Z lednové Meduňky: Co v zimě pít?

Další ukázka, kterou jsme vybrali z aktuálního lednového čísla Meduňky, je z článku našich dlouhodobých spolupracovníků MUDr. Vlaďky Strnadelová a Jana Zerzána. Odpovídají v něm na otázku, jak v chladném období roku dodržovat pitný režim, jaké tekutiny jsou vhodné a čemu se naopak spíše vyhnout, abychom svému zdraví prospěli a své tělo nevhodně a zbytečně nezatěžovali.
Lednová Meduňka stále k dipozici na emedunka.cz

Tekutiny jsou základní složkou našeho těla — každé tkáně a každé naší buňky. Proto je třeba je doplňovat a přemýšlet o nich. Zároveň si však musíme uvědomit určité souvislosti.
Tekutiny jsou pro nás nezbytné, ale jejich množství a kvalita závisí na mnoha faktorech. Z vnitřních faktorů to je hlavně vnitřní teplo či chlad. Harmonii tepla a chladu tedy vody a soli (minerálů) mají na starosti především ledviny. Jejich nerovnováha může vést k chladu, kdy je v organismu více vody, a potřeba tekutin je tudíž menší. Přehřívání a větší horkost organismus naopak vysušují a potřeba tekutin se zvyšuje. Nutno ještě doplnit, že horkost i chlad v organismu může být nejrůznějšího původu, a to i v důsledku přetížení nebo oslabení jiných orgánů, než jsou ledviny. To je však již úkol pro zkušeného lékaře nebo terapeuta, aby zjistil příčinu potíží a pak je správně léčil.
Obecně lze říct, že pokud jsme zimomřiví, máme studené ruce a nohy, potřeba tekutin je o něco menší než u lidí horkokrevných, kteří se potí, v noci odkopávají přikrývku a mají větší pocit žízně. Pít musí všichni, ale je třeba hlídat, aby tekutin nebylo příliš mnoho, neboť jejich nadbytek oslabuje nejen ledviny, ale i srdíčko. Větší tendenci k tomu mají zimomřiví lidé — tedy pokud hodně pijí — ale i u horkokrevných lidí někdy zjišťujeme nadbytek tekutin, když dají na „dobré“ rady trenérů a pijí 8 i více litrů tekutin denně, čímž se mohou dopracovat až k metabolickým obtížím.
Druhá složka, se kterou souvisí příjem tekutin a která se moc neuvádí, je složení naší stravy. Je přece logické, že když je strava více zahřívající a vysušující, musíme pak zvýšit příjem tekutin. Vysušuje, zahřívá a stahuje sůl, ale také maso, pečivo a podobně. Lidé s hodně zahřívající stravou musejí tedy pít více, ale je třeba si uvědomit, že pokud je to dlouhodobé, dochází tím k oslabení ledvin a srdce. Je to takové vytloukání klínu klínem. Proto je vždy prvním krokem vždy úprava stravy, čímž můžeme přirozeně snížit i podíl tekutin, a náš organismus je pak spokojený. V úvahu přichází i druhý extrém, kdy se naše tělo stravou ochlazuje, což vede k oslabení trávení a nadbytku tekutin v těle. Je to zejména u jedinců, kteří jedí hodně syrové zeleniny, pijí smoothie, méně solí a podobně. Jestliže zároveň hodně pijí, jsou stále více ochlazování, v organismu přibývá tekutin a vše se zhoršuje.
Už slyšíme, jak se všichni ptáte, kolik tekutin je tedy třeba pít. Než se k tomu dostaneme, je třeba se zmínit ještě o dalších souvislostech, které nemůžeme opominout, a to je roční období, venkovní teplota a také náš pohyb. Po zvážení všech těchto faktorů si na zmíněnou otázku může každý odpovědět sám.
V zimě je chladno, více vlhko, a tudíž je třeba se nejen více zahřívat oblečením, ale také se snižuje potřeba pití. Náš organismus nám to i říká. Naopak v horkém létě, když se potíme, přehříváme a sportujeme, je třeba doplňovat tekutiny intenzivněji. Když mluvíme o tekutinách a jídle, je dobré si uvědomit, že také můžeme přijímat mnoho tekutin zabudovaných v jídle. Pokud jíme polévky, omáčky, vaříme obiloviny, zeleninu a luštěniny, přijímáme mnoho tekutin vázaných na jídlo. Našemu organismu prospívají a je dobré s nimi počítat.
Nedostatek i nadbytek tekutin je škodlivý a jejich individuální potřeba se vždy  odvíjí od toho, jaký je metabolický stav organismu, složení naší stravy, vnější teplota i roční období a také pohyb. Když tyto okolnosti nerespektujeme, můžeme si z dlouhodobého hlediska zdravotně ublížit.

Příklady z praxe
Níže uvedeme dva extrémní případy: představte si muže, který miluje maso, sůl, hodně kořeněná jídla, je horkokrevný, potí se, hodně sportuje a jeho velkou láskou je v létě grilování dobře osoleného a okořeněného masa. Tento muž se velmi přehřívá, vysušuje a poškozuje si játra, ledviny a z dlouhodobého hlediska také cévy. Určitě má potřebu velkého příjmu tekutin, neboť musí hasit vnitřní horko, a tak pije a pije. Má rád pivo a ke grilovaným steakům si dá 3—4 piva. Ledviny a srdíčko však trpí. Prvním krokem je snížit zahřívající potraviny, jinak nelze snížit vnitřní horko a s tím ani příjem tekutin.
Druhý, opačný příklad je žena, která je zimomřivá, má studené ruce, nohy a mnohdy i zadeček. V zimě trpí chladem a únavou, v noci potřebuje spávat v ponožkách. Miluje teplo, a protože si někde přečetla, že studené nohy souvisí s ledvinami a ledviny potřebují tekutiny, vždy s sebou nosí dostatek vody a popíjí ji po malých doušcích. Chuť na pití nemá, ale snaží se… Maso jí velmi málo, zato miluje saláty, šťávy a ovoce. I zde je prvním krokem upravit stravu, pak teprve příjem tekutin. Nyní je snad již zřejmé, že není možné jednoduše a jednoznačně odpovědět kolik denně vypít tekutin, ale přesto si zkusme udělat nějaký obecný závěr, který si každý upraví podle svého stavu a momentálních potřeb. Pít je rozhodně potřeba a naše potřeba tekutin je něco mezi litrem až dvěma litry za den, kolísá však vzhledem k výše zmíněným skutečnostem…

Celý článek si přečtete v lednové Meduňce.