Zdroje naší energie

Jak získávat a podpořit svou životní energii, abychom tím zároveň podpořili své zdraví? Životní energie je totiž jednou ze zásadních podmínek pro zdraví duše i těla – a právě tomuto tématu se věnujeme v dubnovém čísle MEDUŇKY, stále pro vás dostupném na obvyklých prodejních místech nebo také v e-verzi emedunka.cz Téma ŽIVOTNÍ ENERGIE A NAŠE ZDRAVÍ uchopil tým našich autorek a autorů opravdu rozmanitě – a výsledkem jejich úsili jsou skvělé a užitečné články plné důležitých informací, vysvětlených souvislostí i zcela praktických a využitelných rad. Pro tentokrát vybíráme část článku Mgr. Kristiny Beranové, masérky a terapeutky tradiční čínské medicíny…

V posledních letech se stále častěji setkáváme s pojmem vitální (z latinského vita = život) energie, životní síla nebo čchi (z čínského qi = pára, vzduch, éter, energie, síla). Co si však máme pod všemi těmito názvy představit? Jakým způsobem vysvětluje pojem čchi tradiční čínská medicína?

Podle taoistického pojetí je čchi životní energie a síla, kosmický duch, který vším proniká, vše oživuje a je totožný s prvotní energií. Ve všech živých organismech, tedy i v rostlinách, čchi obíhá celým tělem, čímž udržuje každou jeho část vitální a funkční. Kromě živých organismů se čchi vyskytuje i pro nás ve zdánlivě neživých věcech, například v minerálech, v horninách, v různých skořápkách, ve schránkách měkkýšů. Je všude a ve všem, co je součástí přírody a vesmíru.
Velký taoistický alchymista Ke Chung napsal o důležitosti čchi: „Člověk je v čchi a čchi je uvnitř člověka. Nebe a země a deset tisíc jsoucen, všechny potřebují čchi, aby zůstaly při životě. Člověk, který nechává cirkulovat svou čchi, zachovává svou osobu a zahání nemoci, jež by mu chtěly škodit.“
Čchi zajišťuje v našem těle všechny životní pochody, výměnu látek a energie uvnitř těla a zároveň i s naším okolím, reguluje výstavbu a růst. Shromažďuje se v tchan-tchienu (moři čchi, moři dechu) v blízkosti pupku a cirkuluje v meridiánech (akupunkturních drahách). Naše čchi může být ovlivněna počasím, potravou, obdobím, náladou, myšlenkami a mnoha dalšími aspekty. Čchi musí být opatrována a chráněna před oslabením a vyčerpáním, protože v případě jejího oslabení nastává nemoc a smrt.
Čchi našeho těla se skládá ze dvou základních složek, z prenatální a postnatální čchi. Prenatální čchi je energie neboli jemná esence, kterou získáváme v okamžiku početí od svých rodičů, někdy je tato jemná získaná energie nazývána také prekosmickou a skladuje se v ledvinách. Postnatální neboli postkosmickou energii získáváme až po narození. Je to jemná esence získaná ze stravy včetně tekutin a ze vzduchu. Na příjmu a přeměně potravy v jemnohmotnou esenci vyživující naše tělo se podílejí především slezina a žaludek. Plíce pak přijímají ze vzduchu čistou čchi. Každý z vnitřních orgánů našeho těla má svoji specifickou čchi, která určuje jeho konkrétní funkci v rámci celého organismu.

