Listujeme zářijovou Meduňkou: Když je …zasmušilé počasí…

V zářijové Meduňce vám naše autorky a autoři přinášejí řadu tipů, rad a inspirativních myšlenek, které mají jedno společné: odpovídaji na otázku, jak se připravit na chladnou část roku, která je před námi. Této otázce – a odpovědím na ni – jsme věnovali hlavní téma aktuální zářijové Meduňky, která je stále dostupná ať jako klasický „papírový“ časopis, tak i v elektronické formě na odkazu emedunka.cz
Na chladnou část roku můžeme připravit své tělo, ale neméně důležitá je i psychika – a o tom mo cpěkně píše ve svém článku naše autorka, spisovatelk a lektorka Naďa Pažoutová. Přečtěte si ukázku – a pokud jste zářijovou Meduňku ještě něčetli, snadno to napravíte…-:)

Ukázka z článku:
Jak ošetřovat svou psychiku, když je zasmušilé počasí? První, co mě napadlo, je slovo „dovnitř“. Prostě mi po přečtení této otázky vyskočilo v hlavě. Když jsem byla mladší, vnímala jsem slovo dovnitř jako povel k ukrytí své tělesné schránky někde uvnitř další schránky, kam neprší, nefouká, nesněží a je tam teplo. Teď, když jsem starší, pro mě toto slovo získalo nový rozměr. Slůvko „dovnitř“ mě teď láká úplně jinam. Vyvolává ve mně představu prostoru kdesi v oblasti srdce, kde se odehrávají emoční víry mé duše. Je to prostor, který je po létu značně zanedbaný, neboť létu vládne slůvko „ven“.
Když se na celou věc podíváme z hlediska přírodních cyklů a na ně navazujících mýtů, ocitneme se tváří v tvář starým bohyním. A s nadcházející zimou nám nezbyde, než pohlédnout do tváře bohyni Hekaté. Hekaté je poslední ze čtyř lunárních bohyní, které jsou dokonalým odrazem cykličnosti zemských ročních období. Zastupuje zimu, která stejně jako ona připomíná smrt. Tato bohyně v sobě obsahuje všechny předchozí životní fáze coby zřídlo své moudrosti. A podobné je to se zimou, která je časem obsahujícím děje předcházejících období a stává se tak základnou pro vše nové, co se zrodí z jejích zkušeností.
Snad je právě toto důvodem, proč nás matka příroda chladem, temnotou a pochmurností zimy nabádá ke zklidnění a obrácení se dovnitř. Jak jinak bychom dokázali nalézt moudrost a ponaučení prožitého času, nežli při ztišení a pohledu „dovnitř“? A dopředu říkám, že to nemusí být nutně příjemné a že touha utéct „ven“ z vnitřního prostoru do víru zábavy, nočního života a rauše bude pravděpodobně velmi silná. A říkám i to, že věci určitě neuškodí této touze občas podlehnout, ale s vědomím, že se „dovnitř“ zase beze strachu vrátíme.
Jak se tedy v podzimních dnech připravit na období zimy? Jednoduše. Prostě je třeba jej přijmout jako důležitou součást plynutí času. Jako očistnou dobu, kdy vše, co se stalo v předchozích třech ročních obdobích, ať už je to dobré nebo špatné, přijmeme jako svou součást. Jako neoddělitelný dílek mozaiky svého života, bez něhož by jeho obraz zůstal nedokončený.
Ne nadarmo je součástí zimy čas Vánoc – čas příchodu nového světla, který vnímáme jako čas bilancování a nových předsevzetí. A víte, proč většina našich novoročních předsevzetí vezme s příchodem jara často zasvé? Je to právě proto, že onoho „dovnitř“ se tolik bojíme. Uvěřili jsme totiž klamu dnešní doby, že padne-li na nás smutek, melancholie či nespokojenost, je třeba proti tomu bojovat, co nejrychleji se toho zbavit a najít si nějaké rozptýlení, zkrátka že mít tyto pocity není normální. Je to ale naopak, protože to normální je! A dokonce je důležité takové pocity vědomě prožít, čímž ale samozřejmě netvrdím, že je dobré se v nich usídlit navždy. 

Jak ošetřovat své tělo v zasmušilém počasí?
Někteří živočichové v zimě hibernují. Myslím, že jsou na tom podobně i někteří lidé. Možná jsme na tom stejně úplně všichni, ale někteří z nás jsou lépe schopni odpojit se od přírodního rytmu a napojit se na rytmus světský. Každopádně definice hibernace, kterou nám na internetu předkládá umělá inteligence zní: Hibernace, též zimní spánek, je stav organismu, kdy se živočichové ukládají do klidu a snižují svou tělesnou teplotu, srdeční tep a metabolické procesy, aby přežili nepříznivé zimní podmínky. Je to strategie, která umožňuje živočichům šetřit energii a přežít období, kdy je nedostatek potravy a vody. Zatím jsem se však ještě neodhodlala předložit svému zaměstnavateli požadavek na zkrácení, případně úplné zrušení pracovní doby v období zimy z důvodu akutní potřeby hibernovat. A že tuto potřebu mám, o tom není sporu. Zaměstnavatelé se obecně vyznačují neochotou zabývat se vrtochy matky Země, která s železnou pravidelností v zimě nastoluje pochmurné počasí doprovázené dlouhotrvající tmou, jež nás nabádá ke zklidnění, odpočinku a tichému nabírání sil.
Tak co s tím, pokud se nechceme stát poustevníkem, který opustil marnost světa a o samotě splynul s Bohem otcem i matkou? Možná by nám mohla poradit tradiční čínská medicína, jejíž součástí je mimo mnohé jiné i život v harmonii s ročním obdobím. Podle tohoto starobylého systému je v zimě potřeba věnovat zvýšenou péči svým ledvinám, kterým prospívá odpočinek, meditace, psaní, malování, či cvičení Qi Gong. Také je vhodné uzpůsobit zimnímu období naše stravování, které by mělo vycházet ze zkušeností našich předků. Čerstvé jahody, borůvky ani citrusy tedy rozhodně ne, brambory, dýně, batáty a kořenovou zeleninu ano. A protože je venku chlad a mráz, je dobré tělo zahřívat zevnitř teplým jídlem, jako jsou polévky, především vývary. I ovoce a zeleninu je vhodné tepelně upravit, nezapomínat na kompoty a nejrůznější zavařeniny.
Co se týká zimních aktivit, měly by být rovněž zklidňující, zaměřeny na sebereflexi, čtení, meditaci – říká tradiční čínská medicína. Já říkám, že je prima vyjet také na hory, nejraději s přáteli a užít si sněhu, dokud ještě nějaký je. A vůbec je dobré vyjít ven. Potom nám totiž to zklidnění v teple domova půjde daleko lépe.

Jak se tedy na zimní období nejlépe připravit?
Naši předkové se na zimu připravovali už od léta a jejich úsilí vrcholilo na podzim. Podzim je totiž čas, kdy měli opravdu hodně práce. Sklízeli jablka a brambory, orali pole, vyráběli mošt, povidla, kysané zelí. Krom zásob na zimu si chystali dřevo na topení, podestýlky pod zvířata, stříhaly se ovce, zpracovávalo se maso ze zabijaček. Všechno se to muselo stihnout včas do příchodu zimy.
Asi nemá smysl přemýšlet nad tím, jestli je dobře nebo špatně, že v dnešní době už všechnu tuto práci zastat nemusíme…