Obsah čísla 5/2025
Vážení a milí čtenáři,
za celou redakci vás vítám u květnového vydání Meduňky, které – jak věřím — otevíráte s dobrou náladou, a to nejen díky probuzené přírodě s jejími omamnými vůněmi, barvami a veškerou krásou a harmonií, jež nám nabízí.
Když jsem před několika měsíci dostala nápad, abychom květnové vydání věnovali mezilidským vztahům, v nichž je stále aktuálnější potřeba vzájemné empatie, spolupráce a pomoci, netušila jsem, jak moc to bude aktuální vzhledem ke světovému dění. Politikou se v Meduňce nezabýváme a ani v následujících řádcích to neporuším, protože moje úvahy a poznání jsou čistě filozofické – zkrátka jenom zkouším o věcech přemýšlet jinak, a naštěstí nejsem sama.
Ze všech stran dnes slyšíme, že mír lze zajistit jenom zvyšováním nákladů na zbrojení, které odstraší potenciálního nepřítele či agresora. Ekonomka Ilona Švihlíková hezky vysvětluje, že zbrojení na jedné straně však vždy vede k vyzbrojování i na straně druhé, čímž se ocitneme ve spirále, která nás místo k míru naopak přibližuje ke třetí světové válce. V době, kdy jsou jaderné zbraně schopné zničit celou Zemi během chvíle, je jedinou smysluplnou cestou posilování důvěry, domluvy a spolupráce, nikoliv další stavění zdí. Militarizační spirály nekončívají dobře, a ne nadarmo se říká, že válka je selháním lidského rozumu. Největší hrozbou je proto prostředí nedůvěry a štvaní proti sobě navzájem, kdy od druhých očekáváme to nejhorší.
I když různé země budou mít i nadále různé zájmy, důležité je, aby nedošlo k dalšímu vyhrocování konfliktů a rozdílů mezi nimi, což je možné jenom vstřícným diplomatickým jednáním. Jakákoliv dohoda je vždy lepší než konflikt a platí to i v životech nás, obyčejných smrtelníků. I v tomto případě konflikty s ostatními naše vlastní utrpení vždy jen zhoršují. Tyto řádky přitom píšu v den, kdy mi v datové schránce přistálo obvinění z přestupku proti pořádku na základě udání na úřadě v podobě videa natočeného mojí sousedkou, jak dne 24. 5. 2024 sekám na chatě trávu sekačkou, přestože byla neděle. V pondělí jsem musela být již v Praze v pracovním procesu, a tak jsem k sekání trávy logicky využila volnou neděli, ale sousedka nelenila a šla mě za to udat. Při čtení napomenutí, které mi bylo úředně uděleno, mi jen prolítlo hlavou, jak jsem poté jednou v létě večer právě této sousedce psala sms, aby si šla vypnout světla u auta, které v ulici nechala stát po zaparkování rozsvícené. Ráno by auto nenastartovala. Pro dobrotu na žebrotu, znáte to…
Věřím, že lidé na celém světě své dosavadní zlostné a nenávistné uvažování již brzy překonají, jinak nás opravdu nečeká nic dobrého. Všem by nám měli být nyní ještě více než kdy jindy příkladem velcí muži jako třeba Gándhí či Nelson Mandela, jejichž vnitřní morální síla byla silnější než jakékoliv zbraně a štvaní proti druhému člověku. Válka mezi národy, náboženstvími, zkrátka všemi lidmi je vůl, mír je cool…
Loučím se s vámi slovy mystičky Míly Tomášové, která v jedné ze svých knih napsala: „Ať si nepodávají ruce lidé, ale láska a hluboké přátelství, ať se nepotkávají bytosti, ale Bůh sám se sebou ve svém projevu.“
Srdečně
Věra Keilová
Z obsahu
Rozhovor se Zdeňkou Pohlreichovou 6
Mgr. Věra Keilová
TÉMA:
O empatii, spolupráci a pomoci „Miluj bližního svého“ 10
Milena Králová
O lidské sounáležitosti aneb dobrovolnictví v Česku 13
Mgr. Věra Keilová
O veliké řepě 16
Mgr. Naďa Pažoutová
Spolupráce versus soutěž 18
Lída Charvátová
Říkají mi Arachné 20
Ing. Věra Šimonová
Pomoc neviditelných –
himálajská orákula 22
Hana Poltikovičová
Léčivé dýchání se stromy 26
Magdaléna Dobromila Staňková
Kostrounek nebo tolokněnka? 30
Václav Větvička
Opary, afty, koutky 32
Iva Lhotská
Zdravý mozek: Zánět 36
MUDr. Ludmila Eleková
Bylinka měsíce května:
Rozmarýna 40
Bc. Martin Kolár
Květen 2025:
Květy, kam se podíváš… 42
Judita Peschlová
Zrak a počítač:
také vám sedí opice za krkem? 44
Ing. Yvona Švecová
Astrokukátko 46
Ing. Zdeněk Bohuslav