Vzájemná spolupráce ledvin, sleziny, žaludku a plic zajišťuje vznik a distribuci naší vitální energie, a proto bychom měli o tyto orgány obzvláště pečovat vhodnou stravou a odpočinkem. Ideálním obdobím pro celkový odpočinek je období zimy. Pokud budeme pozorovat přírodu kolem nás, uvidíme, jak se na podzim všechny životní procesy pomalu zastavují a v zimě příroda odpočívá. Míza stromů se pomalu stahuje z vrcholků větví do kořenů, listí začíná měnit barvu až zhnědne a nakonec opadá. Strom tak v průběhu zimy odpočívá a uchovává si svoji životní sílu pro následující vegetační období. Celou zimu čeká strom na jaro, kdy začne míza silou probouzející se jangové jarní čchi stoupat a proudit až do vrcholků větví, takže začne rašit listí a stromy začnou kvést. Stejný princip uchovávání jangové čchi přes zimu probíhá i u nás. Na podzim se jangová čchi začíná stahovat z povrchu těla do ledvin, které v zimě vydávají své energetické maximum, protože pracují nejvíce. Jejich hlavním úkolem je dodávat během zimy našemu organismu dostatek tepla, tedy jangové kvality. Protože jsme se však přestali řídit zákony přírody a náš životní rytmus se za dlouhá desetiletí zcela změnil, jedeme ve stejném energetickém módu po celý rok. Takový přístup k životu se začíná podepisovat na naší výkonnosti, psychice a v neposlední řadě na celém našem zdravotním stavu. Místo toho, abychom příchod jara očekávali odpočatí, trpíme tzv. jarní únavou.

Jak přivítat jaro plni elánu
Možná vás právě teď napadne, co pro sebe můžeme udělat s příchodem jara? Ano, jaro je tady a my začínáme pociťovat, jak chladná, vlhká, jinová zima pomalu ustupuje a teplé jangové jaro začíná nabírat na síle. V přírodě se začíná projevovat narůstající jangová čchi, která během zimního období odpočívala a čekala na svůj okamžik, kdy bude moct převzít vládu nad ustupující zimou. Příroda se postupně probouzí a dává nám to najevo prvními sněženkami, šafrány, bledulemi, talovíny a jaterníky. A zrovna v tak krásném období nás zmáhá jarní únava, která má svůj kořen v nedostatečném odpočinku během zimy, což má za následek oslabení čchi neboli vitální energie. Na jaře naše jangová čchi, v zimě uschovaná v ledvinách, opět stoupá k povrchu, a zajišťuje nám tak dostatek energie. Na jaře mají svoje energetické maximum játra, proto bychom o ně měli během jara řádně pečovat, posílit je a uvolnit jejich čchi. Jednou z hlavních funkcí jater je zajistit průchodnost a uvolněnost organismu tak, aby naše energie, krev a výživa řádně proudily celým tělem a dostaly se i do jeho nejvzdálenějších zákoutí. A protože jsou játra křehký orgán a nemají ráda různé druhy stísňování (především emocemi, ale také ošacením), měli bychom, jak praví klasikové, být na jaře bezstarostní a nosit šaty a vlasy rozevláté.
Játra a s nimi i žlučník, jako jejich související orgán, uvítají v jarním období odlehčení ve stravě a můžeme přidat i případnou detoxikaci. Symbolem jara je zelená nebo zelenomodrá barva, a kromě toho se s jarem pojí kyselá chuť. Do jídelníčku můžeme tedy zařadit zelené potraviny, potraviny s mírně kyselou nebo hořkou chutí a potraviny mírně štiplavé. Ubereme těžká a tučná jídla, jako jsou maso, uzeniny a sýry a začneme je nahrazovat lehkými a svěžími potravinami. Mezi vhodné jarní potraviny patří například kopřivy, jarní cibulka, pažitka, listy pampelišek, špenát, klíčky, hlávkový salát, rukola, polníček, brokolice a listová čekanka. Z lehce štiplavé zeleniny lze použít ředkvičky, ředkve a pórek. Jíme také více obilovin jako žito, špaldu, rýži tvrdou pšenici a nesmíme zapomínat ani na luštěniny. V jarním čase můžeme také začít praktikovat cvičení pro posílení čchi, naší životní síly, pokud jsme tak již neučinili dříve…

Celý článek najdete v dubnové Meduňce..-:)