Meduňka

Z lednové Meduňky: O výzvách nové doby s MUDr. Josefem Kremlem

si v titulovém rozhovoru lednového čísla povídala redaktorka Věra Keilová. Nová Meduňka je tu pro vás, nezapomeňte si ji koupit – je k dostání na stáncích PNS, v obchodech nebo také na emedunka.cz

Za zkušeným lékařem dr. Josefem Kremlem, který se již více než třicet let věnuje homeopatii, jsem se vydala až na Moravu, konkrétně do Kroměříže. Přestože homeopatie je v uzdravení lidí velmi mocným nástrojem, současná náročná doba si podle něj žádá i posun v duchovní oblasti. Bez toho se nehneme z místa jako jednotlivci, ani jako společnost.

Co bylo vaší hlavní motivací ke studiu medicíny a co vás k tomu inspirovalo?
Doktorem jsem chtěl být od čtvrté třídy. Medicína mě zajímala už od základní školy a udělal jsem pro to vše, co bylo v mých silách. Kádrový profil jsem sice neměl zrovna nejlepší, ale zase jsem měl dobrý prospěch. Promoval jsem v roce 1967.

Jaké byly vaše začátky v oboru a jak jste se dostal k homeopatii?
Začínal jsem v Kroměříži, kde jsme s manželkou dostali byt, a zde jsem pracoval deset let v nemocnici na interně a dalších deset let jsem působil v ambulanci na poliklinice jako dorostový lékař. Měl jsem atestaci z interny a z dorostového lékařství.
Homeopatii jsem se začal věnovat hned v roce r. 1989, ale věděl jsem o ní už dříve od kolegů ze západního Německa. Sám jsem si ověřil, že to funguje, ale problém byl, že do samotové revoluce nás nebylo možné sehnat žádné homeopatické léky, a tak jsem si některé vyráběl podomácku právě proto, abych si je vyzkoušel.Připravoval jsem výtažky ze jmelí, z podbělu i jiné.
Jakmile jsem se pak dozvěděl o prvním homeopatickém školení v naší republice, hned jsem tam jel. Posléze jsem měl homeopatické vzdělávání na starosti a v Kroměříži probíhalo celkem 19 let za účasti školitelů rakouské homeopatické společnosti dvakrát ročně, kdy k nám přijíždělo mnoho zájemců z řad lékařů a farmaceutů z České republiky i ze Slovenska.

Je obtížné najít správný konstituční lék?
Vycházím vždy z duchovní podstaty nemoci a podle toho hledám patřičný homeopatický lék, většinou konstituční. Někdy je to velmi obtížné, ale když se lék zvolí dobře, léčba bývá úspěšná, byť se to týká např. chronického zánětu ledvin, jater, ekzémy, lupénky nebo dermoregulačního syndromu, což je ekzém dohromady s astmatem. Na to homeopatie zabírá velmi dobře zvláště u dětí. Říkáme, že pacient přechází do dlouhodobé remise, takž potíže se neobjeví třeba dalších deset či více let.
Musí se ale zvážit také to, že za posledních sto let se lidé v západních zemích změnili v důsledku jiné výživy, nedostatku pohybu, zátěže všudypřítomnými chemickými látkami a očkováním. Když Samuel Hahnemann přišel v 18. století s homeopatií, chemický průmysl neexistoval, ale dnes jsou umělé látky všude – v potravinách, ve vzduchu, v čistících prostředcích atd. Naše těla proto reagují jinak a před zahájením vlastní homeopatické léčby je vždy nejdůležitější vyčištění vnitřního tělesného prostředí. Kromě toho se také každý člověk během svého života mění a u dětí jde také o vliv rodiny a odkrytí těchto vazeb může být složité. Je to o velké zkušenosti a empatii, protože člověka, kterého chcete léčit, musíte nejprve pochopit.
Vím, že mi bylo dáno určité nadání, ale jakmile by člověk chtěl zpychnout, zase je poslán k zemi a musí začít znova. Proto je důležité pěstování pokory – a ta dnes chybí celému světu.

Dá se vůbec vysvětlit, jak homeopatie funguje?
Dnes už víme, že jde o kvantové vlnění, ale na to, jak vlastně v těle působí, se podle mého názoru nikdy nepřijde. Kvantové vlnění se však dá přesně změřit a nejdál jsou v těchto výzkumech ve Francii. Každopádně když se zmrazí homeopatický roztok, vznikne útvar, který vypadá jako vybroušený diamant.

Co říkáte na to, když někdo tvrdí, že jde o placebo?
To tvrdili už v době, kdy žil zakladatel homeopatie S. Hahnemann. Odpovídal slovy: „Dělejte to jako já a zjistíte, že homeopatie funguje.“ Nejlepší cesta je konstituční homeopatie, která je individuální neboli na míru, a proto je to i moje cesta. Stále přitom zkouším, kam až můžu jít a co všechno dokáže ovlivnit. Když je to potřeba, homeopatii kombinuju i se západní medicínou, kterou rozhodně nikdy nikomu nezakazuju. Když se ale člověku najednou uleví, stává se, že léky západní medicíny užívat přestane sám, protože na ně prostě zapomene.
Když lidé dříve něčemu nevěřili, tak si to vyzkoušeli a pak se z některých z nich stali i významní homeopaté, ale dnes je bohužel taková doba, že lidé o této metodě nic nevědí, a přesto ji odmítají a mluví o placebu. Je mi z toho smutno. Homeopatie není otázka víry, protože funguje bez ohledu na to, zda tomu věříte nebo ne. A úplně nejlíp funguje u zvířat, kde už nemůže být vůbec žádná sugesce stejně jako u malých dětí. Na novorozeneckou žloutenku stačí například podání konstitučního léku, aby ustoupila. U zvířat je jediný problém určit správně konstituci a třeba u koní se to pak určuje podle toho, kdo ho dovedl, koho má kůň nejradši, koho nejvíc poslouchá atd. Chodí ke mně i zdravotníci, kteří homeopatii příliš nevěří, ale už prostě nevědí, co mají dělat, a tahle metoda jim najednou pomůže.
Hahnemann ve své době léčil dva tisíce prominentních lidí z celé Evropy a dnes se touto metodou na celém světě léči půl miliardy lidí. Myslíte si, že by to dělali, kdyby jim to nepomáhalo? Homeopatika také užívá celá britská královská rodina a jak je vidět, všem se po zdravotní stránce daří…