Meduňka

Potřebujeme sacharidy?

Po Vánocích se mnozí z nás rozhodli hubnout a nasadili různé diety. Principem mnoha diet je razantní omezení přísunu sacharidů. Nabízí se otázka, co toto radikální mezení znamená pro naše tělo a jaká je vůbec role sacharidů ve výživě...
Článek připravila Kateřina Boesenberg, BHSc. ND.

Proč  potřebujeme sacharidy?
Pokud se snažíme vysvětlit roli jednotlivých makro složek v organismu, funkce sacharidů je zřejmě nejpochopitelnější: sacharidy = energie. Sacharidy dodávají energii našim svalům, tkáním a jsou hlavním zdrojem energie pro náš mozek a ostatní orgány. Potřebuje je každá buňka v těle. To ale není vše.
Sacharidy jsou také potřebné k oxidaci tuků, jinými slovy k jejich spalování. Ano, chápete to správně, pokud chcete zdravě hubnout, nesmíte zapomínat na sacharidy! Dostatečný přísun sacharidů také zabraňuje rozkládání bílkovin, které tělo v případě nedostatku energie využívá jako náhradní zdroj. Využívání bílkovin jako náhradního zdroje energie je pro organismus nebezpečné, protože tělo vlastně „konzumuje“ samo sebe.
Sacharidy jsou důležité i pro náš imunitní systém a zažívání. Mnohé imunitní komplexy a protilátky obsahují molekuly sacharidů a díky nim buňky ví, jak se mají v určitých situacích zachovat. Tomuto procesu se říká „proces buněčného rozpoznávání“ a probíhá například u imunoglobulinů. V zažívacím traktu sacharidy poskytují energii pro střevní mikroflóru, jejíž nerovnováha může vyústit v oslabení imunitního systému, ve zvýšenou zánětlivost organismu, v kognitivní poruchy, deprese a mnohé jiné zdravotní obtíže.

Zdravé sacharidy
Do zdravých sacharidů řadíme převážně tzv. komplexní sacharidy. Jsou to sacharidy, které mají dlouhé chemické vazby, obsahují vlákninu a minerální látky a k jejich rozštěpení musí tělo vynaložit mnoho energie. Výsledkem je postupné uvolňování glukózy do krevního řečiště, pozvolné nabírání glukózy buňkami a jejich využití bez zbytečného namáhání slinivky a hormonů inzulínu a glukagonu.
Mezi komplexní sacharidy patří všechny obiloviny ve své původní podobě (tedy průmyslově nezpracované), různé druhy celozrnné mouky, pečiva, vloček a těstovin či celozrnná rýže, dále pak fazole, čočka, hrách, quinoa, amarant, zelená listová zelenina, ale také škrobová zelenina, jako jsou brambory, sladké brambory či dýně.
Do skupiny zdravých sacharidů můžeme zařadit i několik druhů potravin obsahujících jednoduché sacharidy, a to ovoce a mléčné výrobky. Protože se však jedná o sacharidy s lépe a rychleji štěpitelnými vazbami, neměli bychom to s jejich konzumací přehánět. V praxi to znamená jíst cca 2 ks ovoce denně a vybírat spíše to z mírného klimatického pásma (tedy to, co nám roste na zahrádce nebo v lese). Tyto druhy nám zajistí dostatečný přísun přirozeného „cukru“ , který naše tělo dokáže správně využít. Zároveň ovoce obsahuje vlákninu a vitaminy, které v těle vykonávají řadu dalších funkcí. Konzumace více než 2 kusů denně je však pro náš organismus zatěžující a není třeba se ovocem přejídat (jak si vysvětlíme v dalších dílech seriálu, konzumace zeleniny je pro nás daleko důležitější). Co se mléčných výrobků týče, pokud netrpíte intolerancí na laktózu nebo přecitlivělostí nebo alergií na kasein, můžete je do stravy zařadit 2 – 4 x týdně. Je ovšem třeba dát pozor – jak už víte — na nadbytečnou konzumaci saturovaných tuků.

A ty nezdravé …
Ty nezdravé asi dokážete vyjmenovat sami, bez nápovědy. Sladkosti, koláče, buchty, bonbony, džemy, limonády a sirupy, bílé pečivo a chléb, klasické těstoviny, bílá rýže. Nezapomínejme ani na cukr, a to i ten hnědý, med, melasu a různá jiná sladidla, včetně agávového či javorového sirupu a sladů.
Velice opatrně přistupujte i ke konzumaci kukuřičných či rýžových těstovin a k většině bezlepkových směsí a pečiva. Tyto potraviny obsahují rychle štěpitelné sacharidy, které zvedají hodnoty inzulínu a přispívají k zánětu a vzniku diabetu. Zároveň je totiž jejich obsah vlákniny extrémně nízký a často obsahují i bramborový škrob a další nevhodná plnidla.