Z meduňkové knihovničky: Veselá bylinka… Pampeliška!

Z knihy Veselé bylinky Pepy Zentricha, díl I., která vyšla jako druhý titul edice Knihovnička Meduňky už v roce 2009, jsme tentokrát vybrali povídání o květince, kterou všichni známe a která rozsvítí všechny jarní trávníky jasnou a radostnou žlutou barvou. Podobá se malému sluníčku, a kromě toho má i řadu příznivých účinků pro zdraví. Autor v obou dílech své knihy (existují i Veselé bylinky Pepy Zentricha, díl II.) promouvá ke čtenářům „ústy jednotlivých bylin“, a tak k nám v následujícím textu hovoří – pampeliška…
Obě Zentrichovy knihy (jako i další tituly z naší edice) získáte na www.knihovnickamedunky.cz

Pampeliška
Kdo vlastně jsem?
Lidi mi říkají pampeliška. Učencům se to asi nelíbilo, a tak vymysleli, že mi budou říkat smetanka, že prý jako roním smetanové mléko. No, byly s tím zmatky všeliké, tak mě zase přejmenovali zpátky na pampelišku. Ale pár roků jsem byla smetanka nebo taky smetánka.
Latinsky sluji Taraxacum officinale WEB et WIGG, slovensky púpava lekárska, pro Němce jsem der Lowenzahn a pro Anglikány Common Dandelion. Francouzi mi říkají Pissenlit , Španělé pak Taraxacón…

Pošteluju žlučník a vypucuju játra
Sbírá se ze mne kořen, listy, nať, ba i květ. Ten poslední se v léčení jaksi neosvědčil, a tak z něj děvčata alespoň vyrábějí sirup, kterému pyšně říkají pampeliškový med.
Obsahuju toho hodně, ba moc: hořčiny lactopierin a taraxacin, terpenické látky, třísloviny, steroly, organické kyseliny, ba i minerální látky, především měď a tak vitamin C. Mimo jiné i docela užitečný sacharid inulin, který si někteří pletou s insulinem…
Dost výrazně podporuju trávení a celkově hlavně látkovou výměnu. Jsem taky močopudná a umím i revmatická onemocnění. Mírně snižuju hladinu krevního cukru a dovedu tlumit otoky mozku po úderu do hlavy nebo při všelijakých nemocech. Krásně dovedu poštelovat žlučník  a umím i parádně poštelovat játra.
Vůbec nejsem toxická, a tak kromě toho, že se při mém předávkování může někdo tak lehce potentononc , tedy pozvracet, žádný nebezpečí nehrozí. Ale bacha, moje horčiny přecházejí do mateřskýho mlíčka, a to pak nemusí pacholátkům šmakovat.

V destilce makám líp
Existuje jeden báječný starý recept na pročištění ledvin a na zlepšení jejich činnosti. Provádí se to pouze tejden, a to ještě s jedním dnem přestávky uprostřed, takže to napíšeme jako 3-(1)-3 dny. V době, kdy podle biologických rytmů ledviny pracují nejvíc, to je mezi 17.-19. hodinou normálního času, je potřeba rychle vypít 1 litr mého čaje, připraveného v destilovaný vodě. Čaj nemá bejt moc silnej, aby abonentovi nebylo špatně, a ta destička je kvůli tomu, že lepší rozpouští a vyplachuje všelijakej písek a kal a tak. Takže místo obvyklejch 4 polívkovejch lžic sušené bylinky na 1 litr vroucí vody postačí jen tak 2 a půl lžíce a 10 minut louhovat. Pak se to samozřejmě musí nechat drobet vychladnout, ale to už snad dá rozum – i když našinec nikdy neví. Jednou Pepek Zentrichů řekl jedný paní, aby můj čaj pila mezi jídly, a ta dobrá žena se bezelstně otázala, jak si dlouho po polívce…
Druhej můj kámoš, Jirka Janča, mi dokonce věří i v tak delikátní oblasti, jako je tloušťka. Prý máte 150 mg mýho kořene nechat 14 dní vyluhovat v litru žitný kořalky a pak si dávat malýho panáka před obědem a večeří. Nevím, Jirku mám ráda, ale tohle možná trochu přepísk, protože chuť k jídlu většinou zlepšuju… Ale, však to zkuste…