
O čem jsme také (také) psali v Meduňce před deseti lety? Kontaktní rodičovství
Hlavní téma červnové Meduňky v roce 2015 bylo věnováno rodině a dětem – nazvali jsme ho PRO ZDRAVOU A ŠŤASTNOU RODINU. K tomuto tématu se opakovaně vracíme ne proto, že bychom neměli jiné nápady, ale protože ho jednak považujeme za velmi důležité, nadčasové, a zároveň je zajímavé sledovat, jak se postupně některé názory či fenomény proměňují a vyvíjejí… Článek o kontaktním rodičovství pro Meduňku před deseti lety napsala vysokoškolská pedagožka PaedDr. Lucie Zormanová, Ph.D. Posuďte sami, jestli je aktuální i v roce 2025…
Kontaktní rodičovství je výchovná metoda, představující pravý opak současného „příručkového rodičovství“, je založená na přirozeném a intuitivním přístupu k péči o děti a výchově. Dalo by se říci, že tato výchovná metoda navrací děti do náručí rodičů, pomáhá maminkám, aby našly cestu k vlastnímu mateřství, uvěřily své vlastní mateřské intuici a tomu, že „matka to ví nejlépe“, a to ta matka, která se dokáže vžít do pocitů dítěte.
Navázat a pěstovat vztah
Tato metoda není nová, je pouze souhrnem přirozeného a instinktivního chování, které se praktikovalo při výchově a péči o děti vždy, a které se dodnes praktikuje v různých podobách ve více než polovině světa (Jižní Amerika, Asie, Afrika).
Je založená především na vzájemné komunikaci a důvěře mezi rodičem a dítětem, na vnímání podnětů dítěte a citlivé reakci na ně, velmi pomáhá prohloubit důvěrný vztah mezi rodiči a dítětem. Cílem kontaktního rodičovství je totiž navázat s nově narozeným děťátkem vztah a udržet ho i během dalších fází vývoje dítěte. K tomu je ovšem třeba bezpodmínečná láska k dítěti, pochopení a respektování jeho individuality a důvěra ve vlastní pocity a vlastní intuici.
Nenechte se jakkoliv zviklat radami z okolí, nikdo nerozumí dítěti lépe než jeho pečující rodič. V další části článku popíšu deset prostředků kontaktního rodičovství, což ovšem neznamená, že jde o soubor přesně daných pravidel, která musíte přesně plnit, abyste byli „kontaktním rodičem“. Kontaktní rodičovství především vychází z myšlenky, že každé dítě je jedinečná osobnost s individuálními potřebami, jímž nejlépe porozumí rodič, jenž je naladěný na dítě a jeho potřeby, ale bere zároveň v potaz i své potřeby. Nezapomínejme na známou pravdu, že dobrá matka je šťastná a spokojená matka.
Základní principy kontaktního rodičovství
Kontaktní rodičovství začíná již v těhotenství.
Žena by se měla na početí dítěte připravit fyzicky i psychicky. Detoxikovat tělo, očistit mysl.
Bonding je vytvoření raného kontaktu matky s dítětem během prvních hodin a dnů po porodu (např. položení novorozence na nahou kůži na břiše matky, kdy hlavičku má na jejich prsou a dokáže se samopřisát), což může do jisté míry ovlivnit způsob, jak se bude matka v budoucnu o dítě starat. Cílem bondingu je posílení vzájemného emočního naladění a biologicky přirozeného a intuitivního chování novorozence i matky.
Efektivní je také full rooming, kdy dítě není od matky ani po porodu separováno a spí společně s ní. Matka tak může od porodu s dítětem komunikovat, na jeho potřeby dokáže reagovat rychleji než zdravotní sestry, dítě je pak méně plačtivé a spokojenější, a v důsledku toho je matka klidnější, snižuje se riziko výskytu poporodních depresí a problémů s kojením.
Kojení
Matka by měla být schopna kojit na požádání, kdykoliv dítě chce. Toto lze aplikovat i s dětmi, které musí být s nějakého důvodu krmené umělým mlékem.
Nošení dětí
Vhodné je nosit dítě v šátku, na rukou nebo v babyvaku, fyzická blízkost dítěte pomáhá matce více ho poznat a citlivě reagovat na jeho potřeby.
Společné spaní
Většina dětí spí v blízkosti rodičů lépe, pro matku je to při péči o dítě také výhoda, především noční kojení je pohodlnější.
