Z květnové Meduňky: Obezita jako fenomén doby

Vzhledem ke světovým událostem a možnému snížení dostupnosti některých potravin je možné, že obezity a nadváhy ubyde, i když ve hře jsou kromě množství jídla také toxiny z prostředí. Naši autoři se proto na toto téma podívali podrobněji. Přejme si, aby v nové době byly všechny naše potřeby naplněny harmonicky, tedy aby pominul nedostatek, kdy lidé trpí hladem, a zároveň i nadbytek, kdy se jídlo vyhazuje.  

Ukázka je z článku prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc., vědkyně, badatelky a publicistky.
O (NE)ZDRAVÉ NADVÁZE si můžete přečíst mnohem víc… emedunka.cz

V době mého dětství a dospívání v padesátých letech minulého století byli lidé po období nedostatku potravin za 2. světové války většinou vyhublí. Ten, kdo měl tělo baculatější, byl nazýván tlouštíkem a takových bylo mezi dětmi i dospělými málo.

Tloušťku jsme považovali spíše za kosmetický problém, vadu na kráse i na vzhledu a od doby dospívání jsme se proto snažili omezovat příjem jídla, abychom netloustli. Buclaté dívky v tanečních zůstávaly „na ocet“ a chlapci se jim vyhýbali. Tloušťka byla ostudou. Jak se zvyšovala nabídka a dostupnost potravin, začíslo přibývat množství tuku v tělech většiny lidí a slovo tloušťka se nahradilo méně pejorativním slovem obezita. 
Obezita se v současné době opovažuje za komplexní onemocnění, při kterém se vyskytuje nadměrné množství tělesného tuku. Je to totiž stav, který zvyšuje riziko mnoha dalších onemocnění a zdravotních problémů. Mezi ně může patřit srdeční onemocnění, cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, onemocnění jater, spánková apnoe a některé druhy rakoviny. Obezita je často důsledkem zděděných, fyziologických a environmentálních faktorů v kombinaci se stravou, fyzickou aktivitou a volbou cvičení.
Dobrou zprávou je, že i mírný úbytek hmotnosti může zlepšit nebo předejít zdravotním problémům spojeným s obezitou. Zdravější strava, zvýšená fyzická aktivita a změny chování mohou pomáhat snížit množství tuku v těle, jak nám tvrdí zdravotnická osvěta. Avšak přiznejme si, že většina čtenářek ve věku 20—50 let v této situaci říká: „Vyzkoušela jsem nejrůznější diety, utratila stovky ba i tisíce korun za hubnoucí suplementy, hladověla jsem několik dní, přestala jsem jíst pečivo a sladké potraviny, přestala jsem péct domácí koláče a nic mi nepomáhá! S přibývajícími roky stále přibývám.“
Můžeme vůbec nalézt ověřené způsoby vedoucí k zhubnutí? V tomto článku se pokusím na některé možnosti nebo omyly ukázat.

Index tělesné hmotnosti (Body Mass Index) BMI

Podle pravidel současné medicíny je ukazatelem a kritériem pro zdravou tělesnou hmotnost index tělesné hmotnosti (BMI)), který ukazuje, jak jste na tom se svou váhou vzhledem ke své výšce. (BMI 25 znamená 25 kg/m2 – pozn. aut.).  
BMI se tedy vypočítává tak, že se hmotnost člověka v kilogramech dělí výškou v metrech umocněnou na druhou. Na internetu se snadno naleznou kalkulačky pro výpočet BMI, které současně sdělí, co vypočítaná hodnota znamená. Normální hodnota BMI se pohybuje v rozmezí 18,5–25. Hodnoty pod 18,5 signalizují podváhu či podvýživu, hodnoty nad 25 signalizují nadváhu, nad 30 obezitu. Znepokojení pak vyvolává zvyšující se BMI nad tuto hodnotu, kdy 30,0–34,9 je obezita 1. stupně, vysoké zdravotní riziko již znamená obezita 2. stupně (35,0–39,9) a velmi vysoké je nad hodnotu 40, tedy obezita 3. stupně.  Hodnoty mimo optimální rozsah mohou upozorňovat na možné zdravotní komplikace.

