Meduňka,  Pro inspiraci,  Recepty,  Výživa a zdravá strava,  Zdraví

Inspirace na víkend: Co (ne)víte o dýni?

Je z ní třeba skvělá polévka…obsahuje řadu prospěšných látek…neztloustnete po ní…-:)
Už od ledna běží v Meduňce seriál Abeceda zdraví, který pro nás připravuje naturopatka Iveta Kulhánková. V aktuálním březnovém čísle Meduňky najdete už třetí díl tohoto seriálu, který je ve znamení písmenka D a Iveta se v něm věnuje dýni a jejím až překvapivým zdravotním benefitům, navíc se s námi podělí i o svůj další dýňový recept (první recept na Ivetin dýňový koláč jsme zveřejnili před dvěma týdny) na výbornou dýňovou polévku. Už jste si březnovou Meduňku přečetli? Pokud ještě ne, stále můžete – stačí kouknout na emedunka.cz

Dýně: ovoce nebo zelenina? 
Dýně, nazývaná také tykev, se do Evropy dostala v 15. století během zámořských výprav, její domovinou je totiž Latinská Amerika. Stejně jako cuketa, okurka nebo patizon je to jednoletá rostlina, celkem nenáročná na pěstování. Kuriozitou je, že podobně jako u melounu lze i u dýně vést diskusi o tom, zda se jedná o ovoce nebo o zeleninu, zvlášť anglicky hovořící si mohou lámat hlavu, protože z botanického hlediska je pro ně dýně ovocem.
Dýní je na trhu několik druhů, nejběžnější je dýně hokaido se sytě oranžovou barvou, jedlou slupkou (pozor ale na potenciálně škodlivé postřiky) a jemnou, sladší a lehce oříškovou chutí. Velmi běžná je i dýně máslová, která svým tvarem připomíná přerostlou hrušku. Má oproti ostatním druhům více dužiny a méně semínek a krémovější, chcete-li máslovější, strukturu. Špagetová dýně má naproti tomu dužinu měkkou, dalo by se říct, že po uvaření z ní získáte téměř jakési špagety. Muškátová dýně dorůstá do větších rozměrů a tvarem připomíná obří patizon nebo meloun, existuje více možností a stejně tak více barvených provedení se slupkou zelenou, hnědavou nebo oranžovou. Pokud pěstujete více tykvovitých rostlin pohromadě a uchováváte semínka na sadbu, může se vám stát, že příští rok získáte například dýni hokaido se zelenou slupkou. I ta ale chutná skvěle.
Z pěstitelského hlediska má dýně ještě několik benefitů, pokud ji dobře skladujete, vydrží v chladu i několik měsíců. Případně, pokud z ní budete připravovat polévku, dají se menší kusy uchovat i v mrazáku.

Proč je jakákoliv dýně skvělá?
Protože je výborným zdrojem rozpustné vlákniny, je lehce stravitelná, takže patří mezi jednu z prvních potravin pro miminka, naprosto skvělá je i pro vegany, vegetariány, ale také pro seniory. Díky nízkému počtu kalorií a obsaženým nutrientům je vynikající i pro osoby regulující svoji váhu. Dýně je zkrátka úplně pro všechny! Obsahuje např. vitamin B9, B12, železo, zinek, mangan (důležitá kombinace právě pro vegany nebo těhotné ženy), vitamin C, draslík, vápník a karotenoidy (jako betakaroten, prekurzor vitaminu A). Karotenoidy dávají dýni její oranžovou barvu. Jsou to v tucích rozpustné antioxidanty, působí velmi příznivě na stav pokožky (ekzém, akné či známky stárnutí), ale i v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Luthein a zeaxanthin jsou důležité pro dobrý zrak. Draslík hraje roli při regulaci krevního tlaku a v prevenci mrtvice, diabetu a vzniku ledvinových kamenů. Za konzumaci dýně budou vděčná i vaše střeva (vláknina, prebiotikum) a imunitní systém.
Dýňová semínka jsou plná hořčíku, zinku, železa, manganu a nenasycených mastných kyselin. Obsahují také tryptofan, což je aminokyselina, která se podílí na vzniku serotoninu, hormonu dobré nálady. Tryptofan je potřebný i pro vznik melatoninu, který je důležitý pro kvalitní spánek (dalším dobrým zdrojem je např. krůtí maso). Látka nazvaná beta-sitosterol zase blokuje vstřebávání cholesterolu do krve, což je důležité v prevenci kardiovaskulárních chorob. Dýňová semínka velmi pozitivně působí na mužské pohlavní orgány, zejména na prostatu. Uvádí se, že budete-li 2 měsíce konzumovat 2 polévkové lžíce rozdrcených dýňových semínek, podaří se vám zmírnit zbytnění prostaty. Pro ženy mohou být semínka přínosná díky minerálům, které podporují zdraví kostí a mohou pomoci v prevenci osteoporózy.
Semínka je vhodné před konzumací na 1- 4 hodiny namočit, aby se aktivovaly v nich obsažené enzymy. Pak se dají využít mnoha způsoby, lehce opražená jako zdravé chroupání, rozdrcená jako posyp kaší a smoothies, dá se z nich podobně jako z mandlí udělat mléko (mimochodem překvapivě lahodné), dají se přidat k sezamu při přípravě gomashia, jako zápara do pečiva, do domácích muesli směsí, do muesli tyčinek, krekrů, do salátu, na ozdobu do dýňové polévky i do pesta.
Pozornost si zaslouží i dýňový olej, který je podobně jako semínka zdrojem nenasycených mastných kyselin, zinku a dalších minerálních látek. Obsahuje i zelené rostlinné barvivo chlorofyl, které pomáhá okysličení krve a proti stárnutí...

Celý článek najdete v březnové Meduňce.