Obsah čísla 5/2022

Vítám vás, milí čtenáři, u květnové Meduňky,
kde se s našimi autory v tématu měsíce zabýváme mimo jiné otázkou zdravého hubnutí a spokojenou myslí.
Asi to pozorujete každý rok, přes zimu se prostě mírně tloustne. Ne že by nebylo co dělat, to ne, ale fyzicky namáhavější práce jednoduše patří k jiným ročním obdobím, než je zima. V zimě se prostě lenoší a užívá.
Nebudu komentovat dva roky koronaviru, to snad byla výjimka z pravidelného běhu života, které nás stály nervy, zdraví, kondici. Je toho samozřejmě víc, o čem bych mohla hovořit, ale to „aktuální” je tak okomentované, že se raději zmíním o fenoménu stromů zabijáků.
Ano, čtete dobře, stromy jsou mnohdy a mnohde považovány za zabijáky, které je potřeba likvidovat.
U silnic se každoročně v březnu vyrojí čety chlapů s pilami a velkými motorovými drtiči větví, které rok co rok ořezávají ovocné a další stromy do podoby násad s troškou chlupů větví nahoře. Vše pěkně nadrtí, aby kontrola viděla, že se činili, drť nafoukají kolem zraněného stromu, kde ji následně liják splavuje do příkopu a ten se ucpává.
Stromy kolem hřbitovů a na náměstích jsou neodborně prořezávány. Jsou jim podrývány a bagrem přerušovány kořeny, když se dělá pěkně vyasfaltované parkoviště s mohutnými základy, aby tam mohly parkovat i kamiony. Jsou jim uřezány kosterní větve, a tak se chudák více jak dvousetletá lípa, javor, dub…postupně naklání, až jednou za vichřice spadne na pár aut, která se pod ním schovaly před sluncem, popř. někoho zraní.
Takže se po skoro každém silném větru setkáváme s televizními reportážemi o hrůzách, co nám ty stromy zase udělaly, jak spadly na trať, na dům, na bazén, ale to už vidíme jen chudáka vyvrácený nebo zlomený strom, strom ničitel. Co tomu předcházelo, jak se kolem něj dělalo parkoviště, kopala kanalizace, vyřezávaly kosterní větve, to nevidíme. V podstatě se tím asi nikdo ani nezabývá. Naopak, kvůli této události se lidé rozhodnou ořezat, pokácet, zlikvidovat babiččinu a dědovu lípu, javor, strom. Tři sta let tady stojí, co kdyby spadl na auto.
Zapomínáme a zapomněli jsme na to, že naši předkové nechali strom růst, vítr každý rok omlátil suché větve, které použili na zátop. Strom si vytvářel korunu a kořenový systém tak, aby vyrovnával větrné nárazy, které přicházely v dané oblasti. Žil v symbióze s domem a rodinami v něm.
Zapomněli jsme a zapomínáme na to, že nám naši předkové předávali generacemi tvrdě získané zkušenosti. Nejen v pracovních, zemědělských a rodinných dovednostech, ale i ve víře v sílu v sebe a své rodiny, své země.
Přeji vám naši milí čtenáři, nejen hezké počtení, ale i klid a mír ve vašich zdravých rodinách. Snažíme se, seč můžeme, abychom vám byli s časopisem Meduňka ku prospěchu.

Vaše Meduňka,
casopisdoschranky.cz a Květa Vtípilová

Z obsahu

Rozhovor
s Ing. Ivetou Kulhánkovou 6
Mgr. Zuzana Paulusová

TÉMA:
Jak zdravě zhubnout a cítit se dobře

Co nám brání zhubnout? 10
prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

Zdravá redukce váhy 14
MUDr. Vladimíra Strnadelová,
Jan Zerzán

Podpora metabolismu z pohledu tradiční čínské medicíny 15
MUDr. Dagmar Komárková

Zdravé hubnutí a fytoterapie 17
Bc. Martin Kolár

Hlad po lásce 19
Milena Králová

Jak omezit chuť na sladkosti 21
Charlotte Matysková

Na srdce je srdečník 23
Václav Větvička

I jako tlustá si sebe můžu vážit 24
Lída Charvátová

Rozhovory bez zábran:
řimsolog Julius Hůlek 30

Thetahealing –
léčivé mozkové vlny 34
Mgr. Věra Keilová

Píseň mého srdce 36
Ing. Jiří Mazánek

Inzulinová rezistence –
dobrá a špatná 38
MUDr. Ludmila Eleková

Zdraví podle kalendáře 41
Ing. Hana Smejtková

Vášnivá víra 42
MUDr. Pavel Špatenka

Místa se zvláštní silou 43
Ing. Markéta Vopičková, Ph.D.

Jak mohou hvězdy promlouvat k hubnutí 44
Ing. Zdeněk Bohuslav

Tarotový výhled na květen 46
Milena Králová

Řádková inzerce

Řádky proti samotě