Meduňka,  Péče o tělo,  Zdraví

Z únorové Meduňky: Pro zdravý mozek

Podle prof. MUDr. Vladimíra Beneše, DrSc., který patří k našim nejlepším chirurgům, je mozek nejsložitější a nejorganizovanější hmotou ve vesmíru. Má totiž osmdesát miliard neuronů a triliony spojů neboli synapsí.
Hlavní téma únorového čísla Meduňky jsme věnovali právě mozku – tomuto fascinujícímu počítači v lidském těle a naši autoři se ve svých článcích zamýšleli nad tím, mu prospívá a co mu naopak škodí. Články jsou skutečně fundované a celé téma doporučujeme vaší pozornosti.
Únorové číslo Meduňky je stále ke koupi na obvyklých prodejních místech nebo v elektronické verzi na emedunka.cz Pokud si přejete dostávat náš časopis rovnou do schránky, vyřeší to předplatné – podívejte se na www.obchodmedunka.cz

Z rozsáhlého tématu jsme pro tento týden vybrali část článku MUDr. Ludmily Elekové:

Zdravý a funkční mozek
Považujeme za samozřejmé, že se můžeme spolehnout na naše duševní schopnosti: pamatovat si, přemýšlet, analyzovat problémy, chápat souvislosti, udržet pozornost, být bdělí a pozorní. Také považujeme za samozřejmé cítit radost a nadšení, ale i smutek, vztek, lítost a jiné emoce.

V jakémkoli věku však můžeme tyto schopnosti začít ztrácet. Jsou patologické „duševní“ příznaky a projevy důsledkem poškození hardwaru, tedy mozku, nebo softwaru, tedy duše? Tělo, nebo duše? Platí stále tyršovské: v zdravém těle zdravý duch? Je např. deprese psychologický následek prožitých traumat, nebo projev biochemické nerovnováhy mozku? Mají dva lidé s depresí, s podobnými příznaky, skutečně stejnou „nemoc“, způsobenou stejnou příčinou a probíhající stejným způsobem? Říká diagnóza duševního nebo nervového onemocnění vůbec něco o tom, co se s nemocným děje? Co se skrývá za nálepkami ADHD, neurovývojové poruchy, autismus, poruchy učení, deprese, úzkosti, fobie, bipolární porucha, schizofrenie, demence, Parkinsonova nemoc?
Bez ohledu na to, jak tomu budeme říkat, si nelze nevšimnout, že výskyt duševních a nervových nemocí prudce stoupá a postihuje všechny věkové kategorie. Neuvěřitelné množství mladých lidí v současné době užívá antidepresiva, trpí depresí, úzkostí, nespavostí. Poruchy pozornosti a učení u dětí dosahují epidemických rozměrů, v každé třídě je až třetina (někde dokonce polovina) dětí s problémy, včetně autismu. Demencí trpí 50 % osob starších 80 let. Co je příčinou tak prudkého vzestupu duševních poruch?

Hledání příčin
Příčiny nemocí mozku jsou v každém věku stejné, odlišný klinický obraz (diagnóza) je pouze důsledkem odlišné citlivosti v různém věku, vývojovém stadiu a místě poškození. Postavme vedle sebe několik lidí různého věku s různými diagnózami, všichni budou mít ve skutečnosti stejnou nemoc, stejnou patologii. Naopak, postavme vedle sebe několik lidí se stejnou diagnózou (např. depresí, schizofrenií, Alzheimerovou chorobou), každý z nich bude mít svou vlastní jedinečnou nemoc. Konvenční medicína nálepkuje nemoci podle vnějších projevů, jako je chování, nálada, narušení funkce. Deprese se stanovuje podle toho, máte-li dostatečný počet symptomů v seznamu. Konvenční psychiatrie a neurologie se až na výjimky o biologické příčiny nemoci nezajímá, přestože jsou docela dobře známé.
Velkou skupinou příčin jsou toxiny, které mění funkce mozku, začneme drogami. Alkohol, nikotin, marihuana, pervitin, morfin, LSD, extáze a další. Drogový efekt mají také molekuly vznikající při nesprávném trávení potravin, např. gliadomorfiny z lepku, kaseomorfiny z mléčné bílkoviny i z jiných potravin, např. sóji, vajec, brambor aj. Mohou způsobit hlubokou depresi, úzkostné stavy, výbuchy nálad, hyperaktivitu aj. Zažila jsem to na vlastní kůži na svých blízkých i na pacientech. Dalšími toxiny ovlivňujícími mozek jsou některé léky, např. paracetamol, kortikoidy nebo pohlavní hormony, samozřejmě léky určené k léčbě psychických onemocnění. Dále těžké kovy a jiné toxiny.  
Na mozek působí také bakteriální toxiny. Tzv. jaterní encefalopatie je stav, když u nemocného s jaterním selháním propukne akutní delirium s halucinacemi. Je způsobeno amoniakem a jinými toxiny produkovanými střevními bakteriemi, které pronikají do krve. Zdravá játra si s nimi poradí, selhávající nikoli. Stav se léčí antibiotiky. Podobný stav je PANDAS (pediatric autoimunne neuropsychiatric disorders associated with streptococcal infections, pediatrické autoimunitní neuropsychiatrické poruchy spojené s infekcí streptokokem). Nastává u geneticky predisponovaných dětí (ale i dospělých), které při infekci betahemolytickým streptokokem produkují autoprotilátky, které se navážou na receptory v mozku a vyvolají akutně vzniklou obsedantně kompulzivní poruchu (nutkavou poruchu), záchvaty agresivity nebo Tourettův syndrom. Patogenní bakterie v dutině ústní byly prokázány v mozcích lidí zemřelých na neurodegenerativní onemocnění. Výše uvedené stavy nejsou raritní, tento mechanismus  — pronikání toxinů a jiných cizích molekul z trávicího traktu do krve a mozku – stojí za vznikem v podstatě jakéhokoli „psychického“ i nervového onemocnění, včetně schizofrenie, epilepsie a mentální anorexie. Bylo to podrobně popsáno v knize Syndrom trávení a psychologie (Gut and psychology syndrome, GAPS) dr. Natashy Campbell-McBride již před 20 lety. Existují testy, jimiž to lze prokázat. Bakterie a viry mohou poškodit mozek také svou přítomností a aktivací zánětu v mozku. Borelie, chlamydie, HIV virus, herpetické viry, syfilis a další. Také toxiny z plísní, mykotoxiny, jsou dávány do souvislosti s onemocněním mozku. Citlivost na plísně je dána geneticky, neonemocní všichni v rodině nebo na pracovišti. Tzv. toxický typ Alzheimera je způsoben mykotoxiny. Je pro něj typická dyskalkulie (ztráta schopnosti počítat) při zachovalé orientaci a slušné paměti. Pesticidy a insekticidy souvisejí s Parkinsonovou nemocí a ALS.
Speciální kategorií neurotoxinů jsou excitotoxiny. Jsou to látky dráždící neurony k aktivitě, excitují je. V důsledku dlouhodobé zvýšené aktivity neurony vyčerpají energii a její nedostatek je činí citlivějšími k jiným toxinům…