Meduňka

Vybíráme z nového – dubnového čísla MEDUŇKY:

Seriál o onkologických onemocněních pro Meduňku připravuje zkušená lékařka a naše spolupracovnice MUDr. Ludmila Eleková.

Co byste měli vědět o rakovině: půst, detox
Minule jsme si vysvětlili odchylky ve způsobu, jak rakovinné buňky získávají energii a možnosti, jak toho využít v léčbě. V podstatě jde o to odebrat glukózu jako zdroj energie rakovinným buňkám, současně zajistit kvalitní výživu a energii buňkám zdravým. Minule jsme se také seznámili se základy ketogenní diety, která využívá metabolických výhod půstu.

Léčivý půst
Půst se využívá k léčebným účelům od starověku. Postit se při nemoci je instinktivní chování lidí i zvířat. Trávení stojí energii, kterou potřebuje imunitní systém.
Půstem je vlastně každé období mezi jídly od okamžiku, kdy tělo spotřebuje energii dodanou posledním jídlem a začne využívat vlastní zásoby. Jíme párkrát za den, ale naše buňky potřebují energii a živiny průběžně a ve stálém množství. Člověk je tedy buď ve stavu „nakrmen“ nebo „postící se“. Ve stavu nakrmení v krvi plují živiny z posledního jídla, něco z nich se využívá jako zdroj energie, bílkoviny, minerály a vitamíny se dostávají na místo určení, přebytek sacharidů a tuků se ukládá do zásob. Po každém jídle trošku ztloustneme. Po nějaké době se živiny spotřebují, tehdy začneme využívat zásoby, každou noc zase trochu zhubneme. Každý člověk se postí v noci, nejméně 10-12hodin.
V minulosti bývalo zajištění potravy nepravidelné, každý živočich si vytvořil strategie přežití období, kdy není co jíst. Někteří hibernují, jiní odletí do teplých krajin a ti, co zůstanou na místě a nespí, si musí před zimou vytvořit dostatečné tukové zásoby, z nichž pak žijí. Půst znamená šetření a recyklaci. V době půstu naše buňky uklízejí. Odstraňují se poškozené a opotřebené molekuly, recyklují se k novému použití. Recyklují se i bílkoviny, klesá jejich potřeba. Netvoří se nové buňky, nic neroste. Zdravým buňkám půst prospívá, rakovinné buňky během něj hynou. Jedna studie ukázala, že odložení snídaně o pouhou hodinu a prodloužení nočního půstu z 12 na 13 hodin u žen s rakovinou prsu statisticky významně zvýšilo šanci na přežití. Člověk má jedinečnou schopnost během několika dní bez sacharidů nastartovat tvorbu ketonů, které zásobují naše energeticky náročné mozky energií místo chybějící glukózy.
Během půstu přecházejí zdravé buňky do ochranného režimu vůči stresu. Rakovinné buňky to nedokáží, což je činí zranitelnými vůči chemoterapii. Půst před, během a po chemoterapii zmenšuje nežádoucí účinky (nevolnost, únava, padání vlasů) a chrání zdravé buňky. První jídlo po chemoterapii by mělo mít vysoký obsah tuku, aby se udržela ketóza.
Půst a omezení kalorií posiluje imunitní systém, zvyšuje aktivitu makrofágů a zabíječských lymfocytů, omezuje dělení buněk a tvorbu nových cév, naopak podporuje apoptózu (řízenou buněčnou smrt). Jako prevenci rakoviny lze doporučit půst 1x měsíčně po dobu 3-5 dní, o čaji a vodě, lze použít i zelený čaj s citrónovou šťávou a kokosovým olejem. Nejjednodušším typem půstu je intermitentní půst, kdy se konzumace potravy omezí na 8-10 hodin denně s 14-16 hodinami půstu (včetně noci), nebo půst či omezení potravy na 1600-2400 kJ dvakrát týdně.

Nebezpečné toxiny
Probrali jsme již dvě příčiny rakoviny: strava s nadbytkem sacharidů a umělé tuky. Další příčinou jsou všemožné toxiny kolem nás. Látkám schopným vyvolat vznik rakoviny se říká kancerogeny. Způsobují mutace, poškození DNA nebo narušují její opravu, mají vliv na zapínání a vypínání genů. Mohou narušovat regulaci dělení a růst buněk. Velmi důležité jsou toxiny, které poškozují mitochondrie, vyvolávají zánět a oxidativní stres. Také toxiny narušující hormonální signalizaci, např. xenoestrogeny. Další toxiny oslabují imunitní systém nebo detoxikační funkce jater. Podporují angiogenezi a přísun živin do nádoru.
Zdroje toxinů v dnešním světě jsou nespočetné. Například kosmetika (může obsahovat formaldehyd, fenacetin, deriváty dehtu, benzen, minerální oleje, methylen glykol, ethylendioxid, chrom, kadmium, olovo…), menstruační tampóny a vložky, vlhčené ubrousky (glyfosát z bavlny, perchlorát jako bělidlo). Oblečení (zpomalovače hoření, protiplísňové prostředky, chemické čištění, formaldehyd na nežehlících košilích atd.). Čalounění, koberce, barvy na zdi, nábytek, stavební materiály. Není třeba zmiňovat průmyslové zplodiny, výfukové plyny. Toxiny přijímáme ústy např. v uzeninách, chemicky ošetřených potravinách, zpracovaných potravinách, ale i z jejich plastových obalů, pitné vody, také je dýcháme. Tetování je dalším zdrojem, barvy obsahují těžké kovy. Nová móda, kdy si ženy nechávají tetovat hrudníky po ablaci prsů, je značně nerozumná.
Nezanedbatelným zdrojem toxinů jsou léky. Automaticky podezřelé jsou léky oslabující imunitní systém, jako jsou vakcíny, imunosupresiva, biologická léčba autoimunitních onemocnění (jejich nasazení musí předcházet velmi důkladný screening tuberkulózy a rakoviny!), mezi kancerogeny patří i samy prostředky používané k léčbě rakoviny: chemoterapie, radiace, tamoxifen i biologická léčba. Nelze nezmínit rizika samotného screeningu rakoviny zahrnující rentgenové záření, jako je mamograf. Některé genotypy s sebou nesou zvýšenou citlivost k radiaci a pravidelný screening u nich riziko rakoviny zvýší. Mamograf rozhodně výskyt rakoviny nesnižuje, to ani není možné.
Uvědomění si rozsahu toxické zátěže může být demoralizující. Naštěstí naše těla neustále zpracovávají cizorodé molekuly a mají systémy na jejich zneškodnění a vyloučení. Detoxikace probíhá v játrech ve dvou fázích. Je to proces, v němž na sebe musí hladce navazovat několik kroků…

Celý článek si přečtete v aktuálním dubnovém čísle Meduňky, které vyšlo tento týden.