Z nové Meduňky – k tématu CUKR A SŮL:

Hlavní téma srpnové Meduňky, která právě vyšla, zní CUKR A SŮL. Do tématu přispěla také naturopatka Charlotte Matysková svým článkem o alternativách rafinovaného cukru…
Čtěte také na emedunka.cz

Sladce, zdravě a s mírou

Cukr je v naší stravě tak běžný, že si často neuvědomujeme, kolik ho denně přijímáme a jaký vliv má na naše tělo. Přezdívá se mu také „bílý jed“. I když sám o sobě nijak toxický není, protože neobsahuje žádné jedovaté látky, v nadbytku výrazně škodí svým působením na náš metabolismus.
Naštěstí existují přírodní druhy cukru, jako je inulin, stévie nebo kokosový cukr, kterými si můžeme osladit život bez výčitek. Občas.

Nadbytek přidaného cukru
Cukrem jsme obklopeni. Doprovází slavnostní příležitosti, je za odměnu, používáme ho pro zlepšení nálady. Ideální maximální příjem tzv. přidaného cukru je 25 g denně, což je asi 6 čajových lžiček. Je to množství, které může obsahovat jedna tatranka nebo jedna točená zmrzlina. Je jasné, že většina z nás přijímá cukr v nadbytku. Ke zdravému fungování těla přitom žádný přidaný cukr nepotřebujeme. Pokud si sladkosti dopřejeme jen zřídka, nemáme se čeho bát, ale nadbytek cukru už s sebou nese velké zdravotní problémy. Narušuje přirozenou regulaci hladin glukózy, může zvyšovat hladinu krevních tuků, včetně LDL cholesterolu, přispívá k chronickému zánětu a ukládá se jako útrobní tuk, zejména v oblasti břicha. Narušuje naše buněčné „elektrárny“ – mitochondrie, kde klesá produkce energie, a my cítíme únavu.

Proč nám cukr chutná 
Na konzumaci cukru reaguje tělo vyplavením hormonu inzulínu. Ten cukru umožní vstoupit do buněk, kde je využit pro tvorbu energie. Spolu s inzulínem dochází také k vyplavení dopaminu, hormonu odměny, proto se cítíme uvolnění a spokojení. Množství látek, které cukr uvolnil, ale rychle klesá a přibližně po půl hodině tělo vyžaduje další dávku. Pokud vyhovíme, získá sice další krátkodobou energii a pocit štěstí, zároveň ale neúměrně zatížíme slinivku, která na tak vysoké množství cukru není nakalibrována. Nakonec začnou cukr odmítat samotné buňky a přestávají na inzulín reagovat. Tomuto stavu se říká inzulínová rezistence. Jeho následkem je velké množství cukru v krvi, který nemá žádné uplatnění. Váže se na červené krvinky a zhoršuje okysličení tkání nebo reaguje s molekulami tuku a bílkovin a vznikají sloučeniny, které se usazují v cévách.

Sladká závislost
Rafinovaný bílý cukr je spojován s aterosklerózou, migrénami, vyčerpáním a nesoustředěností. Způsobuje velké výkyvy hormonální rovnováhy a zvýšenou produkci protilátek u autoimunitních onemocnění. Podílí se na předčasném stárnutí a je to (bez přehánění) poměrně silná droga. Vyvolává silnou psychickou i fyzickou závislost a zbavit se jí vyžaduje velké úsilí a disciplínu. Dobrým začátkem při postupném vyřazování cukru jsou méně zatěžující druhy sladidel.

Alternativy rafinovaného cukru

Inulin
Jedničkou v náhradách cukru je inulin. Je to sladidlo, které se do krevního oběhu vstřebá jen zanedbatelně, proto nijak nezasahuje do metabolických procesů našeho těla. Inulin odolává působení trávicích enzymů, naším trávicím systémem včetně tenkého střeva prochází prakticky nezměněn. Působí až v tlustém střevě jako potrava pro přátelské bakterie typu lactobacilllus. Harmonizací střevního prostředí může inulin snížit celkovou zánětlivost i chuť na sladké. Pomáhá zlepšovat vstřebávání minerálů, jako je vápník nebo hořčík. Inulin má velmi nízký glykemický index. Glykemický index (GI), číselný údaj od 0 do 100, udává, jak rychle a jak silně daná potravina zvýší hladinu krevního cukru. Zatímco GI inulinu je 5, bílý cukr má GI 65. Díky tomu je inulin vhodným sladidlem i pro diabetiky. Obsahuje vysoký podíl vlákniny, a přispívá tak k pocitu sytosti. Získává se z kořene čekanky, ale také z artyčoku nebo topinamburu. Na trhu ho najdete v sypké formě nebo jako čekankový sirup.

Stévie
Další skvělou volbou je stévie, bylina pocházející z Jižní Ameriky, v Paraguaji nebo Brazílii je tradičně používána nejen jako sladidlo, ale také jako léčivka. Její rozdrcené listy s antimikrobiálními účinky se přikládají na rány pro rychlejší hojení a ve formě čaje se používá pro podporu trávení a léčbu vysokého krevního tlaku. Stévie je až 300x sladší než klasický cukr, ale její GI je 0. Přirozená chuť stévie je mírně nahořklá, proto se pro trh kombinuje s jinými sladidly, jako je inulin nebo xylitol.

Březový cukr
Březový cukr neboli xylitol je sladidlo získané z březové kůry nebo kukuřičných klasů. Jeho GI je 7, také tedy nezvyšuje hladinu krevního cukru a mohou jej používat i diabetici. Má také další příznivé účinky: je antibakteriální a podporuje mineralizaci zubní skloviny, proto je využíván v zubním lékařství. Také zlepšuje hustotu kostí, čímž pomáhá předcházet osteoporóze. Jeho nevýhodou je, že je ve vysokých dávkách projímavý…

Celý článek najdete v srpnové Meduňce.