Pánevní dno žije v nohou…

…tvrdí Jolana Novotná, pohybová specialistka se zaměřením na funkční dech, pánevní dno, scelování diastázy a smysluplnou chůzi, a o souvislostech mezi stavem pánevního dna, stavem našich nohou a chůzí napsala výborný článek do listopadové MEDUŇKY, jejíž hlavní téma jsme nazvali OBOUVÁME ZDRAVÉ NOHY. Pokud jste listopadovou Meduňku ještě nečetli, stále si ji můžete koupit – mají ji na stáncích PNS, v obchodech, i na některých benzinkách (to nás potěšilo) nebo si ji můžete číst i na emedunka.cz Kromě Jolanina článku si v tématu přečtete i další zajímavé a fundované příspěvky našich autorů a dozvědět se něco víc o tom, jak pečovat o své nohy a co je pro ně důležité. A skoro bychom se vsadili o to, že některé souvisloti by vás nenapadly a budou pro vás novinkou…

V polovině 20. století Herman Weidelener prohlásil: „Jsme společností nemocných nohou, které hrozí nebezpečí, že ztratí půdu pod nohama. Jsme převážně v hlavě, moc přemýšlíme a málo vnímáme, co se pod našima nohama děje.“  Já bych to ještě doplnila: „Málo vnímáme co se děje uvnitř v nás.“

Abychom mohli vnímat půdu pod nohama, potřebujeme k tomu živá a vnímavá chodidla i živé a vnímavé tělo. Co vám vaše chodidla vypravují? Jaké zprávy nesou?
Jaká jsou vaše chodidla? Měkká, citlivá a pohyblivá? Bolavá, tvrdá, necitlivá? Dělají se vám kuří oka, máte v některých místech ztvrdlou kůži, otlaky, ostruhy, spadlé klenby? A jak vypadají vaše prsty na nohou? Jsou pokroucené, zabalené a zaťaté? Držíte se prsty nohou země jako drápy, nebo se naopak některé prsty ani země nedotýkají? Máte vbočené palce či malíčky? Jak vlastně vnímáte své prsty u nohou? Stav a funkčnost vašich nohou vám nese zprávu o vašem postoji k životu a také o tom, jak si ve svém životě stojíte.
Co takhle své nohy začít používat nově a vrátit jim jejich schopnost číst terén a podávat zprávy o tom, co se děje pod nimi? Flexibilně reagovat na jakoukoli nerovnost a okamžitě vyrovnávat balanc. Stabilně stát na vlastních nohou a ve svém životním názoru. Mít těžiště pěkně rozložené na všechny části chodidla tak, aby se síly rovnoměrně rozdělily mezi prsty na nohou, malíkovou hranu, palcovou hranu a patu. Spolehnout se na své nohy a důvěřovat jejich síle, pružnosti i mobilitě. Důvěřovat jim a nechat se bezpečně nést životem. Vždyť naše chodidla jsou dokonalým „orgánem“, který to vše uměl, než zlenivěl. Má k tomu dokonalé vybavení.

Chodidlo tvoří:

• 26 kostí
• 200 svalů v délce cca 5,7 m
• 107 vazů
• žíly, tepny a nervy v celkové délce 1600 m
• stovky tisíc potních žlázek a pórů
• mnoho akupresurních bodů a energetických drah

Věděli jste, že 52 kostí, které jsou dohromady na obou chodidlech, představuje 1/4 kostí celého těla?
Všechny svaly v našem těle chtějí být používány, stejně tak i svaly v našich chodidlech. Představte si všech těchto 200 svalů jako malé děti. Každé malé dítě je živé, čilé, zvídavé, stále nějak aktivní. Některé víc, některé méně, ale pokud některé není aktivní vůbec, je jasné, že s ním není něco v pořádku. A takových prcků máme v chodidlech 200.

Prsty, palec a nožní klenby
Prsty nohou mají neocenitelnou schopnost mapovat terén a udržovat stabilitu celého těla. Můžete si je představit jako senzory, které sondují a plazí se po zemi. Zvědavě zaznamenávají kdejakou nerovnost ještě dřív, než se plně na nohu postavíte, aby zbytek těla mohl bleskově zareagovat, přeskupit svalové napětí a vše vybalancovat. Proto potřebujeme mít prsty nohou v celé délce se všemi články pěkně položené a rozprostřené na zemi, a zároveň v nich mít i sílu pro oporu a odraz.
Palec je pro stabilitu těla ze všech prstů nejdůležitější. Hraje zásadní roli při odvíjení nohy od země při chůzi, běhu, poskoku.
Na nohou i rukou máme stejný počet prstních článků: 14. Z toho palec má 2 články, ostatní prsty mají 3 články, včetně malíčku.
Dvě nožní klenby, podélná a příčná, dokážou dokonale odpružit jakoukoli terénní nerovnost, a také ochránit naši páteř i všechny vnitřní orgány od tvrdých otřesů při chůzi, běhu i poskoku. Klenby chrání naši páteř a plotýnky, šetří všechny klouby v těle a umožňují měkký šetrný pohyb.

Jen tak cvičně: vyzkoušejte si test
Zujte si boty, sundejte ponožky, postavte se. Dívejte se vpřed a přeneste pozornost na chodidla a prsty. Dokážete vnímat jednotlivé prsty? Nebo je cítíte jako celek? Který prst cítíte nejzřetelněji a který nejméně zřetelně? Vnímáte, že máte na každém prstě víc článků? Jakou sílu cítíte v prstech? Leží vaše těžiště víc na bříškách v oblasti příčné klenby než na prstech?
Když zapojíme prsty nohou a příčnou klenbu do chůze, získáme partnera, který spouští aktivaci pánevního dna a břišních svalů. Pak nás ani při dlouhé chůzi nebolí záda a celá páteř včetně meziobratlových plotének je šťastná. Břišní stěna je v celku a pánevní dno žije.
Naše těla jsou určena k pohybu. Proto nás tolik trápí a ruší bolestí, když dlouho stojíme nebo sedíme. Tělo to prostě nechce. I v tomto případě však platí, že čeho je moc, toho je příliš. Pokud to s pohybem přeháníme a nedopřejeme si dostatek času na kompenzaci a regeneraci, taky to nebude fungovat. Důležitá je vyváženost.
Je třeba si uvědomit, jak trávíme svůj den. Většinu dne stojíte nebo chodíte? Pak kompenzací nebude procházka v přírodě, ale poležení, posezení v parku nebo jízda na kole. Většinu dne sedíte? Pak bude to pravé procházka, rychlá chůze, běh nebo plavání. Kolo nechte doma, to byste jen vyměnili sezení za sezení. Většinu dne trávíte v uzavřených prostorách? Pak vhodnou kompenzací rozhodně bude pobyt venku. Znáte pořekadlo o vyhánění čerta ďáblem? Tady mi přijde obzvlášť příhodné.

Ukaž mi svá chodidla…
… a já ti řeknu v jakém stavu je tvé pánevní dno. Mít obnovené spojení pánevního dna s příčnou klenbou nohy je požehnání. Pak se totiž každá vaše procházka, chůze po pokoji, cesta na nákup nebo pro děti do školky, prostě každý krok, stává oživujícím tréninkem pro pánevní dno.