Alternativní medicína,  Meduňka,  Zdraví

Z květnové Meduňky: Co je třeba vědět o štítné žláze…

Hlavní téma květnové Meduňky je sice věnováno vztahům, ale – jak pravidelní čtenáři Meduňky vědí – v každém čísle najdete i řadu článků, které se věnují jiným tématům, zejména zdravotním. Mezi důležité články tohoto čísla proto patří také rozsáhlý článek o štítné žláze, jehož autorkou je klinická naturopatka a naše spolupracovnice Charlotte Matysková. Trápí vás potíže způsobené štítnou žlázou? Pak Charlotte možná tento článek připravila právě pro vás… Přečtete si ukázku, celý článek najdete v květnové Meduňce nebo též na emedunka.cz


Dobře fungující štítná žláza je nezbytná prakticky pro každou buňku těla. Jejím úkolem je produkce několika hormonů, díky nimž se cítíme vitální a plní energie, je nám teplo a jsme přirozeně štíhlí. Její podpora je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak si udržet optimální zdraví.   

Co je štítná žláza a co pro nás dělá
Žláza ve tvaru motýla s rozevřenými křídly, ukrytá pod kůží ve spodní části krku, váží jen několik desítek gramů a navenek není viditelná ani hmatná. Bohatě prokrvená tkáň dvou navzájem propojených laloků vytváří několik druhů hormonů. Malá část buněk produkuje hormon kalcitonin, který působí na hladiny vápníku a fosforu a je důležitý pro pevné kosti nebo správný srdeční rytmus. Hlavním úkolem štítné žlázy je však tvorba dvou dalších hormonů: tyroxinu a trijodtyroninu. Jedním ze základních stavebních kamenů obou hormonů je jód a jeho přísun ze stravy je podmínkou správné funkce štítné žlázy. Na mikroskopické úrovni se štítná žláza skládá z mnoha droboučkých váčků – folikulů, jejichž stěnu tvoří buňky, které vychytávají jód z krve, navazují ho na protein tyreoglobulin a dalšími reakcemi se ve folikulech postupně vytvářejí vlastní hormony. Váčky jsou naplněné viskózní tekutinou a kromě místa syntézy jsou také zásobárnou prozatím neaktivních hormonů.
Aktivita hormonů začíná až v cílové tkáni, do které je zanese krev na proteinovém přenašeči. Po tom, co se spojí s příslušnými buněčnými receptory, od nich buňka přijme informaci, kterou nesou, a začne podle ní regulovat svou funkci. Na stálém přívodu hormonů štítné žlázy závisí produkce energie a tepla nebo procesy buněčné obnovy. Spolu s optimálně fungující štítnou žlázou optimálně fungují i další orgány.

Účinky hormonů štítné žlázy

  • ovlivňují spotřebu kyslíku v tkáních
  • zvyšují metabolismus a udržují ho na optimální úrovni
  • zvyšují tělesnou i duševní aktivitu
  • regulují využití bílkovin, sacharidů a tuků
  • odbourávají tělesný tuk
  • regulují tělesnou teplotu
  • snižují hodnoty cholesterolu
  • potencují účinek jiných hormonů

Ani málo, ani moc
Tyroxin a trijodtyronin jsou dva hormony se stejnou funkcí, ale různou mírou účinnosti. V krvi převažuje tyroxin (také T4, protože jeho molekula obsahuje čtyři atomy jódu), který je v buňkách velmi málo aktivní, ale v případě potřeby se z něj po odštěpení jednoho atomu jódu může stát trijodtyronin (také T3), který je naopak velmi aktivní. Oba působí prakticky ve všech tkáních těla a velmi důležité je i jejich množství — nestačí jich jen trochu, ale zároveň jich nesmí být ani příliš. I malá nerovnováha sabotuje naše zdraví, vitalitu a pohodu. Porucha produkce hormonů štítnou žlázou se může projevit dvěma způsoby – jejich zvýšenou nebo sníženou produkcí. Obě dysfunkce vznikají většinou v důsledku autoimunitní poruchy, při které jsou buňky štítné žlázy předmětem útoku imunitního systému. Pokud se činnost štítné žlázy zvýší a v buňkách je nadbytek jejích hormonů, metabolismus se velmi zrychlí. Pacienti s touto poruchou cítí úzkost a paniku, nesnášejí teplo, často běhají na záchod, mají zesláblé svaly, třesou se jim ruce a hubnou navzdory vydatnému jídlu. Pokud se činnost štítné žlázy sníží a buňky trpí nedostatkem hormonů, buněčný metabolismus se zpomalí. Pacientům je chladno, trpí depresí, mají zastřené myšlení, jsou malátní a bez energie, mají zácpu, suchou kůži a snadno přibývají na váze. Příznaky a jejich intenzita jsou zároveň velmi individuální, pacienti s lehkou formou tohoto onemocnění mohou mít nepříjemně silné příznaky, zatímco poměrně vážná forma se může projevovat i mírně a nenápadně.

Autoimunita
Imunitní systém je za fyziologických podmínek ochráncem našeho těla. Složitý systém s mnoha úrovněmi působí v jedné z nich jako útočník na cizorodé struktury prostřednictvím protilátek, které vyprodukuje a zacílí. Autoimunitní procesy charakterizuje produkce protilátek proti vlastním tkáním, zde proti štítné žláze, kdy narušená imunita ztrácí schopnost rozpoznat struktury vlastního těla a pokouší se je zničit. Rozdíl mezi poruchou s hypofunkcí a hyperfunkcí spočívá v typu těchto protilátek a v místech, kde štítnou žlázu napadají. Terčem protilátek mohou být folikulární buňky štítné žlázy nebo receptory pro hormon TSH – hormon hypofýzy, který stimuluje štítnou žlázu k činnosti. Na tvorbu hormonů pak mají opačné účinky. Autoimunitní poruchy štítné žlázy zasahují několik tělesných systémů a pro jejich léčbu si vždy najděte dobrého lékaře. Pro obnovení zdravé funkce ale můžete hodně udělat také sami, protože — jako u většiny chronických onemocnění – největší léčivý potenciál mají naše každodenní volby v oblasti životosprávy. Dvě nejdůležitější věci, které pro svou štítnou žlázu můžete udělat, je omezení příjmu toxických látek z vnějšího prostředí a péče o zdraví střevní stěny, která udržuje rovnováhu imunitního systému.

Chraňte štítnou žlázu před toxiny
Štítná žláza i celý endokrinní systém jsou velmi citlivé na tzv. endokrinní disruptory, toxiny z vnějšího prostředí. Tyto chemické látky jsou svou molekulou podobné našim přirozeným hormonům, a mohou tak zasahovat do hormonálního řízení v našem organismu…