Alternativní medicína,  Knihovnička Meduňky,  Meduňka,  Péče o tělo,  Pro inspiraci,  Psychosomatická medicína,  Zdraví

Nohy jsou nekompromisně upřímné ve své výpovědi…

… říká Pavel Kloud, autor knihy Nohy, nožky, nožičky, která patří do bohaté a tematicky široké edice Knihovnička Meduňky. Autor nahlíží na nohy skutečně z nejrůznějších stran a úhlů a nabízí překvapivé souvislosti. Ostatně, v úvodu ke knize svůj záměr vysvětluje sám…

Autorův úvod
S profesním zájmem pozoruji, jak lidé chodí, v čem chodí, a vidím, že skromné nohy jsou opomíjenou částí těla. A co teprve, když v letních měsících mám možnost vidět nohy vyzuté, nahé, které se stydí za svého majitele a ve své bezbrannosti by nejraději zase zalezly do úkrytu bot a to i těch různě poničených, sešmajdaných, děravých a pro chození se nehodících. Vyprávějí kolemjdoucím příběh o péči, o nemocech, o tom, jak si jejich vlastník v životě stojí, jaké radosti, ale i strachy a trápení ho potkávají. Nohy jsou nekompromisně upřímné ve své výpovědi. Většina lidí o ně pečuje méně než o ruce a jak lze snadno zjistit, manikúra je rozhodně žádanější než pedikúra.
Staráme se o ně velmi málo a naši pozornost získají, teprve když začnou dělat problémy. Bolestí nám připomínají, že o ně nevalně pečujeme a nechováme se k nim láskyplně. Odmítají nás nadále nosit světem a vynucují si naši pozornost. Zjistíme, jak hodně je potřebujeme ke spokojenému životu, a začne nám docházet, že jsou opravdovým zázrakem. Začneme hledat někoho, kdo nohám rozumí, dokáže rozpoznat příčinu bolesti a také poradit, jak nohy uzdravit. Konvenční model odborníka poskytujícího léky a instrukce ale dlouhodobě neúčinkuje. Pokud chceme něco změnit, a neplatí to jen o nohách, musíme zmobilizovat svoji vlastní kapacitu, upřesnit si cíl našeho snažení, metody, podle kterých budeme postupovat, a nepodléhat lákavé představě, že naše nohy zachrání někdo jiný. Většinou se přinutíme ke změně až tehdy, kdy je náš současný stav natolik bolestivý, že už to nemůžeme dále snášet. Uvědomíme si, že náš čas je to nejvzácnější, co máme, a že je omezený. Naše nohy nerozumí trendům současné konzumní společnosti, která holduje rychle uvařeným jídlům, povrchním vztahům, lékům, které okamžitě uzdravují. Mnoho lidí bere léky tlumící úzkost, antidepresiva, současně léky na zlepšení pozornosti a následně hypnotika pro lepší spánek. Je v silách každého z nás, aby nohám každodenní péčí poděkoval za to, že vydržely tlak malých, často špatně ušitých a neprodyšných bot, nárazy na tvrdý povrch chodníků, nadměrné teplo a vlhko a přetížení nepřiměřenou váhou. Chceme-li jít životem s jistotou a bez klopýtání, vyplatí se nám hledět dolů k nohám s láskou a porozuměním tomu, co od nás za svoji námahu požadují.
Před několika lety jsem pro zdravotní pojišťovnu vyšetřoval nohy návštěvníků obchodních center ve Středočeském kraji. Z několika set párů, které jsem prohlédl, bylo jen necelých deset procent nohou zcela zdravých. Výčet chorob a deformit nohou těch, co už jsou dlouho dospělí, by byl úctyhodný. V pořádku nebyly ani nožky jinak půvabných mladých dívek, ale nejsmutnějším zjištěním pro mne bylo, že už i nožičky mnohých předškolních dětí vykazují známky poškození. Tehdy mne napadlo shrnout a zveřejnit svoje zkušenosti týkající se péče o nohy. Posouzení užitečnosti této publikace už je na vás, milí čtenáři. Přeji vám zdravou chůzi po celý život! 

Kapitola 1: Zdravé nohy
V České republice se odborníkovi, který je znalý komplexní péče o nohy, říká zkráceně podiatr, což je výraz přejatý z angličtiny. Setkat se můžeme také s označením podolog – to je výraz používaný v převážně německy mluvících zemích. Oba výrazy znamenají totéž.
Podiatrie (podologie) je obor, který sdružuje odborníky z mnoha oblastí zabývajících se péčí o nohy. Je to mladá, mnohostranná disciplína, která se zabývá bolestí nohou, hygienou a využívá při tom nejnovější poznatky z těchto medicínských oborů: dermatologie, ortopedie, neurologie, diabetologie, rehabilitace, pediatrie, flebologie, traumatologie. S péčí o nohy ovšem souvisí i další obory – pedikúra, výroba obuvi a individuálních ortopedických pomůcek, všeobecná anatomie, hygiena, první pomoc, reflexologie a fyzioterapie. Podiatr (podolog) má základní vědomosti ze všech zmíněných oborů a musí mít dovednosti, mezi které patří dobře provedená pedikúra (mokrá i přístrojová), rovnání nehtů, nehtová protetika, vyšetřování chodidel, zhotovování drobných korekčních pomůcek a jiné.

Noha versus dolní končetina
Stačí malý zkušební testík mezi nejbližšími, abychom zjistili, že většina z nás (nemáme-li medicínské vzdělání) nemá v této terminologii úplně jasno.
Tak tedy:
Mluvíme-li o NOZE, myslíme tím část dolní končetiny od kotníku dolů.
Zmíníme-li DOLNÍ KONČETINU, je řeč o CELÉ dolní končetině, která začíná stehnem a končí chodidlem.
Zdravá noha vytváří na vnitřní straně podélnou klenbu, která je na zevní hraně minimální, a příčnou klenbu v místě kostí zánártních – především jejich hlaviček. Prsty jsou volně pohyblivé a rovné, podélná osa palce je v podélné ose chodidla. Pata je užší než průměr kotníků při pohledu zezadu a stojí kolmo k podložce v pokračování podélné osy bérce při plném zatížení ve stoje. Prsty i chodidla jsou bez otlaků, puchýřů, bradavic.
Dětská noha má v místě podélné klenby tukový polštář, který ji vyplňuje a vyvolává dojem ploché nohy, který ve věku dvou až tří let mizí. Problém je, když je patní kost ve stoji uchýlena od osy bérce, nebo když je chodidlo vyloženě prohnuté. Noha dětská a dospělá se liší, a pokud není chodidlo deformováno některou z vrozených vad, závisí další vývoj dětské nohy na správném celkovém růstu a rozvoji hybnosti, možnostech chození naboso, správné výživě, odpovídající váze těla a na správném obouvání.