Dubnová Meduňka se ve svém hlavním tematickém bloku věnuje DLOUHOVĚKOSTI, ale samozřejmě nezapomínáme ani na další sezonní témata – třeba na bylinky, které nás zajímají (nejen) teď na jaře…
V ukázce z článku reaguje autorka – Markéta R. Vopičková – na časté dotazy, které ohledně bylinek dostává a zodpovídá… Celý článek, dubnové číslo MEDUŇKY i předhozí čísla našeho časopisu (až do roku 2017) můžete číst na emedunka.cz

Ve své praxi na procházkách za bylinkami nebo na seminářích věnovaných léčení pomocí bylinek se stále dokola setkávám s několika otázkami, které se týkají sběru, sušení a zpracování bylinek. V tomto článku na tyto nejčastější a opakované otázky odpovídám.

Kde mohu sbírat byliny, tak aby byly pro zdraví přínosné?
Stanoviště je základem dobré byliny. Představte si, že na krásném čistém místě vyroste zdravá a silná bylinka, které předá léčivou sílu nám lidem. Zní to jako pohádka, ale přesně tak to funguje. Bylinky sbíráme výhradně na čistých lokalitách, daleko od silnic, železnic, průmyslových zón, skládek a intenzivně obhospodařovaných polí. Ideální jsou louky, horské pastviny, světliny v lesích, staré sady, meze a zahrady vedené bez chemie. Právě staré, trochu zapomenuté kouty krajiny často skrývají největší bylinné poklady. Při sběru si všímejte i terénu, dávejte pozor na místa, kam stéká voda z polí – pesticidy a těžké kovy se zde hromadí podobně jako v usazovací nádrži. Obezřetní buďme i ve městech: parky mohou být krásné, ale zatížené exhalacemi nebo zbytečnou chemií, kterou zahradníci pečující o výsadbu jistě používají. Platí jednoduché pravidlo: čím pestřejší krajina a čím více hmyzu kolem, tím větší šance, že byliny budou zdravé a plné síly. Když máte pochybnosti, raději jdete dál. Bylin je dost, zdraví máme jen jedno! Při sběru je také nutné respektovat majetková práva vlastníků pozemků – bylinky lze přirovnat k ovoci.

Kdy a jak sbírat byliny?
Kdy – to je velká otázka! Víme, že v rostlinách se mění obsah účinných látek během vegetačního období, ale i během dne, jiný obsah bude ráno, jiný večer, jiný za slunného dne a jiný ve dni deštivém. Navíc, ani dvě na pohled stejné rostliny na stejném stanovišti nebudou mít identický obsah aktivních látek. Prostě je tak trochu magie. Nicméně, většinu bylin, respektive jejich nadzemních částí, sbíráme za sucha, ideálně pozdě dopoledne, kdy oschne rosa, ale slunce ještě nepálí. Listy jsou zpravidla před rozkvětem nebo na jeho začátku, květy sbíráme čerstvě rozvité, nejlépe hned první den kvetení. Natě řežeme ostrými nůžkami nebo nožem, nikdy je netrháme násilím. Květy je možné otrhávat ručně. Kořeny sbíráme na jaře nebo na podzim, kdy se účinné látky stahují do podzemních částí. Semena sbíráme, když dozrají. Dodržujeme pravidlo třetiny – z jedné lokality odebereme maximálně třetinu rostlin, aby se populace mohla obnovit. Při sběru postupujeme s ohledem na zákony ochrany přírody a nebereme chráněné či ohrožené druhy. Byliny ukládáme volně do košíku, kde mohou dýchat, ne do igelitu, který je spolehlivě zapaří. Sběr není drancování.

Je dobré sbírat byliny při úplňku?
Úplněk je v bylinářství opředený úžasným kouzlem. Říká se, že Měsíc dokáže svou tajemnu silou rozhýbat nejenom oceány k mocnému přílivu a odlivu, ale i rozproudit v rostlinách šťávy. Staré babky bylinkářky považovaly květy, listy, natě a kořeny bylin sbírané za úplňku za účinnější. Je pravdou, že vůně i chuť aromatických rostlin bývá kolem úplňku silnější. Někdo vidí souvislost s působením měsíce, někdo s faktem, že ve dnech kolem úplňku bývá více slunečného počasí, a tak vzrůstá obsah aromatických silic. Vědecky se vliv fází měsíce na obsah účinných látek měří obtížně. Takže, ať je sběr za úplňku „marketingovým tahem“ bylinkářů, nebo generacemi potvrzený fakt, důležité faktory pro sběr jsou zdravá rostlina, správné místo a suché počasí. Úplněk můžete brát jako „ třešničku na dortu“. Nebo považujte úplněk za ideální termín pro váš diář. Ruku na srdce, třeba právě fakt, že „dneska je úplněk, tak jdu na bylinky, ať se děje co se děje“, může být rozhodující v tom, že si prostě uděláte čas a vyrazíte!

Mýt, nebo nemýt byliny před sušením?
Obecné pravidlo zní: listy, natě nebo květy před sušením nikdy nemyjeme. Voda zvyšuje riziko plesnivění. Ideální je bylinky sbírat tam, kde nejsou zaprášené. Lepší je byliny jemně oklepat, profouknout nebo očistit suchým štětcem. Drobní broučci a pavoučci sami odejdou po rozložení bylinek ve stínu. Jiné je to s kořeny, ty je nutné omýt vždy. Myjeme je rychle a ve studené vodě, ideální je použít kartáček. Po rychlém umytí a opláchnutí kořeny ihned osušíme, rozkrájíme a dále zpracujeme.

Kovy a byliny – proč záleží na noži?
Určitě jste slyšeli radu „nikdy nekrájej bylinky nožem“. Kontakt bylin s kovem není pověra, ale otázka chemie. Bylinky nezřídka obsahují látky, které mohou s některými kovy reagovat. Při krájení tupým nebo nevhodným kovovým nástrojem dochází k oxidaci účinných látek. Absolutně nevhodné jsou železné nebo měděné nože. Ale kdo dneska používá železný nůž? Při použití ostrých nožů z kvalitní nerezové oceli (ocel 18/10) k oxidaci s železem téměř nedochází. Alternativou jsou nože keramické nebo zpracování bylinek pouze prsty. Mějte na pamětí, že čím méně buněk porušíte, tím více účinných látek zůstane zachováno. Oxidace ovlivňuje nejen účinek, ale i barvu, chuť a vůni bylin…