Obsah čísla 10/2025
Vítám vás, milí čtenáři, u nového čísla:
ano, je tady říjnová Meduňka a patří převážně nám, ženám! (Jak ale píšete, i vaši muži si ji půjčují a čtou.)
Při procházení tohoto čísla mne nejvíce zaujal s tématem mateřství článek dr. Marie Plochové Hlávkové, kde se zamýšlí, řeknu-li to velmi zjednodušeně, nad nedosyceností dětí mateřskou láskou, vnímavostí, pocitem jistoty a bytí v její přítomnosti, s důsledky do budoucna.
Plně se ztotožňuji s tím, že by děti měly být minimálně do tří let v matčině péči s tím, že otec, prarodič nebo teta přebírá péči v době kratší matčiny nepřítomnosti, během které má čas sama na sebe. Cvičení, kamarádky, kino. Nevidím ani nic špatného na tom, že by dítě mohlo být do svých pěti let doma, pokud si chodí hrát ven s ostatními dětmi, nemá problémy s komunikací, respektuje hranice ve výchově dané rodiči, vnímá, že něco se dělá a něco ne, umí si o cokoli říct, poděkovat, pozdravit.
Ona totiž závislost na matce, otci, na někom blízkém, či nesamostatnost je velký problém dnešních dětí.
Stanice Fox News nedávno zveřejnila statistiku, ke které vedla diskusi o problémech generace Z. To jsou děti narozené od druhé poloviny devadesátých let minulého století až cca do roku 2010. V anketě této televizní stanice 77 % dotazovaných uvedlo, že si na pracovní pohovor vzalo rodiče.
53 % nechalo rodiče mluvit s náborářem.
73 % pomáhali rodiče s dokončením zadaného pracovního úkolu.
45 % dětí nechává pravidelně mluvit rodiče se svým nadřízeným.
Není to znepokojivé? Kde se ta nesamostatnost bere? Co jsme jako rodiče podcenili, zanedbali, přepískli v jejich výchově? A vůbec, vychovávali jsme je k samostatnosti, nebo k závislosti, že jim vždy pomůžeme?
A co zkazili naši rodiče, že to vůbec děláme a jsme schopni se účastnit podporování závislosti na nás samotných, a tím pádem k nesamostatnosti našich dětí?
Osobně si myslím, že zlatá střední cesta je minimálně řešením k tomu, aby mohlo být lépe. Že do života našich dětí i patří „nabít si pusu, dostat přes ni a pohrabat se na dně”. Možná, že by třeba i pomohlo se naučit některé věci až tak neprožívat a hlavně mít víru v sebe sama. Třeba právě toto může být i docela dobrým „antidepresivem” spolu s láskyplnou podporou nás rodičů a prarodičů, s jejich pochopením.
Jen se k tomu odhodlat.
Všem ženám, rodičům a prarodičům přeji pevné nervy, rozum od hrsti a přesvěčení, že s láskou jde všechno líp.
Klidnou a poučnou četbu právě pro vás připravila redakce Meduňky se svými úžasnými autory.
Předplatné najdete na: www.obchodmedunka.cz nebo www.casopisdoschranky.cz .
Z obsahu:
Rozhovor
s MUDr. Viktorem Fikerem 6
Mgr. Věra Keilová
TÉMA: Ženství – nástrahy a příležitosti
Ženství v současné Evropě 10
prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.
Poškozený mateřský princip –
nemoc naší doby 15
Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.
„Bachovky“ nás vedou,
následujme je 18
Mgr. Petra Suchá
Růže jako symbol ženské krásy 20
Mgr. Veronika Koleva
Když se žena uvidí,
změní se celý svět 23
Jana Bínová
Žlutozob 25
Václav Větvička
Vesmírné zákony –
Zákon odpuštění 28
Milena Králová
Vědomá UI, nebo duchovní past? 30
Ing. Bc. Miloš Kuhajdík
Zdravý mozek:
neurotransmitery – GABA 34
MUDr. Ludmila Eleková
Co prozradí čáry v dlani 38
Taťána Kročková
Rozjasněte oči a vyhlaďte čelo 40
Ing. Yvona Švecová
Říjen 2025:
Decentní zdrženlivost 42
Judita Peschlová
Bylinka měsíce října:
Pelyněk černobýl 45
Bc. Martin Kolár
Astrokukátko 46
Ing. Zdeněk Bohuslav