Citlivá a rychlá reakce na pláč dítěte
Na pláč dítěte, především novorozence, je třeba citlivě a rychle reagovat, pozornost neznamená rozmazlování. Pláč je prostředek, jímž si dítě zajišťuje podmínky nutné ke svému přežití a zdravému emocionálnímu vývoji, proto čím citlivěji a rychleji rodiče na pláč reagují, tím více se dítě naučí důvěřovat jim i svým komunikativním dovednostem, a zjistí tak, že může důvěřovat sobě, rodičům i okolnímu světu.
Vyvážený osobní a rodinný život
Cílem je vyvážit uspokojování potřeb dítěte i rodičů. Je důležité, aby si matka také našla čas sama na sebe, aby ji nepřipadalo, že se plně obětovala svému dítěti. To by vedlo k její frustraci a rozhodně nemělo dobrý vliv na vzájemný vztah mezi ní a dítětem.
Stanovení hranic
Vymezování hranic se děje pomocí rozvoje sebekontroly a sebedisciplíny dítěte, pomocí pozitivních příkladů a respektující výchovy. Kontaktní rodičovství není benevolentní, liberální výchova, ale rozlišuje mezi potřebami a požadavky dítěte, které se s rostoucím věkem dítěte začínají různit. Kontaktní rodiče dítě neovládají, ale zároveň mu neumožňují získat a dělat vše, o co si řekne,. Usměrňují ho v jeho požadavcích tak, že mu jdou příkladem, poskytují pozitivní zpětnou vazbu, nabízejí alternativní možnosti k nevhodnému chování nebo činnosti.
Kontaktní rodičovství není rozmazlování dítěte, nejedná se o slepou lásku k dítěti. Je také dobrou prevencí v období vzdoru, proto nám pomáhá lépe a snáze vymezovat dítěti hranice. Rychlé a citlivé reagování na potřeby dítěte v kojeneckém věku snižuje jeho potřebu vztekat se a vzdorovat ve věku pozdějším. Při tomto přístupu k dítěti rodiče rozlišují, co dítě zvládne samo a kdy je třeba mu pomoci, vědí, jak důsledně nastavit jasné hranice, neboť důvěřují svým schopnostem, své rodičovské intuici postavené na dobrém poznání dítěte, jeho potřeb a reakcí. Vzájemná důvěra umožňuje dítěti poměrně svobodně prozkoumávat a poznávat svět, což ho činí samostatnějším a méně závislým na rodičích.
Stanovení hranic dítěti je velmi důležité, neboť dítě rodiče potřebuje, na jejich vedení spoléhá, díky jejich vedení se vyhne nebezpečí. Pokud je vedení slabé, dítě cítí, že nemá nikoho, na koho se může spolehnout, nepociťuje k žádnému z dospělých důvěru, což v něm vyvolává stres, pochybnosti o sobě a pocit nejistoty. Takové dítě se cítí ztracené a bude se pravděpodobně chovat nevhodně, takovým chováním chce zaujmout pozornost rodičů a donutit je, aby se mu věnovali a vytyčili mu hranice.
Efekty kontaktního rodičovství
Děti vychovávané podle principů kontaktního rodičovství mají naplněné potřeby, pociťují ke svým rodičům i dalším dospělým v jejich blízkosti důvěru, jsou již v období osamostatňování velmi odvážné. A rozhodně nejsou nijak plačtivé, ufňukané a rozmazlené. Je pravda, že kontakt s rodiči vyžadují, přicházejí si ještě dlouhou dobu pro pomazlení.
Každá rodina praktikuje kontaktní rodičovství z jiných důvodů. Pro někoho je velmi důležitý blízký fyzický kontakt s dítětem hned prvních dnů jeho života, při péči a výchově dítěte postupuje intuitivně, protože věří svému instinktu. Mnozí rodiče ani nevědí, že kontaktní rodičovství uplatňují, praktikují jej automaticky a o tomto pojmu a přístupu se dozvědí až později. Někteří rodiče zvolili přístup kontaktního rodičovství proto, že se sami přesvědčili, že miminko je v jejich náručí klidnější, v jejich posteli lépe spí a organizace nočního kojení je pro matku pohodlnější. Jiné rodiny si vyberou kontaktní rodičovství, protože si o něm něco přečetli a chtějí vychovat samostatné a sebevědomé děti, které umí komunikovat s rodiči a svým okolím.