Další důležitý článek ze srpnové Meduňky: Zdravý mozek – serotonin a melatonin

Seriál MUDr. Ludmily Elekové pokračuje i v srpnovém čísle Meduňky velmi zajímavým dílem o příčinách a projevech nedostatu serotoninu. Máte kolem sebe někoho, kdo jako by náhle ztratil chuť do života, nic ho /ji nebaví a netěší? Možná je to právě jeden z důležitéch příznaků tohoto stavu… Jaké jsou možnosti nápravy? Přečtěte si v článku dr. Elekové! Čtěte na emedunka.cz

Frontální lalok je bohatý na serotoninové neurony. Serotonin zprostředkovává pocit potěšení, radosti a vnitřního klidu. Je potřebný pro spánek a snižuje vnímání bolesti. Narušení funkce serotoninu se dává do souvislosti s depresí. Deprese je z hlediska funkce mozku snížená aktivita čelního (frontálního) laloku.

Klíčovým symptomem jeho nedostatku je ztráta potěšení z činností a věcí, které člověka dosud bavily a zajímaly. Necítí potěšení ve vztazích, nemá pozitivní prožitek z umění. Neužije si ani oblíbená jídla. Celkově má problém najít potěšení v životě. Může mít objektivně skvělý život, v jeho nebo v jejím životě je vše v pořádku, ale nedokáže se radovat nebo mít alespoň pocit uspokojení.
Tyto pocity prázdnoty až pravá deprese jsou výraznější v zimě a při nedostatku slunečního svitu. Člověk také mívá pocit vnitřního hněvu nebo úzkosti bez příčiny, mohou se objevit nutkavé myšlenky a jednání. Má pocit, že je závislý na druhých. Je citlivý na bolest, např. trpí fibromyalgií nebo migrénami. Serotonin je velmi důležitý pro funkci trávicího traktu, protože naprostá většina serotoninu v těle se tvoří právě ve střevech, a jeho nedostatek se může projevit jako nepravidelná stolice, průjem, dráždivý tračník. Člověk se nedostatkem serotoninu bude špatně spát, bude mít problém usnout a spát hlubokým spánkem.
Serotonin produkovaný ve střevní sliznici cestuje tělem přichycený na krevních destičkách a podílí se na regulaci mnoha tělesných funkcí, jako jsou například imunitní reakce, tvorba kostí, trávení, funkce srdce a jater, metabolismus, srážení krve, regulace glykemie a regulace bolesti. Z toho vyplývá, že symptomy jeho nedostatku nebudou jen nervové, ale mnohem širší.

Co způsobuje nedostatek serotoninu
Stejně jako u jiných neurotransmiterů to jsou nedostatky ve výživě, především nedostatek aminokyseliny tryptofanu, z které se syntetizuje, a kofaktorů (pomocných látek) potřebných pro jeho syntézu. Tryptofan je esenciální aminokyselina, nedokážeme si ji sami syntetizovat a musíme ji přijímat v potravě. Nejlepší potravinové zdroje tryptofanu jsou maso, vejce a tvrdé sýry. Celkem dost ho obsahuje soja, quinoa nebo čokoláda. Banány, o kterých se traduje, že jsou bohaté na tryptofan, ho obsahují pouhou dvacetinu ve srovnání s masem. Vegani a téměř vegani se mohou dostat do výživového deficitu a trpět jeho následky. Tryptofan je zásadní pro syntézu nejen serotoninu, ale v dalších krocích i melatoninu. Ze serotoninu se tvoří i vitamín B3 (niacin).
Produkce serotoninu závisí na správné signalizaci inzulínu a vyrovnané glykemii. Tryptofan se musí dostat do mozku skrz hematoencefalickou bariéru pomocí transportního enzymu. V jakém poměru tento enzym transportuje aminokyseliny, závisí na hladině inzulínu v krvi i na množství jiných aminokyselin v krvi, zejména větvených aminokyselin leucinu, izoleucinu a valinu, které se označují zkratkou BCAA (branch-chained amino acids). BCAA se podílejí na uvolnění inzulínu, který je nutný pro transport tryptofanu, ale současně soutěží s tryptofanem o vstup do mozku.
Když je inzulínu přiměřeně a tkáně jsou na něj adekvátně citlivé, inzulín pošle BCAA do svalů a do mozku se dostane víc tryptofanu. Je-li inzulínu příliš (např. po jídle bohatém na sacharidy), do mozku se dostane příliš tryptofanu, vytvoří se víc serotoninu a člověk zažije poobědový útlum. Pak inzulín rychle klesne a nastane deprese. Opakované zvyšování hladiny inzulínu způsobující zvýšenou syntézu serotoninu nakonec může vést k depresi, protože neurony se proti serotoninu chrání snížením citlivosti na něj (rezistencí), což nakonec vede k jeho nedostatku. Opačná situace je při hypoglykemii, při které chybí energie pro syntézu serotoninu. Hlavní příčinou nedostatečné syntézy serotoninu je hlavně špatné využití tryptofanu při nekvalitní stravě. Běžná strava poskytuje dostatek tryptofanu, ale výkyvy glykemie narušují jeho transport do mozku.
Kromě dostatku tryptofanu jsou k syntéze serotoninu potřeba kofaktory pro různé enzymy, konkrétně magnésium, vitaminy skupiny B a donoři (dárci) methylových skupin: methylovaná forma kyseliny listové, betain, dimethylglycin, trimethylglycin, S-adenosin methionin (SAMe), vitamin D a omega 3 mastné kyseliny. Nedostatek methylových donorů nastává zejména při užívání antikoncepce (viz níže), nedostatku kyseliny solné (užívání inhibitorů protonové pumpy) a alkoholismu (nedostatek vitaminu B6).
Další příčinou nedostatku serotoninu je chronický stres. Kortizol zvyšuje vychytávání serotoninu ze synapse, a tím snižuje jeho dostupnost pro přijímající neurony. Z hlediska evoluce to dává smysl. Když máme řešit akutně přežití, nemůžeme se rozptylovat potěšením z nedůležitých věcí. Také narušení zdraví střeva vede ke snížení produkce serotoninu ve střevě s důsledky pro celé tělo. Ne nadarmo se říká, že šťastní lidé mají šťastnou (střevní) flóru.
Hormony mají také velký vliv na serotonin. Estrogen zvyšuje množství a aktivitu serotoninu v mozku, naopak nízká hladina estrogenu ho snižuje. Velmi nízká hladina estrogenu bude blokovat účinky nutriční podpory syntézy serotoninu. Ženy v menopauze mohou mít depresi právě pro nedostatek estrogenu. Jeho doplnění ve formě bioidentických hormonů může mít dobrý efekt…