Tabulka 1. Index tělesné hmotnosti a různé stupně obezity  

BMI	Typ nadváhy
< 18,5	podváha
18,5–24,9	optimální váha
25,0–29,9	nadváha
30,0 ≤	obezita

Podle Světové zdravotnické organizace mají lidé s postavou ve tvaru jablka (výrazně větší obvod břicha než boků) mnohem větší zdravotní rizika než lidé s postavou ve tvaru hrušky (širší boky než pas). Na tomto místě je třeba zdůraznit, že primární péče o pacienty s nadváhou, tedy do BMI 30 kg/m², patří do rukou praktického lékaře. Veškerá péče o obézní je v ČR hrazena všemi zdravotními pojišťovnami.
V ČR trpí nadváhou či obezitou téměř dvě třetiny dospělých, což zemi řadí mezi nejzatíženější v Evropě. Dnes jsme zkrátka národem tlouštíků.

Naděje pro seniory – paradox obezity
Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře upozorňují, že efekt redukce hmotnosti na zlepšení prognózy není obvykle prokazatelný po 70. roce věku a obézní senioři mohou mít lepší prognózu, než štíhlí. To je označováno jako tzv. paradox obezity.
Je pochopitelné, že o vztahu tělesné hmotnosti k různým nemocem existuje mnoho klinických studií. Ve své knížce Stop cukrovce uvádím některé příklady, přičemž jde o pozorování tisícovek pacientů na různých věhlasných klinikách. Přesto stále nevíme, zda je nadváha a obezita jednoznačným rizikem pro vznik dalších chorob a zvýšenou úmrtnost, nebo zda je v některých případech a v seniorském věku pro přežití naopak prospěšná. Osobně jsou mi blízké nálezy a závěry Teheránské studie (TLGS, 2014). Autoři při vyšetřování diabetiků v Teheránu zjistili, že zvýšenou úmrtnost měli pacienti příliš hubení a příliš tlustí, s BMI pod 25 a nad 40 kg/m². Současně však upozornili, že větší vypovídající hodnotu má objem pasu, který indikuje množství břišního tuku. Pokud má pacient objem pasu nad 100 cm, má prognózu vyšší úmrtnosti. Ukládání břišního tuku je nebezpečné bez ohledu na velikost BMI. Důležité je upozornit na to, že výpočet BMI podle zavedeného vzorce vůbec neodráží množství tělesného tuku. Vynikající aktivní sportovec může mít BMI 35, ale je svalnatý a není tlustý. Žena s BMI 22 může mít naproti tomu velké procento tělesného tuku a málo vyvinuté svaly. I když máte hubené paže a nohy, ale velké břicho, máte zvýšené riziko onemocnění.

Pozor na aspartam a umělá sladidla
Ve snaze omezit příjem cukru volí mnozí jako náhražku sladké chuti umělá sladidla. Nejvíce používaným je aspartam. V tomto článku se nemůžu zabývat vysvětlováním biochemických a fyziologických mechanismů působení aspartamu a dalších umělých sladidel na náš organismus. O jejich škodlivosti píšeme v našich knížkách, kde uvádíme seznam 92 nežádoucích účinků aspartamu podle amerického úřadu CDC.
Z hlediska očekávaného účinku na hubnutí je důležitý poznatek, že umělá sladidla, jako např. sacharin, aspartam, cyklamát či sukralóza, zvyšují chuť k jídlu. To proto, že pocit sladké chuti vyvolaný na jazyku spustí kaskádu fyziologických a hormonálních dějů, kdy mozek dostává signál o příjmu sladké potravy a tento signál vyšle do trávicího systému, kam však žádný cukr nepřijde. Zvyšuje se proto hladina hormonu ghrelinu, který podporuje chuť k jídlu a vyvolává pocit hladu. Znáte tento pocit? Současně se snižuje citlivost vůči hormonu leptinu, který probouzí pocit nasycenosti. Říká se, že u obézních leptin klepe na dveře, ale nikdo ho neslyší. Obézní lidé ztrácejí citlivost vůči leptinu jako diabetici vůči inzulinu. Výsledkem je přejídání a vznik obezity…

Více v květnové Meduňce