Co víme o aminokyselinách?

Pokud nejsme „z oboru“, většinou toho o aminokyselinách moc nevíme, možná tušíme, že nějaké existují nebo známe z doslechu některé názvy. Svět aminokyselin a jejich účinků je ale fascinující – a hlavně nás tyto látky zásadně ovlivňují po stránce tělesné i duševní. Tématem aminokyselin se zabývá ve své nové knize Aminokyseliny, molekuly života naše spolupracovnice prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. – a je to velmi zajímavé a přínosné čtení, a to i pro laika – autorka má totiž schopnost vysvětlit i složité děje a souvislosti srozumitelně. Doporučujeme tuto knihu každému, kdo se chce o funkcích aminokyselin v našem těle a o tom, co se děje „pod povrchem“, dozvědět něco víc… Kniha vyšla v meduňkové edici a je snadno dostupná na našem e-shopu www.obchodmedunka.cz Přečtěte si ukázku...

Tryptofan a tyrosin pro tvorbu hormonů

Tryptofan je esenciální aminokyselina, kterou naše tělo v této uspěchané době potřebuje jako sůl. Je důležitým stavebním prvkem bílkovin, ovlivňuje fungování nervového systému, náladu nebo chuť k jídlu. Tryptofan je zodpovědný za mnoho funkcí našeho těla, proto je důležité dodávat tělu jeho dostatečné množství. Je totiž výchozí a klíčovou látkou pro biosyntézu důležitých hormonů, jako jsou serotonin a melatonin, která se v lidském organismu odehrává za přítomnosti vitaminu B6. Tryptofan je běžně obsažen ve stravě. Nejvíce ho nalezneme ve vejcích, tresce, lososovi, krůtím mase, mléčných výrobcích, bramborách, ovesných zrnech, luštěninách či v banánech. Doporučené množství této aminokyseliny za den se pohybuje mezi 200–400 mg.
Syntéza serotoninu a melatoninu probíhá v šišince. Šišinka synchronizuje denní rytmy prostřednictvím sekrece hormonu melatoninu, který vzniká ze serotoninu a ten z aminokyseliny tryptofanu. Rytmus dne a noci – světla a tmy – je tak převáděn do chemických signálů hormonů. Tvorba a vylučování melatoninu má maximum v noci (za tmy), zatímco ve dne (za světla) se tvoří serotonin. Koncentrace serotoninu je v šišince mnohonásobně vyšší než v jiných oblastech mozku. Pomáhá udržet pozitivní náladu, optimální relaxaci a mentální rovnováhu. Melatonin má v lidském organismu celou řadu důležitých regulačních funkcí (obr.4). Je proto klíčově důležité dbát na jeho syntézu jednak dostatečnou dodávkou tryptofanu, jednak spánkem ve tmě.
Tyrosin je neesenciální aminokyselina. Spolu s fenylalaninem je prekurzorem pro biosyntézu katecholaminů, jako jsou adrenalin, noradrenalin a dopamin. v rostlinných, tak v živočišných bílkovinách, Tyrosin se nachází v potravinách jako je kuřecí maso, krůtí maso, hovězí maso, mléčné výrobky, kešu oříšky, dýňová semínka, fazole, tuňák, banány, špenát a mnoho dalších potravin. Zastoupený je však také v ovoci, obsahuje ho avokádo a banán. Jeho dostatečná hladina má pozitivní vliv na vitalitu, koncentraci, ale také na normální funkci svalstva.
Adrenalin a noradrenalin jsou stresové hormony, které se uvolňují především ve vypjatých situacích. Zvyšují tepovou frekvenci a hladinu cukru v krvi. Říkáme, že dávají organismu povel k boji nebo k útěku. Jsou označovány jako „startér síly“.
Dopamin je důležitý nervový přenašeč, který má vliv na lidské chování – motivaci, pozornost nebo náladu. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Porucha metabolismu dopaminu nastává při Parkinsonově nemoci. Tato neurodegenerativní choroba postihuje kolem 1 % osob starších 60 let. Hlavními příznaky jsou klidový třes, mimovolní pohyby, ztuhlost některých svalů, nahrbené držení těla a malé krůčky při chůzi. Nejčastěji se takto postiženým lidem třesou ruce, když jsou v klidu, například volně na klíně (když pacient sedí) nebo visí podél těla (když pacient stojí). Kromě toho se vyskytují nemotorické projevy, jako je deprese, kognitivní poruchy, nespavost, sexuální dysfunkce, ztráta čichu, zácpa a další.  V současné době bývá Parkinsonova nemoc častěji provázena ztrátou kontroly nad emocemi a ztrátou paměti jako u Alzheimerovy nemoci. Tato nemoc je známá již od starověku, avšak přes intenzivní výzkum je dosud nevyléčitelným onemocněním.
Existují ale léky i doplňky, jež zvyšují produkci dopaminu, a působí tak pozitivně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Jako lék se používá prekurzor dopaminu levodopa (dihydroxyfenylalanin). V organismu vzniká z tyrosinu. Tato aminokyselina se vyrábí synteticky, avšak přirozeně se vyskytuje v semenech sametových fazolí (Mucuna pruriens), používaných po staletí. Na trhu jsou dostupné přípravky obsahující M. pruriens. Pro pacienty s Parkinsonovou nemocí jsou populární různé přípravky z konopí. Kanabinoidy a produkty z nich, jako je CBD olej, mohou pomoci snížit neurologický zánět. Z vitaminů se doporučuje převážně B6.