Inspirace z únorové Meduňky: Vhodný restart na začátek roku – autoimunitní paleoprotokol

Z aktuálního čísla Meduňky vybíráme pro tento týden část článku MUDr. Ludmily Elekové. Týká se způsobu stravování, který dokáže v mnoha případech zlepšit zdraví a vyléčit dlouhodobé potíže…
Číst můžete také na emedunka.cz

O autoimunitním protokolu (AIP) jsem již opakovaně psala obvykle v souvislosti s autoimunitními nemocemi. Jeho přínos je ale mnohem širší. Prospěch z něj může mít každý, jehož zdraví není optimální. Také to je účinný způsob, jak zdravě zhubnout.
Vše, o čem budu psát, mám podložené zkušeností na svém vlastním těle, své rodině, svých pacientech a na informacích z odborné literatury. Nejsou to výmysly, není to ideologie, není to názor. Jsou to fakta, jakkoli budou někomu připadat těžko uvěřitelná. Že by tolik lidí mělo alergii na běžné potraviny a autoimunitní nemoci? Bohužel ano. Autoprotilátky proti štítné žláze, tedy její autoimunitní zánět, má cca 10-20 % populace, víc se vyskytují u žen a u starších lidí, ale není vzácné je najít ani u  dětí. Výskyt celiakie se uvádí kolem 1 %, ovšem je významně poddiagnostikovaná, skutečný výskyt může být mnohem vyšší. Celkové množství lidí trpících autoimunitní nemocí se odhaduje asi na 20 % populace, ve skutečnosti to bude víc. 20 % jsou pouze ti, o kterých se to ví. Alergie na pyly, roztoče apod. je tak častá, že se stává „normální“. Další kategorií jsou chronická zánětlivá onemocnění, kam patří ateroskleróza, záněty šlach, bolesti svalů, astma, neurodegenerativní onemocnění, deprese, únavový syndrom atd. Hoďte kamenem a trefte někoho, kdo něco z toho nemá.
Úplně každý člověk může mít prospěch z toho, když si vyzkouší AIP, protože ten je účinný nejen na autoimunitní nemoci, jak má v názvu, ale v podstatě na jakékoli symptomy nebo nemoci, které jsou způsobeny nesprávnou imunitní reakcí. Prakticky všechny chronické nemoci nebo zdravotní obtíže mají zánětlivý nebo autoimunitní původ. Zrádné je, že se nemusí objevit žádné zjevné odchylky v laboratorních testech, člověk je formálně „zdráv“, přestože se tak necítí. Zrádné je také to, že tyto nemoci přicházejí mnohdy plíživě, člověk si tak trochu zvykne, potíže svádí na stárnutí, stres apod. Porovnání s vrstevníky může přinést falešný pocit normálnosti, protože tím trpí i oni.

Sama jsem na svém těle zažila, co dokážou napáchat nevhodné potraviny, jaké utrpení mohou způsobit. Vznikne začarovaný kruh: podmínkou k tomu, aby mohly potraviny škodit, je propustné střevo. Ale právě potraviny, které jsou hlavními alergeny, mají schopnost způsobit propustné střevo. Na rozdíl od akutní alergie např. na jahody, arašídy, pyly apod. jsou chronické nemoci způsobeny pozdní alergickou (nebo jinou imunitní) reakcí a v těle se vytvářejí IgG protilátky. Neobjeví se akutní reakce, ale člověk začne mít postupné, plíživé potíže až diagnostikovanou nemoc. V blažené nevědomosti pravidelně konzumuje potraviny, které způsobí trvalé problémy.
Imunitní reakce Imunitní reakce může postihnout všechny možné orgány a tkáně. Zánět různých částí mozku a různých nervů, podle toho se objevují příznaky: lokalizované symptomy dle místa postižení nervového systému, ale i neurodegenerace, autismus, ADHD, psychické problémy jako deprese, úzkosti a schizofrenie, epilepsie, narkolepsie nebo naopak nespavost. Zánět sítnice, rohovky, duhovky, vnitřního ucha. Zánět cév, pojivové tkáně kdekoli v těle, svalů, šlach, kloubů, kostí i kostní dřeně. Velmi častý je autoimunitní zánět štítné žlázy, ale i jiných endokrinních žláz: slinivky, nadledvin, vaječníků, varlat, hypofýzy. Autoimunitní zánět jícnu, žaludku, střeva, jater, žlučových cest, plic, průdušek, srdce, svalů, kůže včetně pigmentových buněk a vlasových kořínků.
Postihují i močopohlavní soustavu: různé chronické záněty ledvin, močových cest, endometrióza aj. Ušetřen není ani sám imunitní systém včetně kostní dřeně: autoimunitní destrukce kostní dřeně s výrazným úbytkem krevních buněk, antifosfolipidový syndrom, Henoch-Schonleinova purpura aj. Snad neexistuje tkáň, která by nemohla být postižena autoimunitou nebo zánětem. Mechanismem poškození jsou molekulární mimikry. Nějaká část potraviny vypadá jako buňky vlastní tělu a imunitní systém si je splete. Aktivuje se, aby bojoval proti vetřelci – alergenu, ale bohužel pak útočí dál a dál na vlastní tkáně. Proces se může aktivovat infekcí, očkováním, stresem, podmínkou je propustné střevo.
Naše stravovací prostředí je toxické. Znečistili jsme si planetu, doslova si děláme do vlastního hnízda a není úniku. Zvyšující se zatížení vnějšími vlivy, které časem přetíží naše kompenzační mechanismy, vede k nemoci. Která to bude, může být do jisté míry náhodné...

Celý článek je součástí únorové Meduňky…